Rozhovory

Jana Bocek Teichertová:Přednášela vysokoškolákům v zahraničí, dnes učí ty nejmenší děti v jurtě!

Renata Lichtenegerová

Přednášela vysokoškolákům v zahraničí, dnes učí ty nejmenší děti v jurtě!

Mateřskou školu Ekolandia, kde se děti učí v jurtě, dělají fyzikální experimenty a pečují o zvířata, založila Jana Bocek Teichertová před pěti lety. Zájem rodičů o netradiční školku přečkal její očekávání. Teď plánuje otevřít i podobně laděnou základní školu.

Přibližte prosím, jak jste došla k myšlence otevřít soukromou školku?

Já jsem původně vystudovala aplikovanou matematiku a přednášela na univerzitě v Německu, ale když mi bylo 34 a čekala jsem dítě, uvědomila jsem si, že daleko smysluplnější je vzdělávání dětí v předškolním věku. Mezi druhým a šestým rokem se otevírají okna příležitostí a z hlediska vzdělávání se vlastně jedná o nejdůležitější období. V této době může dítě začít rozumět matematice, fyzice, naučit se cizí jazyk, nebo začít milovat hudbu a umění. Položením správných základů dítě dostane obrovskou devizu do budoucího života. Školku jsem zakládala spolu se svou sestrou, která se živila jako profesionální houslistka a koncertovala po celém světě.

V čem jsou hlavní rozdíly mezi vaší a klasickou státní školkou?

Hlavní rozdíl je ve velikosti tříd. Respektive v tom, že jedna učitelka se stará maximálně o deset dětí. Nejstarší z nich se vzdělávají v lesní třídě v jurtě, ve které se v zimě zahřívají u kamen, po obědě odpočívají na ovčích kožešinách a svítí pomocí energie ze solárních panelů. Všechny naše děti jsou minimálně čtyři hodiny denně venku. Vyučování probíhá v souladu s přírodou, kterou se děti naučí milovat a později ji budou chránit.

Každý den vyučujeme jeden předmět. V pondělí máme výtvarnou dílu, děti se učí v naší vlastní keramické dílně s keramickou pecí. V úterý je hudební den, děti zpívají při doprovodu klavíru a učí se hrát na flétničky. Středa je jazykově zaměřená, děláme logopedická cvičení a probíhá výuka angličtiny. Čtvrtek je věnován zvířatům a přírodě. Jezdíme na koních, jdeme na výlet do lesa nebo děti pečují o naše králíčky a koťata.

Pátek je zaměřený technicky a přírodovědně. Děláme s dětmi fyzikální experimenty.

Děti tráví většinu času v přírodě.

Takto malé děti už zajímá fyzika?

Ideálním začátkem, jak vzbudit pozitivní vztah k technice a bádání, je dětský úžas. Prvním krokem k rozvoji logiky je dívat se na věci kolem sebe a žasnout. Děti chtějí vědět, proč je na obloze duha, tak uděláme duhu ve třídě a vysvětlíme jim, jak duha vzniká. Máme v každé třídě digitální mikroskop a pozorujeme, z čeho se věci skládají.

Jaký byl po otevření školky zájem ze strany rodičů? Bylo hned první rok hodně zájemců?

Když jsme před pěti lety dělali zápis do naší první školky, která se nachází v Čelákovicích, ještě nebyla zcela dokončená rekonstrukce a rekolaudace budovy. Probíhaly bourací práce v koupelně a měnily se parkety. Zápis jsme dělali na zahradě školky a rodičům ukazovali, jen beton s dírami na toalety, že tam budou mít děti koupelničku. Rodiče to ale neodradilo, líbila se jim myšlenka a filozofie školky a zřejmě nám věřili, že do konce prázdnin rekonstrukci stihneme. Zájem překonal naše očekávání. Koneckonců netrvalo dlouho a otevírali jsme pobočku v Brandýse.

Jak vysoké školné rodiče za děti platí?

Pokud dítě naši školku navštěvuje každý pracovní den v týdnu, platí jeho rodiče 72 tisíc ročně, tedy 6 tisíc za jeden měsíc. Mezi soukromými školkami tedy patříme k těm levnějším. Je to díky tomu, že naše škola dostává dotace ze středočeského kraje na provoz a mzdy pedagogů. Podmínkou je, že ve škole musí být jen kvalifikovaní pedagogové. Navíc dostáváme dotace z ministerstva životního prostředí na investice do vybavení zejména na výuku přírodních věd. Například nám koupili keramickou pec, mikroskopy. Tento rok jsme požádali o příspěvek i město. Snažíme se dětem zajistit ty nejlepší pomůcky a nejlepší pedagogy.

Když pobíráte dotace, musíte případný zisk investovat zpět do školky, že? Nejedná se tedy o byznys v pravém slova smyslu.

Školství není nikdy vyloženě výdělečným byznysem. Já mám dvě malé děti, dělám to pro ně a vnímám to jako poslání. Založila jsme i základní školu, její otevření plánujeme ale až za dva roky.

Učitelky ve státních školkách si často zoufají, že musí mít vysokou školu, ale platy mají nízké. Jsou na tom pedagogové u vás lépe?

Pedagog, který k nám nastoupí, má ukončené vzdělání a tu správnou kvalifikaci, má nástupní plat 20 tisíc korun měsíčně, což je zhruba o 5 tisíc více než ve státních školkách. Pedagogy vybírám já a největší důraz kladu na to aby svou práci milovali. Tímto pravidlem se řídím, i když vybírám kuchařku. Když člověk dělá věci s láskou, je to na výsledku znát.

Starší děti se učí v jurtě.

Když jsme u těch kuchařek, na vaření jste také dostali grant, že?

Ano. Grant jsme dostali od ministerstva práce a sociálních věcí. V kuchyni zaměstnáváme mladé lidi, kteří vyrůstali v dětských domovech, a my je ve firmě učíme sociálním návykům a tomu, co člověk musí dělat, aby si udržel práci. Díky tomu jsme grant dostali.

Úroveň stravování ve školkách se v poslední době také hodně řeší. Vaříte tradičně? „UHO“ a tak?

My vaříme bez umělých dochucovadel a přemíry soli. V našem jídelníčku jsou i suroviny jako bulgur, pohanka nebo jáhly. Všechno naše maso pochází z českomoravské vysočiny, naše zelenina z Polabí. Hovězí vývar děláme z kostí, všechny knedlíky a bramborové noky si děláme sami. Pečeme si vlastní chleba i koláče pro děti na svačinku. Maso připravujeme pomocí nejmodernější technologie tak, že se dělá na málo stupňů přes celou noc. Je pak šťavnaté a zachová si všechny vitamíny a minerály.

S tou kvalitou je to strašně individuální. Existují školní jídelny, kde vaří kvalitně a z čerstvých surovin. Ale bohužel jsou i takové, kde vaří s kyblíků a pytlíků.

Diskuze