Příběhy

Spasitel Mattonky, PasqualeČeši udávají trendy v pití celé Evropě

Kateřina Kotalová

Češi udávají trendy v pití celé Evropě

Bude to šestadvacet let, když se tehdy šestapadesátiletý Ital Antonio Pasquale projížděl karlovarskou zahrádkářskou kolonií a s lítostí pozoroval, v jakých podmínkách Češi v pohraničí žijí. Nedlouhou předtím prodal svoji nápojářskou firmu v Itálii, v kapse měl „zbytečných“ pár milionů dolarů a ruce ho svrběly touhou po investování.

S nápoji už měl bohaté zkušenosti a v Česku už měla firma Mattoni jméno, ale jen tak tak se držela nad vodou. Nevyráběla mnoho a na Západě ji nikdo neznal, ale vyráběla se z kvalitní pramenité vody. Myslel si, že to bude příjemná práce na důchod, nic velkého. Jenomže brzy se mu to vymklo z rukou a Mattonkou si začala hrdla prolívat nejen celá Česká republika. V Mattonce se už před pětadvaceti lety stáčelo 15 milionů lahví ročně (tehdy pouze do sedminkového skla). Zdá se vám to hodně? Byl to zlomek oproti dnešku, kdy brány fabriky v Kyselce každý rok opustí 450 milionů lahví, převážně v PETkách. „Nejprve jsme ve firmě navýšili kapitál, abychom ji mohli ovládnout. … Přinesl jsem svých 85 milionů korun a za to jsem získal 55 procent akcií. … Když začala privatizace, přikoupil jsem napřímo ještě 20 procent a 25 procent šlo dokuponů. Drželo je 36 tisíc akcionářů, které jsem postupně vykupoval,“ vypráví dnes dvaaosmdesátiletý Antonio Pasquale začátek novodobé Mattonky v rozhovoru pro měsíčník Forbes.

Takhle se stáčely lahve v první půlce minulého století. / Foto: facebook Mattoni

Těžké začátky

Od pondělí do pátku žil Antonio v Česku, na víkendy se vracel autem domů do švýcarského Lugana. Každý týden deset let vkuse. Jinak to tehdy nešlo, ačkoliv dnes lituje, že manželku, která obchodovala s nemovitostmi, nepřesvědčil, aby se zaměřila na český trh. „Vydělala by tady tehdy více peněz než já. Příležitosti tu byly nekonečné,“ uvažuje v rozhovoru. Do firmy od její koupě v roce 1990 nalil už šest miliard korun. „Obnova vrtů, několikakilometrové nerezové potrubí, které je svádí do továrny, nové haly a technologie,“ vypočítává nezbytné výdaje na provoz a obnovu s tím, že zpočátku si klepal na čelo, že do takové investice vůbec kdy šel. „Bylo to neštěstí. V podlaze na výrobní lince byly deset centimetrů hluboké díry plné vody, technologie byly zrezivělé a fungovaly jen díky umu místních pracovníků. Ti když viděli, že plní nad plán, výrobu na čas odstavili s tím, že si vymysleli nějakou poruchu. … Když jsem to viděl, pochopil jsem, jak funguje komunismus,“ směje se ve svém vzpomínání starý pan Pasquale. Ale stálo to za to. Vloni skupina Karlovarské minerální vody (KMV), v níž je Mattoni hlavním pilířem, vyrobila přes miliardu lahví pro Česko, Slovensko, Rakousko, Maďarsko a další země. To už ale v režii jeho syna Alessandra. Ten převzal vedení firmy v roce 2008. „Deset let jsem mohl trávit po boku táty a vlastně jsem si tak trochu nahradil dětství, kdy on byl pracovně velmi vytížený. Pak za mnou jeden den přišel s tím, že už jsem připravený a firmu mi předá,“ vypráví Forbesu současný první muž Mattoni.

foto: facebook Mattoni

Spory o Kyselku

Alessandro Pasquale ji rozvíjí úspěšně už osm let, inspiraci na Západě ale hledat nemůže. „V naší branži je to obráceně. Český trh patří k nejrozvinutějším v Evropě a naopak udává trendy ven,“ vysvětluje Alessandro, který má vedle příznivců pochopitelně i řadu odpůrců. Známý je jeho spor s památkářem Martinem Kadrmanem, kterému během demonstrace za záchranu Lázní Kyselka generální ředitel KMV vlepil facku poté, co ho aktivista nazval dobytkem. „Atmosféra byla už od rána napjatá. Don Pasquale nám vzal transparent s nápisem ´Mattoni budoval, Pasquale ničí´ a chtěl jej vhodit do Ohře. Krátce jsem se s ním o něj přetahoval a pak to vzdal,“ rozhořčil se Kadrman před časem na internetu a video z incidentu zavěsil na YouTube. Do rekonstrukce Lázní Kyselka firma vložila dosud 20 milionů korun.

Diskuze