Názory

Ministerstvo financí zveřejnilo dosud tajnou studii k EET. Je plná nesmyslů a hrubek…

Kateřina Kotalová

Ministerstvo financí zveřejnilo dosud tajnou studii k EET. Je plná nesmyslů a hrubek…

Není divu, že ministerstvo financí tak otálelo s jejím zveřejněním. Studie, kterou si nechalo za necelých dvě stě tisíc korun vypracovat od externí firmy, totiž obsahuje vedle špatných součtů a gramatických chyb (za něž by se styděl i žák třetí třídy) také řadu údajů, nad kterými se zkrátka pozastavíte.

Investiční náklady na zřízení projektu elektronické evidence tržeb by se podle studie, kterou zveřejnilo ministerstvo financí, měly pohybovat mezi 317 a 337 miliony korun, roční provozní náklady od 308 do 395 milionů. Jenomže v těch počtech jsou školácké chyby. A protože stejná studie očekává, že díky EET ve státní kase zacinká o deset až patnáct miliard korun víc než bez ní, můžeme jen hádat, o kolik se ministerská studie sekla i v příjmech.

Studie například slibuje, že roční náklady na provoz EET by měly oscilovat mezi 308 a 395 miliony korun. Jenomže oněch slibovaných 308 milionů je chybným výsledkem prostého součtu těchto nákladových položek: 199 milionů na mzdové náklady plus 80 milionů na údržbu hardwaru plus 34 milionů na call centrum, dalších 30 milionů na kontrolní nákupy, 3 miliony na píárko, 7 milionů na údržbu softwaru, 7 milionů na housing a 36 milionů na ostatní náklady. Sečteno, podtrženo 396 milionů korun. Chybička ve výši 88 milionů korun.

Stejné chyby v prostém součtu se tvůrci dopustili i v tabulce investičních nákladů. Tam se při součtu 86 milionů na hardware, 115 milionů na software, 32 milionů na vývoj softwaru, 15 milionů na bezpečnost, 21 milionů na píárko, 3 miliony na školení, 15 milionů na certifikaci subjektů, 5 milionů na call centrum, 8 milionů na implementaci projektu a 31 milionů na ostatní náklady dobrali částky 337 milionů korun. My 331 milionů a schválně, co vy?

Výhra v loterii

Zajímavé je také porovnání nákladů v počáteční investici. Největší nákladovou položkou je hardware (86 – 125 mil.) a software (62 – 115 mil.), nejméně ministerstvo financí chce vyčlenit na školení (3 mil.) a call centrum (5 mil.). A zatímco na píárko zákonem dané a už dnes velmi „populární“ povinnosti hodlá vyčlenit úctyhodných jednadvacet milionů korun, na zajištění bezpečnosti systému, o kterou panují největší obavy, jen 15 milioů, což je dokonce slabší polovina, než na samotný vývoj systému. Do něj ministerstvo uvažuje vrazit těžko uvěřitelných 32 milionů korun! Inu, „kódit“ pro Andreje je hotová výhra v loterii.

S tou mimochodem studie rovněž počítá. Tvůrci ji označují jako „podpůrný nástroj, jehož účelem je zvýšení známosti systému EET mezi spotřebiteli a podpora občanů – spotřebitelů při implementaci projektu a identifikace poplatníků“. Lidově řečeno to bude taková bonz-mašinérie, do níž budou vaši zákazníci, motivovaní výhrou nahrávat účtenky, které jste jim vydali. To kdybyste jim náhodou chtěli vydat fejkovou účtenku. Kontrolovat se tedy budeme navzájem, čili třicetimilionová položka na kontrolní nákupy je v tabulce nákladů nejspíš také omylem. Stejně jako tři hrubky na jedné stránce ve shodě přísudku s podmětem.

Vlk taky sliboval….

Abychom současnému ministerstvu financí pouze nenakládali, pojďme si říct, že oni na tom s počty nebyli politici dobře ani dříve. Taková Blanka měla původně stát 17,2 miliard korun, jenže se nedopatřením vyhoupla na víc než 43 miliard. A že slavná Opencard vyšla o více než sedm set milionů dráž, než se původně plánovalo, bylo také jistě dílem nešťastné náhody. Jestli bychom neměli investovat víc do výuky na základkách…

Diskuze