Příběhy

Tatra 603.Baculatá krasavice v černém, vyráběná pouze pro papaláše

Jiří Vítek

Baculatá krasavice v černém, vyráběná pouze pro papaláše

Nikdy v naší novodobé historii neexistovalo vozidlo, které by bylo speciálně vyrobeno pouze pro šlechtu a bylo jasným znakem společenského postavení. Komunistická vrchnost, která tolik bojovala za beztřídní společnost, vytvořila pokrytecky symbol své nadřazenosti. Pro ty, pro které byla určena, znamenala jistě radostné a pohodlné časy. Pro jiné ovšem představovala dobu normalizace, tedy dobu temna nebo perzekuce. Image papalášského kočáru měla Tatra 603 skoro čtyřicet let. Při pohledu na ni, stejně jako na žlutobílé vozidlo veřejné bezpečnosti, fungoval u našich lidí podivný Pavlovův reflex, člověk zpomalil a vnitřkem těla projel nepatrný a nepopsatelný strach s jistým váháním o sobě samém.

Jako dítě jsem měl tu čest v tomto vozidle několik let pravidelně jezdit. Táta někdy kolem roku 1980 toto kultovní vozidlo zakoupil při tzv. přezbrojování z Tater 603 na 613 někde v Jihlavě na ÚV KSČ a vyměnil starého Moskviče za ještě starší Tatru. Dokonce jí postavil ze dřeva i provizorní garáž. Pravidelná páteční cesta na chalupu se proměnila ve sváteční jízdu s jistotou, že vás nikdy nezastaví žádný příslušník sboru národní bezpečnosti. V roce 1987 se však i padesátikilometrová jízda do Krp začala řádně prodražovat, a tak po dlouhém hledání našel táta kupce, který si ji odvezl za necelé tři tisíce korun. On měl táta vždycky tak trochu čuch na dobu, kdy něco prodat, protože v lednu 1989 prodal nakonec i tu chalupu za necelých sto tisíc. Přesto vzpomínky na jízdu v Tatře patří mezi to nejromantičtější, co může kluk zažít, ale to jsem pochopil až o mnoho let později. Uvnitř sice z nádherného zvuku motoru sice moc neslyšíte, vychutnáte si jej víc zvenku, zato užijete pohodlí. Podvozek pětimetrové limuzíny se velmi komfortně vyrovnával s nerovnostmi, koneckonců byl projektován na špatné silnice šedesátých let.

Tatra 603 však dodnes patří mezi nejkrásnější vozidla, které se u nás po roce 1948 vyráběla. Zatímco u nás byly k mání pouze v černé, firemní propagační materiály je ukazovaly i v módních dvoubarevných kombinacích. Čeští zákazníci ale měli smůlu, barevné se vozily hlavně západním směrem. Tam má jedna z nejstarších automobilek na světě řadu skalních fanoušků, byť globálně stále není příliš známá. U nás nebyla auta pro soukromníky vůbec k dostání, přednost měla vláda a státní organizace. Dvoubarevné tříoké taxíky byly v pražských ulicích začátkem šedesátých let k vidění spíše ve filmech. Aby ne, jedničková série se prodávala nejdříve za 95 tisíc Kč, cena se záhy překulila přes stotisícovou hranici a u posledních exemplářů narostla až na dvojnásobek té původní. Auto v ceně rodinného domku si nemohl dovolit každý, tedy v socialismu prakticky nikdo. Kromě silnic a parkovišť před ÚV KSČ se Tatra 603 objevovala i na obrazovkách. Filmových rolí si tohle auto užilo bezpočet. Jednou z nejznámějších je závěrečná scéna snímku Jáchyme, hoď ho do stroje! František Koudelka v podání Luďka Soboty přijímá jako dar a omluvu luxusní osmiválcový automobil kopřivnické provenience, načež se nezabrzděná limuzína samovolně rozjede a končí v rybníce. Svoji roli měla v legendárním seriálu Chalupáři nebo v kriminálních příbězích majora Kalaše, po revoluci se objevila například ve filmu Šakalí léta nebo Rafťáci, ale dokonce i ve videoklipech skupiny Boyzone, Placebo nebo v červeném provedení ji obdivovala australská zpěvačka Kylie Minogue v klipu Shocked.

Na začátku byl trolejbus…

Ale jak to celé začalo. Vývoj nového automobilu nazvaného Valuta byl zahájen v roce 1952. Oficiálně však inženýři pracovali na tříosém trolejbusu Tatra T400. Pod tímto projektem ale byly na rýsovacích prknech skryty tajné náčrtky budoucí „šestsettrojky“.

V roce 1953 však nečekaně přichází rozhodnutí „shora“ vyprojektovat nový automobil. Měla to být reprezentativní limuzína podobná sovětskému vozu ZIM s osmiválcovým motorem chlazeným vzduchem o obsahu 3,6 litru. V lednu 1954 dostala kopřivnická automobilka zakázku na vývoj nového automobilu s termínem jednoho roku, tedy do 31. prosince. Původně prý existovalo usnesení RVHP, že Tatra smí vyrábět nejvýše 300 vozů ročně do roku 1960. Vyrábělo se však více, a tak o tom RVHP jednala v letech 1957 a 1958. Východní Němci mezitím vyráběli ve Cvikově obdobnou limuzínu pod značkou Horch (Sachsenring P 240). RVHP to rozhodlo nakonec tak, že se měly obě země dohodnout, které auto se stane doporučeným služebním vozem v zemích východního bloku mimo Sovětský svaz, kde vládla Volha. Věc se rozsekla na testech v Praze, které prováděla v srpnu 1958 ministerstva vnitra obou zemí, i za účasti východoněmeckého ministra strojírenství. Šestsetrojka vyhrála. Pro model 603 byla a stále je charakteristická elegantní silueta, která začíná měkce zaoblenými předními partiemi s vyboulenou kapotou, pokračuje přes strmé čelní sklo a pokračuje k linii střechy, odkud plynule přechází na zadní okno (rozdělené na dvě části). Záď je zakončena malým stupněm a letmým náznakem ploutve, tedy ikonického znaku proudnicových Tater.

Nový automobil byl originální. V přední části přitahovaly pozornost tři horizontálně umístěné světlomety pod společným oválným krytem. Za děleným dvoudílným čelním sklem se prostíral prostorný šestimístný interiér s neděleným předním a zadním sedadlem, které bylo možno rozložit a pohodlně v autě přespat. Zadní dělené sklo volně pokračovalo zaoblenou kapotou, pod níž byl ukryt motor. První čtyři prototypy Tatry 603 měly vzniknout do konce roku 1955 a prvních 70 exemplářů mělo být vyrobeno v roce následujícím. Ukázalo se však, že v primitivních podmínkách kopřivnických dílen není takové množství vozů možné vyrobit. V roce 1956 vzniklo pouhých 9 aut a všechna byla smontována ručně.

Neoficiální premiéra Tatry 603 se konala v zimě roku 1956 během konání zimní olympiády v Cortině d´Ampezzo. Jeden z prototypů totiž sloužil československé sportovní reprezentaci jako oficiální vůz. Byla to dobrá příležitost vyzkoušet možnosti šestsettrojky na delší trase a v zimě. Tovární jezdec Jaroslav Pavelka o této cestě řekl: „Spolucestující byli nadšeni rychlou a přitom bezpečnou jízdou našeho nového vozu i tím, že jsme předjížděli rychlé západní automobily, ať už jejich řidiči chtěli nebo nechtěli.“ V roce 1961 byl navržen prototyp další verze označený T 2-603. Tato Tatra měla svou premiéru na brněnském veletrhu v září 1962. Byla opatřena novou přídí s širší maskou a dvěma dvojicemi kruhových světlometů. Od počátku výroby do konce 1964 bylo vyrobeno 6600 kusů T 2-603, z nichž bylo 1200 exportováno do zahraničí. Další a poslední modernizace proběhla roku 1965 – tehdy byla veřejnosti představena Tatra 3-603 se zvýšeným čelním sklem a širší maskou se světlomety vzdálenějšími od středu vozu. Od nového označení se ale upustilo a teprve v září 1967 byl oficiálně představen modernizovaný vůz pod názvem T 2-603 model 1968. Změny se opět týkaly předních světlometů – dvě dvojitá světla byla odsunuta dále od středu a mezi ně byl místo chromované dělící lišty umístěn emblém z loga Tatry a označení modelu. Na přední kapotě se objevil chromovaný ozdobný prvek ve tvaru písmena T a pro zadní kapotu byl charakteristický výrazný zaoblený výstupek nad poznávací značkou. Tatru 603 v bílé barvě věnoval tehdejší prezident Ludvík Svoboda íránskému šáhovi Rezovi Páhlavímu a také kubánskému vůdci Fidelu Castrovi, ten ji dostal jako jediný s klimatizací.

foto: Wikimedia Commons

Rychle a zběsile, ale pouze bez lodiček

Maximální rychlost všech sérií udával výrobce vždy 160 km/h. Byl ale v tomto směru poměrně pesimistický, firemní řidiči dokázali rozvášnit baculatou krásku leckdy až ke dvoustovce. Na palubě se ale dalo se zažít víc než jen opojení rychlostí. Obzvláště zadní sedadlo pohodlné limuzíny svádělo k jiným příjemným činnostem. Slečny či mladé dámy nepodléhaly ani tak kouzlu vozu, jako jeho pozdějších soukromých majitelů. Ale i vášeň má své limity, a tak podmínka byla jediná: boty dolů! Kdo by si přál, aby mu půvabný objekt touhy zničil zničil lodičkami na vysokém podpatku parádně čalouněný strop?

Reklama ve stylu Jamese Bonda

Kdo pamatuje prkenné reklamy z dob socialismu, musí zůstat stát s otevřenou pusou při sledování první reklamy na Tatru 603. Divoká honička s policisty ve stylu Jamese Bonda, efektní smyky, brždění, šplhání do příkrých svahů, skoky ze srázů, jízda po sněhu i skrz řeku. Kásné modelky a stylová hudba z šedesátých let… A to vše ve více než dvanáctiminutovém film. Tak vypadala legendární reklama na vůz Tatra 603 z roku 1962. Během 20 let bylo vyrobeno 20 442 kusů tohoto originálního vozu, který je v současnosti legendou a je ceněn sběrateli na celém světě. Rok 1975 pak byl posledním rokem produkce, následně byla Tatra 603 nahrazena modelem Tatra 613. Pokud byste snad měli o některý sběratelský kousek zájem, pak vězte, že exempláře ve velmi dobrém stavu přesahují částku 300 tisíc korun. Zrestaurované tříoké jedničky stojí milion a více.

Že se na Tatru 603 nezapomnělo, ukázala v roce 2008 společnost Faurecia. Na autosalon do Los Angeles totiž přivezla koncept Premium Attitude a jak je u Tatry zvykem, byla středem pozornosti. Jenomže tím to zatím skončilo. Několik dalších pokusů o obnovu značky bohužel nepadlo na úrodnou půdu.

Diskuze