Podnikání

Pro tradiční knihkupectví je stále těžší se uživit

Renata Lichtenegerová

Pro tradiční knihkupectví je stále těžší se uživit

Kam si jdete koupit knížku? Ten, jehož chování ladí s průměrem statistik, ji zakoupí v jednom z velkých řetězců, které se zabydlely v obchodních centrech, nebo pro ni zamíří k počítači a objedná si ji přes internet, případně si ji v elektronické podobě rovnou stáhne do čtečky. Tradičních kamenných knihkupectví, která bývala běžnou součástí center měst, ubývá. Nezávislí knihkupci jsou často frustrovaní a nevidí velkou naději pro své další setrvání na trhu.

Už od roku 1934 stávalo v Moskevské ulici v pražských Vršovicích malé knihkupectví. Později mu bolševici dopřáli čtyřicetiletou pauzu, nicméně po roce 1989 bylo opět obnoveno. V současné době tuto prodejnu provozuje podnikatel Martin Koubík a jak sám říká, obstát na trhu je pro malé nezávislé knihkupectví stále těžší. „Prodejnu provozuji od roku 2008 a z původních šesti zaměstnanců dnes stěží uživí mě a mé dvě prodavačky. Ostatní zaměstnance už jsem byl nucen propustit. Velké prodejny často dostávají knihy výrazně dříve a za daleko výhodnějších obchodních podmínek, s větším rabatem a delší splatností. Nezávislým kamenným knihkupectvím se z mého pohledu žije čím dál tím hůře,“ konstatuje Koubík, který má s prodejem knížek dvacetileté zkušenosti.

Svaz českých knihkupců a nakladatelů odhaduje, že v současné době v zemi funguje okolo 600 prodejen knih podobných Vršovickému knihkupectví, které nespadají pod žádný řetězec. Kolik těchto obchůdků už z mapy Česka během posledních let zmizelo, sice žádná instituce neeviduje, podle lidí z oboru je ale úbytek tradičních, většinou malometrážních krámků s knihami, které zpravidla sídlí v centrech měst, jedním ze současných trendů tuzemské maloobchodní scény.

Většina kolegů už to zabalila

Tradiční knihkupectví mizí, většina mých kolegů vyučených v oboru už knihkupectví neprovozují. Prodejny knih se dost často stěhují do nákupních center a fungují jako velké samoobsluhy. Malé krámky nemohou velkým firmám ekonomicky konkurovat,“ říká Václav Beneš, majitel antikvariátu v centru Plzně. I on ještě donedávna provozoval vedle obchodu se starými knihami i klasické knihkupectví. „V devadesátých letech se prodávalo téměř vše. Hlad po knihách, hlavně nově vydávaných, byl tak velký, že mne vlastně donutil rozšířit prodejnu antikvariátu o knihkupectví. Poměrně brzy se však obrovský přetlak vydávaných knih projevil v nadbytku výtisků a ty se začaly masivně zlevňovat. Dnešní situace je již jiná, náklady knih jsou několikanásobně menší, naopak nabízený sortiment je daleko širší. S menšími náklady se zvýšila cena knih a to se částečně projevilo v menším zájmu čtenářů,“ říká Beneš. Loni se rozhodl, že s prodejem nových knih skončí. „Situace malých prodejen ve vnitřním městě se díky mnoha velkým obchodním centrům zhoršila natolik, že lidé, tedy zákazníci z této oblasti mizí a s nimi také malé prodejny. To postihlo samozřejmě i nás. Přežijí jen velké řetězce, nebo speciální obchody s nadstandardními službami,“ přibližuje podnikatel s tím, že antikvariáty se oproti nezávislým knihkupectvím v centru Plzně drží, a to právě díky své zvláštnosti.

Kouzlo výlohy na očích

Na evropské poměry je český knižní maloobchod v podstatě velmi pestrý, protože zde působí hned několik silných hráčů s kamennými prodejnami, jako jsou Neoluxor, Dobrovský či Kanzelsberger, a také řada firem úspěšných na internetu, kam patří knihkupectví Kosmas, Bux nebo Martinus. „Žádná z těchto firem však ve své oblasti není výrazně dominantní, jako je tomu například v Polsku nebo na Slovensku. V tomto ohledu je tedy náš trh mimořádně konkurenční,“ přibližuje Josef Žák, marketingový a obchodní ředitel nakladatelství Albatros Media. V této základní struktuře podle něho dlouhodobě nedochází k významným změnám a silní hráči posilují své pozice především právě na úkor menších samostatných prodejců.

Řetězce mimo jiné těží z měnících se nákupních zvyklostí Čechů, respektive z toho, že své prodejny často umisťují do velkých obchodních center. „Stále více lidí realizuje většinu nákupů právě v těchto obchodních domech a v důsledku toho mizí klasické prodejny z center měst a tradiční nákupní ulice se stávají vzácností. A knihkupectví je a vždy bylo závislé na počtu lidí, kteří se v jeho blízkosti přirozeně pohybují. Značná část návštěv je totiž spontánní. Člověk jde jednoduše kolem, má chvilku času, tak se podívá, co nového vyšlo,“ konstatuje Žák.

Občas přijedou levné knihy

I mezi nezávislými knihkupci se podaří najít optimistu, chce to ale hledat mezi těmi, kteří

ve svém blízkém okolí společnost velkých řetězců zatím postrádají. To je případ Daniely Bendové, která provozuje knihkupectví Daniela na náměstí ve středočeském Benešově. „Umístění naší prodejny je naštěstí zcela mimo řetězce a obchodní domy. Ve městě jsou pouze supermarkety a ty knihy nevedou, což je naše velká výhoda. Navíc jsme v Benešově vůbec jediným knihkupectvím se širokým sortimentem. Dříve bylo na náměstí ještě jedno, ale to před několika lety zavřelo. V současné době tu kromě nás nepravidelně na ulici prodává akorát firma s levnými knihami. Daří se nám skvěle,“ říká podnikatelka.

Také paní Benešová rozjížděla vlastní krámek hned začátkem devadesátých let, a to s manželem, který před dvěma lety zemřel. Knihkupectví je ale stále rodinným podnikem, vede jej společně s dcerou Michaelou a zaměstnává v něm i synovce Lukáše. Kromě rodinných příslušníků obchod uživí ještě další čtyři zaměstnance. „Jestli mám z něčeho obavy, pak je to rozvoj elektronických knih, ale je jasné, že pokrok nelze zastavit. Z toho důvodu jsme také před šesti lety spustili e-shop, přestože osobně nejsem velkým přítelem internetového prodeje. Bylo jasné, že se bez něho neobejdeme. Prodej touto cestou dnes tvoří zhruba čtvrtinu našeho obratu,“ dodává Bendová.

Není marže jako marže

Výše citovaní podnikatelé jmenovali nejčastější problémy, kterým v současné době malé krámky s knihami čelí. Za Svaz českých knihkupců a nakladatelů situaci shrnuje Erika Frýbortová, která působí v jeho knihkupecké komisi a kromě toho je vedoucí maloobchodní sítě knihkupectví Kosmas. „V posledních letech neustále roste podíl online prodejců a zároveň síla a do určité míry také konkurenční agrese maloobchodních sítí, které podnikají v oblasti prodeje knih. Tyto sítě pracují všeobecně s vyšším rabatem poskytovaným distributory a často tedy využívají v Česku nesmírně oblíbený marketingový nástroj, kterým je poskytování slevy na nákup. Nezávislí knihkupci jsou mnohdy frustrovaní a nevidí moc naději pro další setrvání na trhu,“ odpovídá na otázku, proč mnoho tradičních obchodů nadobro zavírá.

Asi nejcitlivější nerovnost mezi velkými a malými se v oblasti prodeje knih skrývá v maržích. Zatímco nezávislí knihkupci získávají 25 až 30 procent z ceny knížky, prodejní sítě začínají na 35 procentech a horní hranice jejich procentuálního podílu je podle Frýbortové v podstatě nezjistitelná. „Nezávislí knihkupci pracují s nižším rabatem a nemohou tedy svým zákazníkům poskytovat slevy vyšší než 5 až 7 procent, protože generovaná marže by jim v opačném případě neumožnila pokrýt všechny provozní náklady.“

Prohlédnout v krámě, koupit na internetu

Za knížky Češi podle svazu ročně utratí zhruba 7,2 miliardy korun. Jedná se o odhad, přesnější údaje nejsou k dispozici, protože Český statistický úřad ani jiná instituce se těmito údaji nezabývá. Svaz k tomuto číslu došel na základě zveřejněných tržeb knižních distributorů a těch nakladatelů, kteří distribuují své zboží převážně sami. Výsledky těchto šetření a tedy i údaj o tom, kolik jsou Češi ochotni ročně do knížek investovat, se v posledních letech nijak výrazně nemění. Mění se ale prodejní kanály, které k tomu využívají, a skoro čtvrtina knih už se dnes prodává přes internet. Ten ale naštěstí pro klasické knihkupce nemůže kamenným prodejnám konkurovat v jedné nepomíjitelné oblasti. „Značnou část čtenářů láká vůně nových knih, atmosféra, možnost poradit se s knihkupcem,“ zdůrazňuje majitelka nakladatelství Domino Karin Lednická s tím, že v internetovém prodeji vidí též jednu nezastupitelnou výhodu, u elektronických knih je z podstaty věci jediným prodejním kanálem. E-shopy ale mnohdy poskytují ještě výraznější slevy než řetězce v kamenných prodejnách, navíc s poněkud frustrujícím „bonusem“, že klasická knihkupectví slouží části jejich zákazníků jen jako poradní a výstavní místo, kde si knihu prohlédnou a získají o ní potřebné informace. Následně ji objednají za nižší cenu právě na internetu.

Podpůrné akce směřují jinam

Jak tedy nezávislým knihkupcům pomoci? Poslední legislativní změnou, která si kladla za cíl podpořit český knižní trh, bylo v loňském roce snížení sazby DPH na knížky z 15 na 10 procent. Z toho ale těží spíše nakladatelé než knihkupci. „Snížení sazby samozřejmě podpořilo pestrost knižní produkce, především vydání knih, které jsou z hlediska ekonomické kalkulace na hraně, tedy odborných, naučných ale i beletristických děl pro úzkou cílovou skupinu,“ říká Josef Žák z Albatrosu.

V zemi také každý rok probíhá několik akcí na podporu prodejů knih, zpravidla zastřešených Svazem knihkupců a nakladatelů. Ne všechny tyto kampaně ale nezávislé krámky vítají. „Vezměte si třeba nedávný veletrh Svět knihy v pražských Holešovicích. Já mu říkám veletrh slev. Lidé si u nás vyberou knížku a pak si ji jedou koupit tam s dvacetiprocentní slevou. To nám bohužel rozhodně nepomáhá,“ konstatuje Martin Koubík z vršovického knihkupectví. Nutno ovšem podotknout, že například do dubnové kampaně „Kniha ti sluší“, kterou rovněž organizoval svaz, bylo zapojeno i velké množství drobných krámků.

Nezávislí knihkupci se většinou shodnou na tom, že trh může narovnat jedině zákon o pevných cenách knih, který platí třeba v Německu a má za cíl chránit právě tamní drobné knihkupce před cenovou konkurencí velkých řetězců a internetového prodeje. V Česku se ale zatím nic podobného nechystá a mezi knihkupci přituhuje. Knižní branže nikdy nebyla tak tvrdý byznys jako v posledních letech a projevuje se to logicky i v rostoucím konkurenčním pnutí mezi prodejci. Proti tomu nelze nic namítat, je to v pořádku, ostatně konkurence roste i mezi nakladateli,“ uzavírá smířeně nakladatelka Karin Lednická.

Prodej knih v Česku

  • Zhruba čtvrtina knih se prodává přes internet, některé internetové obchody přitom nabízejí slevy 30 a více procent oproti doporučené ceně. Pro srovnání malá nezávislá knihkupectví si vzhledem ke svým maržím a provozním nákladům mohou zpravidla dovolit slevu maximálně do výše 7 procent.
  • Průměrná cena knihy činí v kamenných knihkupectvích zhruba 240 korun.
  • Objem tuzemského trhu s audioknihami dosáhl vloni téměř 82 milionů korun, což je zhruba o polovinu více než o rok předtím.
  • Roste i prodej elektronických knih. Nejnovější dostupné údaje jsou za rok 2014, kdy za ně Češi utratili okolo 120 milionů korun.

Zdroj: Svaz českých knihkupců a nakladatelů


Diskuze