Podnikání

Na dobrém jméně vinařů z Moravy parazitují podvodníci.Takhle nechutně klamou zákazníky?

Anna Černá

Takhle nechutně klamou zákazníky?

Poctivé řemeslo versus vypočítavý marketing. Vinař radí, jak při nákupu vína nenaletět na laciné triky.

„Někteří vinaři dělají víc marketing než poctivé řemeslo a zákazníka cíleně šidí,“ upozorňuje moravský vinař z Velkých Bílovic Stanislav Hrabal. Pro Čechy je podle něho při nákupu vína nejdůležitější jeho odrůda, kterou do jisté míry vnímají jako značku. Obecně jsou tak nejprodávanějšími víny Rulandské šedé, Tramín červený a Veltlínské zelené. To ovšem neznamená, že by si spotřebitelé vůbec nevšímali dalších informací o nápoji. To, co je zajímá, hledají logicky na etiketě. „Všímají si, jestli víno získalo nějaká ocenění. Hledají v paměti, zda o příslušném vinařství už něco slyšeli, vzpomínají na jakoukoliv pozitivní propagaci dané značky,“ přibližuje Hrabal. Z logiky věci je to tedy právě etiketa, se kterou nejvíce pracují nepoctiví producenti vína, kteří se snaží zákazníka oklamat. Jaké triky k tomu používají?

Stanislav Hrabal

„Moravské“ víno z konce světa

„Nejvíce tito šejdíři pracují s označením místa původu. Etiketu udělají tak, že víno na první pohled vypadá jako od vinaře z Moravy. Ta se totiž, jak známo, velmi dobře prodávají. Jen velmi pozorný zákazník si pak na zadní straně drobným písmem přečte, že víno ve skutečnosti pochází z nějaké tramtárie,“ upozorňuje Hrabal. Těmto klamavým praktikám by mohla zabránit novelizace vinařského zákona, pokud bude ukládat povinnost uvádět na přední straně textovou informaci o zemi původu hroznů. To ale zatím není jisté. (Proti tomuto návrhu je například ministr zemědělství Marian Jurečka).

Název nerovná se původ

Dalším poměrně častým způsobem klamání zákazníka je parazitování na názvu některé konkrétní vyhlášené vinařské obce. A to jednoduše tak, že producent podle ní víno pojmenuje. „U piva už něco takového není možné, pravidla jsou přísná. Ale u vína je ještě stále poměrně snadné lidi takto obelhávat,“ říká Hrabal s tím, že samozřejmě není možné zneužívat přímo ochranné známky, jakou je třeba symbol „slípky“, který garantuje velkobílovický původ jednotlivých vín. Jenže laik tyto symboly vůbec nemusí znát.

Vítězství v soutěži nemusí nic znamenat

Ani skutečnost, že etiketu zdobí medaile z vinařské soutěže, ještě nezaručuje, že je víno skutečně kvalitní. „To, že se u nás některá soutěž prezentuje jako vyhlášená, ještě nemusí nutně znamenat, že má opravdu takový punc kvality. Bude ještě nějakou dobu trvat, než se některé domácí soutěže vyprofilují jako hodnotné a mezinárodně uznávané,“ konstatuje Hrabal.

5 rad, jak postupovat při výběru vína

  1. Zemi původu hroznů si ověřujte na zadní straně etikety, na přední může být napsáno prakticky cokoliv.
  2. Nenechte se zmást názvem vína. Pokud hledáte produkt z konkrétní vinařské lokality, nastudujte si podobu tamní ochranné známky.
  3. Pokud se etiketa chlubí různými medailemi, zpozorněte. Je dobré si o daných soutěžích zjistit co nejvíce informací.
  4. Vytvořte si vlastní databázi. Vína, která vám chutnají, si vyfoťte do mobilu a připište k nim hodnocení. Laik si totiž zpravidla časem už nepamatuje, které „Rulandské šedé“ to naposledy přesně kupoval.
  5. Ideální je samozřejmě zajet se podívat za vinařem. Poznat, jaký je a v jakých podmínkách víno vyrábí.

Diskuze