Příběhy

ALPA.Oblíbené Masarykovo mazání, kterým Němci hubili vši u Stalingradu

Jiří Vítek

Oblíbené Masarykovo mazání, kterým Němci hubili vši u Stalingradu

Francovka ALPA právem patří k českému „rodinnému stříbru“, však ji za těch sto tři let její existence dokonale prověřilo hned několik generací. Její oblíbenost není založena na pouhém mazání kloubů a zad, vždyť ta naše ALPA, nakapaná na cukru, patřila dlouhá desetiletí k povolenému dopingu našich hokejistů a ženám zahnala migrénu a nespavost i pár kapkami rozetřenými na spáncích. Alpu používal velmi rád i náš první prezident Tomáš Garrigue Masaryk. A na televizních obrazovkách ji proslavil rytíř Brtník z pohádky Ať žijí duchové, ten ji však používal překvapivě jako vnitřní mazání. Alpa je zkrátka legendární!

Mentolovou francovku začal vyrábět v roce 1913 Josef Veselý ve své továrně lučebních a kosmetických přípravků v Brně – Králově Poli, v Riegrově ulici č. 17. Bylo mu sedmadvacet let. Poprvé se na trhu objevila francovka s nezaměnitelnou vůní i barvou v lahvičkách s etiketami zobrazujícími vodní vílu. Ve stejném roce Josef Veselý zaregistroval i ochrannou známku „ALPA“. Archivy továrny říkají, že název je složeninou počátečních slabik jména Alois Paleček. Ovšem, kdo Alois Paleček vlastně byl, o tom už historie zarytě mlčí. V té době se tak jmenoval starosta sokolské župy a ředitel statků Dr. Maxe Lobkowicze z Bíliny, není ale známo, že by některý z těchto dvou pánů měl blízko k vynálezci legendárního mazadla. Pravděpodobnější je legenda, že šlo o ilustrátora první etikety s vodní vílou. Navzdory záhadnému názvu firma prosperovala a z pohledu dnešního marketingu měla obdivuhodně propracovanou strategii podpory prodeje. Alpa byla soustavně prezentovaná v lékařských, lékárnických i laických periodicích, a měla i vkusně zpracované účtenky pro potřeby odběratelů.

Alpě se od počátku dařilo, v roce 1918 Josef Veselý přetvořil soukromou živnost na veřejnou obchodní společnost s názvem „ALPA, výrobna mentholové francovky Veselý a Chládek v Králově poli“. Současně závod přesunul do tehdejší Ugartovy ulice č. 28 (dnes Palackého 160) v Brně. Josef Veselý měl v průběhu let hned několik společníků. V letech 1918–1928 přibral z finančních důvodů společníka právě Jana Chládka, od konce první světové války do začátku druhé mu obchodního zástupce dělal bratr Karel Veselý, od roku 1920 pomáhala i manželka Marie. Úřednickou práci vykonával Josef Vlk, který se později stal dokonce prokuristou firmy. Dohled nad výrobou Alpy převzal v roce 1919 lékárník PhMr. Vítězslav Mečíř, původně se měl stát též společníkem firmy, ale nedostal povolení a z firmy nakonec odešel.

Francovka ALPA se prodávala výhradně v lékárnách, a to v typizovaných lahvičkách s graficky jednotně provedenými modrobílými etiketami s nápisem „ALPA“, velkým bílým „A“ a žlutou čtyřcípou hvězdou. Autorem nového grafického návrhu byl akademický malíř dr. Leo Heilbrunn, jehož život vyhasl v roce 1944 v Osvětimi. I on měl lví podíl na prodeji Alpy, vždyť po ní lidé díky jeho vizuálu sahali neomylně. Roku 1926 činila roční výrobní kapacita neuvěřitelné dva miliony lahviček bylinného mazání. Roku 1930 byla společnost na vrcholu, v pražském Žižkově vznikl výrobní sklad a začal se vyrábět i zubní krém Alpa, společnost v té době expandovala i na Slovensko. O renomé podniku vypovídá zpráva z brněnského týdeníku Rozkvět (1930), ve které se píše, že ALPA zaslala prezidentovi T. G. Masarykovi k 80. narozeninám dárkovou kazetu, vyloženou kůží z antilopy, se třemi lahvičkami francovky a písmenem A z ryzího zlata.

foto: archiv Alpa

Abychom se dobrali kořenů, ze kterých tento přípravek vzešel, bude třeba vydat se až do první poloviny 18. století. Samotný název „francovka“ (latinsky Spiritus vini Gallici, německy Franzbranntwein) byl původně označením pálenky s vysokým obsahem alkoholu, získané parní destilací různých druhů vína, která byla vyráběna ve Francii. Zevní používání pálenky pravděpodobně souvisí s Napoleonovými vojáky, kteří v roce 1805 ve Vídni zanechali několik sudů s koňakem. Rakušané nebyli na ostrou chuť nápoje zvyklí, a tak jim posléze posloužil jako osvěžující kožní mazání.

Průkopnice v reklamě

Na začátku 30. let ALPA podnikla rozsáhlou reklamní kampaň. Řada plakátů nejen klasického formátu, ale i nadměrných velikostí se začala objevovat jako malba na omítkách slepých stěn domů, na vývěskách, letácích a prospektech. Továrna Alpa dokonce vlastnila i malou tiskárnu s možností dvoubarevného tisku účetních tiskopisů a drobné grafiky. Reklamní oddělení zajišťovalo aranžování výkladů v lékárnách, promítání diapozitivů ve všech biografech, umísťování smaltovaných tabulí na důležitých nádražích a v lázeňských objektech. Typické tvary skleněného obalu a etikety zůstaly až na drobné úpravy stejné do dnešních dnů.

Veselého firma Alpa se postupně vypracovala v největšího výrobce francovky v Evropě a koncem 30. let 20. století a mohla si dovolit téměř 200 zaměstnanců. Společnosti se podařilo získat práva k využití světově známé postavičky kocourka Felixe, jehož komiksové příběhy byly pro Alpu úspěšnou reklamou. Není divu, že tak renomovaný závod potřeboval i nové prostory, a tak byla vyhlášena architektonická soutěž, již vyhrál skutečně ten nejlepší. Architekt Bohuslav Fuchs pak na parcelách patřících firmě navrhl výstavbu moderní reprezentativní administrativní budovy. Průčelí levé části budovy bylo na svoji dobu nebývale rozměrné a ještě bylo akcentováno firemním znakem. Produkce byla v roce 1936 obohacena o francovku „Lesana“, která obsahuje výtažek z borovicového jehličí.

V roce 1940 umírá zakladatel firmy Josef Veselý, a tak jako velký vlastenec nemusel po válce číst v pamětech štábního lékaře Franze Schustera, že Alpa patřila mezi oblíbené "léky" lékařů wehrmachtu. "Užívala se proti bolestem zubů, hlavy, žaludku, horních i dolních končetin jako mazání zevně, ale také proti vším," uvádí v pamětech Schuster. Za protektorátu byla Alpa vydávána na příděl a produkce firmy se v tomto období výrazně snížila, podstatné změny k lepšímu přišly až po znárodnění roku 1948. Výroba se přestěhovala z Brna do Velkého Meziříčí, do bývalé továrny na zpracování mořských hub Františka Sáblíka. Závod byl zpočátku součástí národního podniku Chemodroga, později spadal pod Milo Olomouc a Pražské kosmetické závody.

Roku 1994 došlo k privatizaci a novým majitelem firmy Alpa se stala švýcarská společnost IG Pharma Holding, která znala kvalitu tohoto výrobku. Ta dnes ve Velkém Meziříčí vyrábí přes 140 druhů kosmetických přípravků, z nichž nejznámější je stále tradiční francovka. Výrobek v typické lahvičce s protáhlým hrdlem a charakteristickou etiketou slouží stejně jako kdysi především ke zmírnění svalových potíží.

Alpu nepopíjel pouze rytíř Vilém Brtník z Brtníku

Popíjení Alpy za účelem opilosti a dosažení podroušeného stavu není nic nového pod sluncem. Jako náhražku tvrdého alkoholu ji začali v masivním měřítku požívat vojáci Československé lidové armády v základní službě. Šlo o jeden z mála alkoholických nápojů, který se dal podobně jako Okena koupit v obchodní síti vojenských kantýn Arma. Filtrovat Okenu přes chleba bylo zdlouhavé, a tak Alpa získala mnohem větší popularitu. Velkou výhodou bylo, že neobsahuje žádný metanol. Někteří vojáci si oblíbili Alpu natolik, že jí pak upřednostňovali i v civilu, přestože už měli dostatečnou nabídku standardního alkoholu. ALPA se stala také součástí mnoha míchaných nápojů, z nichž nejslavnější je takzvaná Alpská trojkombinace. Třísložkový koktejl Alpa-čůčo-pivo je pozoruhodný tím, že se nemíchá v šejkru, ale přímo v žaludku.

V dobách komunistické totality se popíjení Alpy rozšířilo také v kruzích disidentů. V oblasti poezie asi nejznámější hold modrému mazadlu složil filozof a básník Egon Bondy a jeho verše zhudebnila skupina Plastic People of the Universe. Dnes je oblíbený zejména mezi bezdomovci. A ještě jedna zajímavost, když byla v roce 2012 vyhlášena prohibice, společnost DM drogerie stáhla z prodeje i Alpu. Prý z preventivních důvodů…

Pití tohoto více než 60% alkoholového roztoku se samozřejmě nedoporučuje. Přesto v roce 2002 došlo k zajímavé a neuvěřitelné události. Dvaasedmdesátiletá důchodkyně, která ve svém bytě v Poniklé upadla na zem a nedokázala se sama zvednout, přežila tři dny na zemi bez jídla a pití. Jediné, co během dlouhého čekání na pomoc pila, byla francovka. Žena měla tři lahvičky uložené u postele. Důchodkyni zdravotníci převezli k ošetření do Masarykovy městské nemocnice v Jilemnici. Společnost Alpa z Velkého Meziříčí nebyla informací o podivném případu zaskočena a dokonce vidí mezi záchranou důchodkyně a pitím francovky přímou souvislost.

Výroba francovky ALPA firmou Josefa Veselého a společníků je dokladem neskutečné pracovitosti, umu a podnikavosti českých živnostníků první republiky. Z malých poměrů vyvstal závod s obdivuhodnou propagací a organizací podpory prodeje, který svého času získal jedno z výsadních postavení na trhu s kosmetickými a zdraví podporujícími přípravky. Přežil všechny režimy i porevoluční privatizační Klondike a Alpa se tak stala nedílnou součástí několika generací. Toto mazání mělo prostě větší štěstí, než jiné legendární značky, na které se můžeme chodit dívat leda do muzeí či poslouchat o nich nostalgická vyprávění našich otců a dědečků.

Diskuze