Názory

Čtyři největší lži o EET

Petr Baubín

Čtyři největší lži o EET

Kampaň Ministerstva financí k elektronické evidenci tržeb dosahuje vrcholu. Je velkolepá, účinná a… polopravdivá. Ani neblaze proslulý marketingový mág Phineas Barnum, který údajně tvrdil, že každou minutu se rodí jeden hlupák, který uvěří čemukoliv, co je přesvědčivě prezentováno, by se za ni nestyděl a duchovního otce EET Andreje Babiše by jistě poplácal po zádech. Třeba právě za tyhle čtyři nepravdy:

1. Podnikatel si za cca 5000 Kč pořídí elektronické zařízení a tuto částku si pak stejně odečte z daní.

To je na úplně stejné úrovni jako případné tvrzení prodejce aut či motocyklů Jestli chcete jezdit, stačí, když si koupíte motor. Jistě elektronické zařízení umožňující přenos dat na finanční správu se dá za výše uvedenou částku pořídit. Jenže zákon také ukládá povinnost vydávat zákazníkovi účtenku s unikátním kódem zaslaným z finanční správy. Takže si podnikatel musí pořídit ještě tiskárnu a také scanner na snímání EAN kódů zboží. Jinak by musel markovat jednotlivé položky velmi zdlouhavě zadáváním 13 číslic pod kódem. To je logicky v praxi nemožné. Celá tato sestava se ani v té nejjednodušší podobě v současnosti nedá pořídit pod 10 000 Kč. Plus je také nutné mít software, který dokáže, aby vše výše vyjmenované fungovalo dohromady. K tomu se navíc v mediích objevily zprávy, že licence na program odesílající data na finanční správu nebude zdarma, ale bude zpoplatněná, a to až částkou 1000 Kč měsíčně. Je tedy evidentní, že náklady pro podnikatele budou několikanásobně vyšší než ty deklarované.

2. Zákon platí pro všechny a narovná podnikatelské prostředí.

To by ale v již schváleném znění zákona nesměla být výjimka, že EET se netýká prodejů prostřednictvím samostatných prodejních automatů. Ty dnes tvoří výraznou část maloobchodních tržeb, jsou v kancelářích, nákupních centrech, na zastávkách hromadné dopravy, zkrátka všude, kde se denně otočí pár desítek, stovek, tisíců lidí. Mnohé nevydávají vůbec žádné účtenky a nejsou připojeny k síti. U tohoto typu prodeje je zcela na provozovateli, zda a jakou tržbu přizná.

3. EET přinese 18 miliard do státního rozpočtu

V samém počátku argumentace Andreje Babiše bylo tvrzení, že pomocí zákona se vybere až o
10 mld. Kč na daních více. Když potom někdo spočítal, že vzhledem k nákladům se bude jednat o nejméně rentabilní daň u nás, číslo předpokládaného výběru najednou skokově vzrostlo na 18 mld. Kč. Jak k této cifře na ministerstvu došli? Podle mluvčího Babišova úřadu odhadem na základě zkušenosti ze zahraničí. Kde se najednou v odhadu zvalo osm miliard navíc, ví Bůh (nebo Andrej? Nebo je to totéž?) a my můžeme s napětím očekávat, jak dobrý má asi pan ministr odhad.

4. Tam, kde již byla evidence tržeb zavedena, došlo ke zvýšení celkového výběru daní

Jako zářný příklad bylo uváděno Chorvatsko, kdy Babiš neváhal dočasně importovat chorvatského ministra financí, aby potvrdil jeho verzi. Jak to je ve skutečnosti? Z údajů Eurostatu (Evropského statistického úřadu) vyplývá, že bezprostředně po zavedení evidence v Chorvatsku sice výběr daní vzrostl. Ovšem hned v následujícím roce poklesl na zhruba původní úroveň a od té doby dále klesá. Souběžně s tím se v Chorvatsku snižuje počet živnostníků a roste nezaměstnanost.

Námitky, že krátit tržby se nemá a basta, jsou nepochybně na místě. Stejně tak jasný argument, kterak živnostník, pokud vůbec nějaké tržby krátí, dělá tak proto, aby přežil. S těmito penězi nikam nemizí a nepřevádí si je do Panamy a nepochybně si z nich nevydělá na sídlo v Monaku nebo haciendu ve Švýcarsku. Většinu z nich opět utratí u nás doma. Stát tak získá nemalé nepřímé daně, které dnes přináší do rozpočtu daleko více než ty přímé.

Autor je spolupracovník Asociace podnikatelů a manažerů

Další články autora

Diskuze