Podnikání

Vyšší dobrovolné odvody na sociální pojištění?Nesmysl ministryně Marksové. Cokoliv jiného vás vyjde lépe!

Jiří Vítek Kateřina Kotalová

Nesmysl ministryně Marksové. Cokoliv jiného vás vyjde lépe!

Čekají vás jen malé důchody. Dopis s takovým varováním dostalo v únoru od ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové téměř šest set tisíc osob samostatně výdělečně činných, mimo jiné v něm vybídla k vyšším odvodům na sociální pojištění. Tady se ale paní ministryně trochu přepočítala, existuje totiž nemálo lepších řešení, jak se zabezpečit na důchod, aniž byste v průběhu produktivního věku vyhazovali do luftu tisíce korun měsíčně. Následující řádky paní Marksovou zřejmě nepotěší, vás snad ano. V důchodu se totiž můžete mít mnohem líp, než si první dáma Ministerstva práce a sociálních věcí vůbec dovede představit.

Ministryně Marksová ve svém dopise živnostníkům prakticky bezostyšně sdělila, že její agenda neplní správně svoji funkci a pokud se sami nepostaráme o svoje živobytí, budeme mít v důchodovém věku existenční problémy. Možná ji to překvapí, ale živnostníci jsou ve valné většině lidmi, kteří se rozhodli vzít život do vlastních rukou a rozhodně nespoléhat na almužnu od státu, notabene nejistou. Nejenže riziko nízkého důchodu velmi dobře znají, dokážou si spočítat, co je pro ně výhodné a co není. Nápad ministryně a jejích úředníků navýšit si dobrovolně odvody na sociální pojištění a zajistit si tak vyšší důchod sice zprvu zní logicky, když ale vezmete kalkulačky do ručky a začnete počítat, zjistíte, že poslechnout znamená vyhodit oknem miliony(!) korun, a že mnohem lépe uděláte, když si ony dobrovolné peníze navíc začnete házet do prasátka a ještě o něco lépe uděláte, když je necháte alespoň trochu vydělávat…

V jednom má ministryně Marksová pravdu. Více než polovina OSVČ odvádí České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) minimální zálohy, tedy necelé dva tisíce korun. A to skutečně jednou bude problém nejen pro ně, pokud si nespoří jinak, ale dráždí to i státní aparát, který by mnohem radši disponoval s daleko větším obnosem miliard z odvodů. Podnikatelé s minimálními zálohami by si dnes přišli na důchod v žalostné výši 6 492 korun měsíčně. Kdo by chtěl dosáhnout na průměrný důchod kolem jedenácti tisíc korun, musel by státu na sociálním pojištění odvádět 6 149 korun měsíčně, a to minimálně dvacet let v kuse.

Lepší investovat, než věřit státním experimentům

Podívali jsme spolu s finančními poradci na to, jak byste si v důchodu mohli žít, kdybyste oněch 6 149 korun měsíčně, které by paní ministryně nejraději viděla ve státní kase, spořili jinak. Předpokládejme, že máte do důchodu ještě třicet let.

1) Do slamníku

Pokud si budete své peníze měsíčně strkat pod polštář, do slamníku nebo do porcelánového prasátka, za třicet let naspoříte 2 213 640 Kč, to je jako současná průměrná penze na šestnáct let navíc k té, se kterou můžete počítat od státu.

2) Doplňkové penzijní spoření

Pokud si zařídíte doplňkové penzijní spoření s dlouhodobým předpokládaným výnosem 4,5 % p.a. po dobu třiceti let do něj budete měsíčně spořit 6 149 Kč získáte navíc k vašemu vkladu výnos ve výši necelých dvou a půl milionu korun a k tomu ještě státní příspěvek ve výši 82 200 korun. To znamená, že po třiceti letech budete mít naspořené 4 783 168 Kč a můžete dvacet let čerpat měsíční rentu zhruba 19 100 Kč měsíčně. A to už je vcelku pěkné přilepšení k důchodu. Navíc se vám na měsíční vklady vztahuje daňová úleva.

3) Podílové fondy

Ještě o něco lépe vychází investovat do podílových fondů, kde se vám peníze mohou zhodnocovat například výnosem ve výši 5,5 % p.a. Výhodou podílových fondů je, že po třech letech trvání si stát (zatím) neúčtuje daň z výnosu a své prostředky si můžete kdykoliv vybrat. Pokud na ně ale nesáhnete, za třicet let dosáhnete na více než pět milionů korun a z toho budete moci čerpat měsíční rentu ve výši 20.500 Kč.

4) Stavební spoření

Lépe na tom budete v důchodu i v případě, kdy před radou ministryně Marksové dáte přednost stavebnímu spoření. Při současných podmínkách, tj. úrokové sazbě 1,3 % a za předpokladu, že vychytáte poměrně častou akci spořících ústavů, která odpouští vstupní poplatek, budete mít po třiceti letech na stavebku 2 646 826 korun, měsíčně si tak k důchodu přilepšíte o více než jedenáct tisíc.

5) Hypotéka aneb Vlastní nemovitost, jako základ pro slušný důchod

Víme, jak to chodí, dneska je úrok takový a státní podpora maková, za pár let může být všechno jinak a naspořeno může být o něco méně, než jsme dneska počítali. Není proto vůbec od věci přemýšlet nad nákupem nemovitosti, kterou budete pronajímat nebo ji v důchodu prodáte a z prodeje do konce dní krásně vyžijete. Dávno pominuly doby, kdy mohli do nemovitostí investovat jen majetní lidé. Investoři se díky hypotékám rekrutují z různých věkových i sociálních skupin. Pokud byste si vzali hypotéku na třicet let s měsíční splátkou 6 149 korun a dvouprocentním úrokem, můžete dnes koupit třeba byt v hodnotě zhruba milionu a šesti set šedesáti tisíc korun. Plusem vám bude příjem z pronájmu bytu už od počátku vlastnictví, mínusem náklady na údržbu, pojištění a potenciální starosti s výběrem a výměnami nájemníků. Pokud budete byt pronajímat oficiálně, odrazí se v daňovém přiznání, ale klíčem k úspěchu v této variantě je, aby příjem z nájmu byl vyšší než platba hypotéky. Po 30 letech budete mít splacený byt a možnost ho dále pronajímat. Byt v této hodnotě se sice může zdát oproti předchozím variantám velmi málo, naproti tomu pokud nájem z bytu neutratíte za zbytečnosti, i tyto peníze můžete dále pravidelně zhodnocovat v předchozích modelech. A co víc, lze očekávat, že za třicet let bude mít váš byt daleko vyšší hodnotu než dnes

Paní ministryně, a tohle je praxe....

Kalkulačku vzal do ruky i podnikatel Petr Musílek a pak i papír a tužku, načež napsal ministryni Marksové, k jakému to překvapení došel. „Pokud zvýším svoje aktuální pojistné placené ČSSZ a podle vámi uvedené tabulky např. navýším svůj minimální vyměřovací základ 4 989,- Kč na čtyřnásobek minima, tedy 19 955,- Kč, navýší se mi výše starobního důchodu z 5 768,- Kč na 11 751,- Kč (v případě placení po dobu 45 let), tedy prakticky dvojnásobně. Vezmu-li do úvahy, že je mi aktuálně 37 let a pominu-li to, co jsem již ČSSZ zaplatil a na důchod budu dle aktuální legislativy mít nárok v 67 letech, odvedu celkem 7,2 milionů, navíc tedy zaplatím navíc 5,4 milionů korun. Pokud budu žít do 87 let, tedy cca dalších 20 let budu čerpat důchod ve výši 11 751,- Kč, tj. celkem 2,82 mil. Kč. Tedy 7,2 mil. Kč ode dneška do smrti zaplatím a 2,82 mil. Kč dostanu. Ztráta 4 380 000,- Kč. Pokud Vaše doporučení nevyužiji a budu dále platit svoje minimum 4 989,- Kč, pak od této doby zaplatím státu 1,8 mil. Kč a na důchodu za dobu 20 let dostanu 1,38 mil. Kč. To představuje ztrátu ve výši cca 420 000,- Kč. To je desetkrát menší obchodní ztráta, než v případě, který navrhujete,“ vyvrátil jednoduchými počty první „doporučení“ ministryně. Další dvě rady Marksové, jež ve svém dopise živnostníkům uštědřila, tedy spořit si jinak po vlastní ose, nebo využít III. pilíř, což je prakticky totéž jen s doplněním státní podpory, jsou sice už z ranku těch výhodnějších, z úst ministryně práce a sociálních věcí zní poněkud alibisticky.

Diskuze