Podnikání

Do práce pět dní v týdnu na osmičku? Co to zkusit jinak…?!

Renata Lichtenegerová

Do práce pět dní v týdnu na osmičku?  Co to zkusit jinak…?!

Přibývá lidí, kterým nevyhovuje pracovat takzvaně na štípačky, v klasickém režimu osm hodin denně pět dní v týdnu. Existuje hned několik alternativních forem spolupráce, které jsou ze strany uchazečů o práci stále vyhledávanější. Velcí zaměstnavatelé v tuzemsku navíc se zaváděním těchto úvazků příliš nespěchají, z čehož mohou těžit zaměstnavatelé menší. Věděli jste například, že pomocí nabídky občasné práce z domova může i malá firmička přilákat zkušené manažery?

Pojem alternativní pracovní úvazky sice může znít trochu záhadně, ale zahrnuje i v praxi běžně používané formy spolupráce, jako jsou třeba brigády nebo pružná pracovní doba. Zkrátka všechny pracovní úvazky, které mají jiná pravidla než je tradičních osm hodin denně každý všední den. Zatímco v západních zemích jsou zcela běžné, v tuzemsku se zatím prosazují jen pozvolna. Například na částečný úvazek pracuje v Česku jen 5,8 procenta žen a 1,3 procenta mužů. Průměr v Evropské unii je přitom skoro 32 procent v případě žen a 8 procent u mužů. Například v Nizozemsku pak na částečný úvazek pracuje dokonce 60 procent žen. Vyplývá to z aktuální studie německého statistického úřadu.

I na tuzemském trhu práce jsou přitom alternativní formy spolupráce stále žádanější, čemuž ovšem zdaleka neodpovídá jejich nabídka.

Přehled alternativních pracovních úvazků

1. Dohoda o provedení práce (DPP)

Je vhodná zejména pro brigády studentů, rodičů na rodičovské dovolené a důchodců, tedy osob, za které stát platí zdravotní a sociální pojištění, nebo pokud měsíční odměna nepřesáhne 10 tisíc korun měsíčně. Pak totiž zaměstnanec z výdělku odvádí pouze daň, ale zdravotní a sociální pojištění už platit nemusí.

  • Výhody pro zaměstnavatele:

Ideální smlouva s brigádníkem. V případě nespokojenosti je snadné spolupráci rychle ukončit. Pracovník na DPP nemá obvykle nárok na dovolenou, platíte mu pouze za skutečně odpracované hodiny.

  • Nevýhody pro zaměstnavatele:

Rozsah práce nesmí překročit 300 hodin v kalendářním roce u jednoho zaměstnavatele.

Pozor! Na tuzemském trhu je častým nešvarem nelegální postup, kdy zaměstnavatel pracovníkovi píše méně hodin, než odpracuje, aby se „vešel“ do ročního limitu. Umožňuje mu to skutečnost, že danému pracovníkovi může dát za hodinu vyšší odměnu, než je ve smlouvě o DPP. „Zaměstnavatel skutečně může zaměstnanci dát odměnu dle svého uvážení, a to jak formou jednorázové odměny, tak zvýšením hodinového tarifu. Pokud by však jediná motivace vyšší hodinové sazby bylo uvádění nepravdivých údajů o odpracované době a úmysl neplacení sociálního a zdravotního pojištění, pak by toto jednání bylo v rozporu se zákonem,“ upozorňuje Blanka Štarmanová.

2. Dohoda o pracovní činnosti (DPČ)

Umožňuje dlouhodobější spolupráci než DPP. I zde jsou ale limity. Sjednaný rozsah práce nesmí v průměru překročit 20 hodin týdne, tedy polovičku běžné týdenní pracovní doby. Průměruje se za celou dobu platnosti dohody, což může být maximálně 52 týdnů.

  • Výhody pro zaměstnavatele:

Opět vhodné pro spolupráci na úrovni brigády s možností rychlého ukončení spolupráce.

  • Nevýhody pro zaměstnavatele:

Odvody a daňové povinnosti už jsou u DPČ stejné jako u hlavního pracovního poměru.

3. Částečný úvazek

Firma se se zaměstnancem dohodne na kratší době, než je 40 hodin týdně. Mzda bude vzhledem k tomuto rozvržení nižší, zaměstnanec má nárok na poměrnou část dovolené a firemních benefitů, v případě pracovní neschopnosti se na něj vztahují podobná pravidla jako na ostatní zaměstnance.

Pozor! Záleží na dohodě mezi firmou a zaměstnancem, jak přesně bude částečný úvazek rozvržen mezi 7 dní v týdnu. Jakmile ale některé služby připadnou na víkend, musí to být zohledněno. „Pokud například prodavačka v obchodě pracuje za fixní mzdu a je sjednán rovnou i víkendový provoz, měla by za práci v denním cyklu pobírat přinejmenším minimální hodinovou mzdu a o víkendech či v noci pak zvýšenou o příplatky nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku,“ upozorňuje advokát David Bascheri.

  • Výhody pro zaměstnavatele:

Částečný úvazek je vhodný ve chvíli, kdy spolupráce přesahuje limity DPP či DPČ.

Pro zaměstnance představuje také větší jistotu, neboť musí obsahovat tradiční výpovědní lhůtu a tak dále, což zaměstnavateli umožňuje přilákat do firmy kvalitnější pracovníky.

  • Nevýhody pro zaměstnavatele:

Výpovědní lhůta ale na druhou stranu znamená větší obstrukce v případě, že se vyskytnou potíže a budete chtít zaměstnance propustit. Musíte také dodržovat další zákonné požadavky, jako proplácení dovolené či povinnost „držet“ místo ženě, která odejde na mateřskou.

5. Pružná pracovní doba

Je tvořena kombinací základních a volitelných úseků pracovní doby. Zaměstnanec si sám volí začátek, popřípadě i konec pracovní doby v jednotlivých dnech v rámci časových úseků stanovených zaměstnavatelem. Rozvrh zahrnuje i takzvanou základní pracovní dobu, kdy zaměstnanec musí být na pracovišti. Firma například stanoví, že zaměstnanci mají být na pracovišti každý den od 9 do 14 hodin a dále záleží na nich, odkud odpracují zbytek svých povinností. Zaměstnancům tento systém umožňuje pracovat efektivně a v rámci individuálních časových možností. Proto se jedná o variantu vyhledávanou například rodiči malých dětí. Odvody a daňové povinnosti jsou stejné jako u hlavního pracovního poměru.

  • Výhody pro zaměstnavatele:

Alternativní formy spolupráce tohoto typu, které umožňují zaměstnancům využívat čas efektivně, prokazatelně zvyšují jejich loajalitu.

  • Nevýhody pro zaměstnavatele:

V té části pracovní doby, kdy jsou zaměstnanci mimo pracoviště, pochopitelně nemáte jistotu, zda skutečně pracují. Je tedy nutné správně nastavit průběžné kontroly výsledků, aby nakonec třeba důležité úkoly nezůstaly nesplněné.

6. Konto pracovní doby

Zaměstnanec pracuje jeden týden méně a druhý více, má takzvané krátké a dlouhé týdny. Harmonogram vypracovává zaměstnavatel a musí s ním zaměstnance seznámit nejdéle dva týdny před jeho začátkem. Odvody a daňové povinnosti se opět nijak neliší od „klasického“ zaměstnance.

  • Výhody pro zaměstnavatele:

Ideální režim pro restaurace či obchody, které mají otevřeno i o víkendech. Zaměstnanci se v době obvyklého volna prostřídají.

  • Nevýhody pro zaměstnavatele:

Nutnost podrobného plánování.

7. Práce z domova (homeoffice)

Jedná se o zajímavý trend poslední doby. O práci z domova má velký zájem zejména mladší generace a opět rodiče malých dětí. Záleží na dohodě, zda zaměstnanec bude pracovat z domova všechny pracovní dny jen některé. Při práci z domova ale v každém případě musí dodržovat pravidla bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jako by byl normálně na pracovišti.

  • Výhody pro zaměstnavatele:

Ze strany zaměstnanců velmi oblíbený benefit, který opět může pomoci přilákat schopné lidi, nebo si nejlepší zaměstnance udržet třeba v době, kdy zakládají rodiny.

  • Nevýhody pro zaměstnavatele:

U tohoto typu úvazku je ale nutná vysoká důvěra mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem a pokud možno co nejpřesnější vymezení podmínek. Ne každý pracovník, který se v kanceláři osvědčí, bude podávat stejné výkony i doma.

Diskuze