Podnikání

Podnikání na hraně švarcsystému!Jak se vyhnout milionovým pokutám?

Renata Lichtenegerová

Jak se vyhnout milionovým pokutám?

Po tenké linii mezi legálním podnikáním a švarcsystémem se pohybuje nespočet drobných podnikatelů. V jemných nuancích, které rozhodují o hrozbě stotisícové pokuty, totiž není snadné se orientovat. Nejeden živnostník se proto modlí, aby se mu kontrola z inspektorátu práce raději vyhnula. Podle právníků ale není strach na místě. Stačí si ohlídat několik základních věcí.

Žena ve středních letech doma vyrábí bambule na čepice pro jednu velkou oděvní firmu. Má živnostenský list, měsíčně fakturuje. Přitom má jasně domluvené množství bambulí a tedy i částku, kterou bude fakturovat. Vychází to na 20 tisíc korun měsíčně. Další přivýdělky nemá. Jedná se o švarcsystém?

A co v případě grafičky na volné noze, která přijme pravidelnou zakázku za 30 tisíc korun měsíčně na zlom firemního katalogu? Kromě toho má ještě další zakázky, ale za ty fakturuje třeba jen kolem 5 až 7 tisíc. Pracuje z domova, ale do firmy, která tiskne katalog, dojíždí na porady. Jeden den v týdnu navíc vždy stráví ve firmě celý a dělá zlomy textů na tamním počítači. Švarcsystém, nebo nikoliv?

Podobných dotazů přišlo do redakce Živnostenských listů už několik. Zeptali jsme se proto právníků i Státního úřadu inspekce práce, který má kontroly a trestání švarcsystému na starosti. Dozvěděli jsme se, že tak trochu na hraně zákona balancují obě tyto dámy, více však „bambulářka“.

Vysoké pokuty pro firmu i živnostníka

Nejprve něco málo o podstatě problému. O tom, co je to švarcsystém, má většina Čechů alespoň základní povědomí. Není tajemstvím, že u jeho zrodu, jakožto pojmu i praktiky, stál podnikatel Miroslav Švarc, který jej začal systémově používat v 90. letech. Díky tomu, že německé slovo „schwarz“ znamení „černý“, vznikla zároveň i pěkná slovní hříčka s odkazem na práci „na černo“.

Zjednodušeně řečeno je švarcsystém vlastně zaměstnávání podnikatele podnikatelem, kdy je pracovní smlouva nahrazena jinou smlouvou, například smlouvou mandátní, zprostředkovatelskou, o obchodním zastoupení, příkazní, smlouvou o obstarání věci nebo o dílo. V praxi to většinou vypadá tak, že člověk pracuje na plný úvazek v jedné konkrétní firmě, jako by byl jejím zaměstnancem. Tím ale není. Oficiálně má svou vlastní živnost a každý měsíc posílá „zaměstnavateli“ faktury.

Firma, která takovou formu „zaměstnání“ lidem umožňuje, nebo jim dokonce ani jinou možnost nenabízí, riskuje pokutu do výše 10 milionů korun. Postih ale může padnout i na dotčeného živnostníka. Tomu hrozí pokuta až 100 tisíc. Mohl by tento osud potkat i výše zmíněné živnostnice?

Bambule versus grafika

„V prvním případě se nebude jednat o švarcsystém za situace, pokud se tak děje na základě dílčích objednávek, není odběratelem blíže specifikován postup, jakým mají být bambule pleteny, a je možné vůči té paní uplatnit práva vyplývající z odpovědnosti za vady,“ říká Jiří Hartmann z advokátní kanceláře Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři. Další podmínkou je podle něho to, aby bambulářka neměla od textilky stanovenou pracovní dobu a k výrobě používala vlastní prostředky. „Nicméně nelze zcela vyloučit, že by kontroloři došli k opačnému závěru, kupříkladu na základě sporných ujednání ve smlouvě nebo v případě, že obdobný výkon je pro objednavatele vykonáván i jinou osobou, ale v rámci pracovního vztahu,“ pokračuje Hartmann.

V druhém případě, který se týkal grafičky na volné noze, bude opět záležet na ujednáních smlouvy, ze které vyplývají určitá práva a povinnosti obou stran. „V tomto případě bych se spíše přikláněl k tomu, že se o švarcsystém jednat nebude, neboť paní poskytuje své služby na živnostenský list ve stejném oboru i jiným osobám,“ konstatuje Hartmann.

A jaký je úřednický pohled? „Z těchto dvou naznačených případů svědčí pro možný švarcsystém spíše první z nich. Nebylo by ale objektivní a korektní to vyhodnotit jen na základě takto stručných popisů. Při kontrole je každý případ inspektory pečlivě posuzován z mnoha hledisek a podle konkrétní situace,“ konstatuje Jiří Macíček, náměstek generálního inspektora Státního úřadu inspekce práce.

Abychom tedy měli jistotu, zda by naše podnikatelky prošly kontrolou úředníků bez úhony, muselo by k ní dojít. Určitě ale neuškodí zmínit pár věcí, které by si lidé v podobných situacích měli ohlídat, aby riziko pokuty a popotahování eliminovali.

I malý přivýdělek pomůže

Živnostník, který má jednoho hlavního (nedej bože jediného) odběratele služeb, tak trochu riskuje vždycky. Pakliže vás úředníci najdou, jak na živnostenský list dřete osm hodin denně u pásu v továrně po boku lidí, kteří jsou tam zaměstnaní, patrně to neobhájíte. Pokud se ale vaše živobytí švarcsystému pouze podobá, je třeba si ohlídat, aby se mu podobalo co nejméně.

Práce vykonávaná v obchodním vztahu, tedy mimo zaměstnanecký poměr, musí odpovídat svobodnému právnímu vztahu dvou rovnocenných obchodních partnerů. „Aby byl vztah mezi živnostníkem a firmou regulérní, musí být OSVČ samostatná a mít značnou volnost co do způsobu, prostředků, pracovních postupů, místa a času realizace své práce. Předmětem dodávky musí být převážně výsledek, nikoli práce samotná. Dodavatel jedná vlastním jménem a nese veškeré své podnikatelské riziko,“ přibližuje Macíček. V příslušných smlouvách musí být tedy zaneseno, že dodavatel odpovídá za kvalitu díla a nese zodpovědnost za způsobené škody.

Dalším bodem, který úředníci posuzují, je místo plnění. To by mělo být mimo sídlo objednatele, v optimálním případě tam, kde oficiálně podnikáte. Pokud ale povaha činnosti vyžaduje, aby se odehrávala na místě určeném zadavatelem, tak by to úředníci měli pochopit. Dále jsou tu pomůcky, nářadí a vybavení, které při práci používáte. Tyto prostředky by měly být vaše. Můžete si je i „pronajmout“ od firmy, pro kterou pracujete, ale pak to nezapomeňte zahrnout do fakturace, aby existoval důkaz.

Jednou z vůbec nejdůležitějších věcí je pak podle Macíčka to, zda máte možnost přijímat zakázky i od jiných objednatelů. V některých případech, například u obchodních zástupců, úředníci prý chápou a tolerují, když podepíšete konkurenční doložku. V každém případě i malé přivýdělky pro jiné odběratele vám mohou pomoci odvrátit podezření.

Zaměstnanec neriskuje

Jak již bylo řečeno, za švarcsystém jsou označovány především ty případy, kdy je člověk v podstatě zaměstnancem bez příslušné smlouvy. Je začleněn do zaměstnavatelovy struktury, má svého nadřízeného a někdy i podřízené. Je vázán pokyny zaměstnavatele ohledně způsobu výkonu práce a pracovní doby a většinou pracuje přímo na pracovišti dané firmy. Ta mu poskytuje zázemí, pracovní pomůcky, vybavení a posílá ho na školení. Výše odměny je až na výjimky stanovena sazebníkem zaměstnavatele. Dotyčný nenese podnikatelské riziko, neodpovídá za dodávku ve vztahu k odběratelům zaměstnavatele.

„Rozdíl je tedy zřejmý. Živnostníkům doporučujeme porovnat všechny atributy své pracovní činnosti s výše popsanými znaky obchodního vztahu a závislé práce. Splňuje-li vztah živnostníka a jeho odběratele doopravdy znaky obchodního vztahu, mohou ve spolupráci bez obav pokračovat,“ říká Macíček.

Podle Státního úřadu inspekce práce patří švarcsystém mezi méně často trestanou formu nelegální práce. Ze všech odhalených případů nelegálně pracujících osob v Česku představovaly tyto případy v roce 2014 5,2 %, v roce 2013 6,2 % a v roce 2012 zhruba 4,3 %. V roce 2014 úřad v této souvislosti udělil celkem 31 pokut, což představovalo celkovou částku téměř 7 milionů korun. Statistika bohužel neupřesňuje, jak velkou část z toho zaplatily firmy a jakou právě živnostníci. Kolik postihů padlo od začátku loňského roku, musí úředníci teprve sečíst.

Za nejvíce škodlivé vnímá úřad situace, kdy jsou lidé k nelegálnímu pracovně právnímu vztahu zaměstnavatelem nuceni. Dále případy cizinců, kteří tímto způsobem obcházejí povinnost mít povolení k zaměstnání na území Česka.

O švarcsystém se jedná zejména v případech, kdy OSVČ:

  • poskytuje své služby v pravidelné pracovní době určené odběratelem,
  • poskytuje své služby na základě vztahu uzavřeného na dobu přesahující jednotlivá plnění.
  • používá nářadí, stroje a jiné vybavení, materiál i osobní ochranné pracovní prostředky a pracovní oděv odběratele,
  • dodává své služby pouze jedinému odběrateli,
  • nenese odpovědnost vůči třetím osobám,
  • poskytuje služby, které jsou obvykle u jiných společností vykonávány v pracovněprávním vztahu,

Pramen: Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři

Diskuze