Podnikání

Čeští podnikatelé přichází o zakázky. Chybí jim úřednické razítko. Čekají na něj půl roku!

Kateřina Kotalová

Chybí jim úřednické razítko. Čekají na něj půl roku!

Razítko a čas, to je to, co chybí českým firmám pro to, aby mohly přijmout ukrajinské dělníky na práci, o kterou Češi nemají zájem. To razítko je ale zatím v nedohlednu, čas utíká a podnikatelům pomalu dochází trpělivost. Zajímavé zakázky totiž kvůli nedostatku pracovních sil musí „pustit“, někteří dokonce přesouvají výrobu do Číny.

Čas jsou peníze. A stát má, jak vidno, času dost, jenomže českým výrobcům kvůli zdlouhavému vyřizování žádostí o zaměstnanecké karty pro dělníky z Ukrajiny a jiných zemích z Východu utíkají peníze. Volají po zjednodušení procesu, to ale zjevně nikdo nechce slyšet. Nutně potřebují pracovníky na stavbách, kovodělníky, strojírenské dělníky, svářeče, nástrojáře, obsluhu strojů, švadleny, šičky, ale i řidiče. Než ale na úřadech vyřídí potřebná povolení, neutečou dny ani týdny, ale měsíce, navíc úspěšně vyřídí pouze zlomek žádostí. „Bohužel, podniky jsou v situaci, kdy řada z nich má zakázky, které by pomohly ekonomice, ale nemá pracovní síly.Nemohou čekat půl roku, než se rozhýbe státní aparát, aby mohly něco realizovat,“ sdělil na dnešní tiskové konferenci prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Weisner.

Kdo má ruce dozadu?

Podle něj české podniky aktuálně potřebují zaměstnat přinejmenším pět tisíc dělníků. V tuzemsku požadovaná pracovní síla chybí, přestože na úřadu práce bylo v dubnu evidováno více než 400 tisíc žadatelů o zaměstnání. Podle podnikatelů jsou přinejmenším čtyři procenta z nich naprosto nezaměstnatelní, ostatní o dělnickou práci nemají zájem. „Byl jsem pozván od Úřadu práce Kutná Hora na Trh práce. Sedělo nás tam dvacet zaměstnavatelů. Nikdo jsme nezaměstnal ani jednoho, na úřadech práce skutečně nikdo adekvátní není,“ konstatoval vedoucí strojírenského družstva Miroslav Meloun. Podobnou zkušenost má i Vojtěch Sedláček z firmy Wico, která na Děčínsku vyrábí zipy. „Spolupracujeme s úřadem práce. On pošle lidi, abychom je zaměstnali, a my je skutečně chceme zaměstnat. Dáme jim pracovní oděvy, skříňky, pošleme je na vstupní prohlídku k lékaři, a oni druhý den nepřijdou, protože je pro ně práce příliš těžká a někdo po nich chce, aby sedm hodin pracoval.“

Zatímco Čechům se rukama pracovat nechce, na Ukrajině jsou podle Weisnera v tuto chvíli připraveny tisíce proškolených dělníků. „Ale nemohou sem přijet, protože mezi nimi stojí úředník. A my nevíme, jestli nám stát dovolí ho zaměstnat v horizontu měsíce, tří měsíců nebo půl roku. To je vytvořený byrokratický systém překážkami, to nás frustruje,“ dodal Weisner.

Lukrativní zakázky utečou za hranice

České firmy tak často stojí před rozhodnutím, jestli velké zakázky vůbec brát, neboť jim často kvůli nedostatku pracovníků a průtahům ze strany úřadů zkrátka nemohou dostát. „Děláme obšívané palubní desky z kůže. Bojím se jít do tendrů, vloni jsme ho vyhráli tendr Volvo a teď to za nás dělá někdo jiný a já to platím. Za první kvartál zisk nula. Byl jsem zvyklý platit deset milionů daň ze zisku a teď jsem na nule. A když už se mi podařilo najít třicet čtyři zkušených šiček ve Vietnamu, od listopadu jejich seznam leží u Zaorálka na stole výsledek je ten, že dělám víkendy a pomáhají mi cizí firmy. Vládě trvá několik let vzkřísit učňovské školství a od listopadu jim trvá bouchnout razítko na třicet čtyři jmen šiček, které jsou připravené odletět, to nechápu. Takovou vládu do budoucna nechci,“ vysvětlil situaci, s níž se potýká řada českých firem předseda výrobního družstva Sněžka Náchod, Ing. Miloslav Čermák s tím, že měl dokonce zájem investovat do učnic. „Nabízel jsem učňáku, že za každou šičku dám 25 tisíc a že jich každý rok 20 vezmu. Nejsou schopni je nabrat. České ženy tuhle profesi dělat nechtějí. Učňovské školství je v České republice zdevastované,“ dodal.

Pohár trpělivosti přetéká

Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů zpracovala projekt pro získávání kvalifikovaných sil z Ukrajiny. O projektu, který by usnadnil cestu ukrajinských sil na pracovní trh, se na vládě začalo jednat před rokem. "Je neuvěřitelné, že vláda není schopna na požadavky flexibilně reagovat. Zvykli jsme si na to, že se dálnice připravují 16 let, že výběrová řízení na cokoliv na ministerstvech trvají měsíce. Nepřijde nám to normální a nehodláme tyhle věci dál snášet. Byrokracie přerůstá přirozenou míru a ovlivňuje ekonomiku podniků. Může se stát, že přesunou výrobu do zahraničí," uvedl viceprezident konfederace Martin Pýcha.

Diskuze