Názory

Czechia? Spíš Absurdistán!Bláhové požadavky na české etikety asi nepochopíte

Kateřina Kotalová

Bláhové požadavky na české etikety asi nepochopíte

Jakmile před výrobcem zmíníte slovo „etiketa“, adrenalin v jeho žilách začne znatelně stoupat. Není divu, zcela jistě si s nimi užil své. O zábavu s etiketami se mu totiž s železnou pravidelností důkladně stará úřednický šiml. Tu mu nějaká slova v textu zakáže užívat, tu jiná přikáže, některá musí ztučnit, jiná předsunout před logo, další umístit pod logo. A tisíce již vytištěných etiket a s nimi tisíce korun letí do koše. Nová a novější nařízení pak nutí výrobce, aby na etiketách ve strachu z pokuty doslova čarovali se slovy. Neuvěříte, jaký blábol vzešel v urputné snaze vyjít vstříc mezinárodním vyhláškám.

Že na etiketách nenajdete slova domácí, tradiční, přírodní nebo pravý, na to už jsme si všichni nějak zvykli. Co na tom, že ta marmeláda je skutečně vyrobená tradičním způsobem v domácím prostředí? Ale nedej bože, kdyby v ní byly bylinky s léčivými účinky. O těch by na etiketě nesmělo padnout slovo. Bylinkáři by mohli vyprávět… Stejně tak česká firma Salvia Paradise s.r.o., která prodává bylinné čaje, masti, extrakty a jiné bylinné produkty. Zákaz informovat spotřebitele o účincích užitých bylin ji donutil ke kroku, který by mohl směle aspirovat na absurditu roku. Etikety na jejich čajích z Acai proto uvádí následující:

Acai jsou plody palmy, která roste až do výšky 25 m. Palma pochází z oblasti Jižní Ameriky. Dvakrát ročně plodí bobule, které při dozrávání mění svou barvu ze zelené na tmavě modrou až černo-fialovou. Pro své vlastnosti je acai v moder í době řazena mezi vybranou skupinu exkluzivních potravin, tzv. Super Foods. Ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 o výživových a zdravotních tvrzeních nám nedovoluje informovat vás o pozitivních účincích tohoto ovoce na váš organismus. Informace o působení si prosím dohledejte ve volně dostupných zdrojích na internetu či v literatuře.

Zřejmě už i oni vědí, proč se zmínkám o účincích, které jsou sice známy od nepaměti, ale na moderní etiketu z nějakého důvodu nepatří, vyhnout. Třeba zažili podobnou situaci jako před časem úspěšná bylinkářka Hanka Urbánková. Ta se se zlou potázala. „Jednou na mě kontrolor křičel, jak je možné, že nevím, že se nesmí o léčivých rostlinách tvrdit, že mají léčivé účinky. Věděla jsem, že to nesmím říkat o sirupu, pokud na něj nemám atest, ale že to nesmím tvrdit ani o té bylince, jejíž účinky jsou známé celá staletí, to jsem netušila. Takže jsme to museli opsat: tahle rostlina se v lidovém léčitelství používá tak a tak,“ prozradila, jak na nesmyslné požadavky vyzrála. Jenomže ne na dlouho. „Dosud to bylo v pořádku, nyní však zase řekli na trhu manželovi, že to tak nemůže být. Já ale netvrdím, že takové účinky opravdu má, ale že se tak od pradávna užívá.“

Inu, kéž by se taková pozornost, jakou si vysloužily etikety, upírala třeba k textům předvolebních sloganů…

Diskuze