Podnikání

Zapojujete členy rodiny do podnikání?Pozor! Může se vám to pěkně prodražit!

Renata Lichtenegerová

Pozor! Může se vám to pěkně prodražit!

Pomůže vám občas s živností někdo z rodiny? Z pohledu zákona v tom nemusí být žádný problém, ale také se může jednat o nelegální formu zaměstnávání. Kdy je výpomoc rodinných příslušníků nepostihnutelná a za jakých okolností za ni naopak hrozí vysoká pokuta?

Podnikáte a občas potřebujete pár rukou navíc? Je logické požádat o pomoc někoho z blízkých. Taková výpomoc ale má svá pravidla, na která se nevyplácí zapomenout. „Osoby samostatně výdělečně činné mnohdy chybují v tom, že se domnívají, že mohou zcela volně využívat výpomoci rodinných příslušníků, nebo je zaměstnávat bez smlouvy. Stejně jako u takzvaných brigádníků z řad osob, které nejsou rodinnými příslušníky, se pak často dopouštějí protiprávního jednání tím, že s nimi neuzavřou písemnou pracovní smlouvu nebo dohodu již před začátkem výkonu práce,“ konstatuje Jiří Macíček náměstek generálního inspektora Státního úřadu inspekce práce. Upozorňuje také na skutečnost, že před inspektory zmíněného úřadu se neobhájíte tvrzením, že někdo působí v podniku jen na zkoušku, což je prý častá výmluva, proč nemá pracovník písemně uzavřenou smlouvu nebo dohodu. Nic jako bezesmluvní práci „nanečisto“ náš právní řád pochopitelně nezná. „Za neuzavření pracovní smlouvy nebo dohody písemně je přitom možno uložit stejně vysokou pokutu jako za nelegální zaměstnávání, tedy až 10 milionů korun,“ upozorňuje Macíček.

To ale neznamená, že česká legislativa dobrovolnou pomoc rodinných příslušníků vůbec nepřipouští. „Vzájemná mezilidská výpomoc či ryzí dobrovolnická činnost byly a jsou součástí sociální reality, kterou nemůže právo ignorovat, anebo dokonce popírat. Jde o vztahy přirozené a žádoucí, které nemohou být demokratickým právním státem postihovány. Předmětem postihu ze strany státu je tedy pouze nelegální práce, tedy výkon závislé práce fyzickou osobou mimo pracovně právní vztah,“ vysvětluje Jiří Hartmann z advokátní kanceláře Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři.

Firmy se bez papíru neobejdou

Základním pravidlem ohledně rodinné výpomoci v rámci podnikání je to, že ji mohou využívat pouze lidé podnikající jako fyzické osoby (OSVČ). Pro živnostníka existuje hned několik variant takové spolupráce. Naopak pro právnickou osobu ale v žádném případě nemůže jakýkoli rodinný příslušník vykonávat práci bez uzavřeného pracovněprávního vztahu. I kdyby se jednalo o malinkou firmičku, ve které je například otec rodiny jediným jednatelem. Jakmile jde o právnickou osobu, například společnost s ručením omezením, kdokoliv ve firmě působí, musí s ní být v pracovněprávním vztahu. Shrneme-li to, pro živnostníka mohou rodinní příslušníci za určitých okolností pracovat zcela bez jakýchkoliv smluv, pro firmu nikoliv.

Ačkoliv ani u živnostníků to ale není tak úplně jednoduché. Předně jsou tu jiná pravidla pro manžele a registrované partnery a jiná pro ostatní členy rodiny. Státem oficiálně uznané páry mají v tomto směru situaci nejsnadnější. Manželé a registrovaní partneři si totiž mohou vzájemně s živobytím vypomáhat, aniž by uzavřeli pracovněprávní vztah, tedy pracovní smlouvu, dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti. Výkon práce v základním pracovněprávním vztahu je mezi manžely a registrovanými partnery naopak vyloučen. Jinými slovy, živnostník nemůže svou manželku zaměstnat.

Příklad: Manželce majitele kavárny, který podniká jako fyzická osoba, skončí mateřská dovolená, ale ona už se nechce vrátit do původního zaměstnání. Místo toho se nabídne, že by mohla pro kavárnu vést účetnictví a tím jí snížit náklad za služby účetního. Přijde-li do takového podniku kontrola z inspekce práce, bude této ženě stačit, když prokáže, že je majitelova zákonná manželka, k čemuž postačí občanský průkaz, případně oddací list, není-li manžel v občance uveden.

Problematický rodinný závod

Ještě donedávna platila stejná pravidla jako pro manžele i pro děti živnostníka. Výjimka pro potomky ale byla 1. 5. 2014 ze zákona o zaměstnanosti vyjmuta, takže od tohoto data nemůže dítě osoby samostatně výdělečně činné vykonávat pro svého rodiče závislou práci bez pracovní smlouvy nebo dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Existuje ale jeden případ, kdy česká legislativa toleruje výpomoc celého rodinného klanu, a sice tehdy, má-li spolupráce příbuzných charakter provozování takzvaného rodinného závodu. Jeho definici zahrnuje nový občanský zákoník. „Jde se o zvláštní druh závodu, pro který je charakteristická osobní účast více rodinných příslušníků na jeho provozu. Nejedná se o právnickou osobu, ale o soubor vzájemných závazkových práv a povinností členů rodiny. Uvedená práva a povinnosti přitom nejsou předmětem žádné smlouvy,“ přibližuje Jiří Hartmann s tím, že se ale jedná o institut poněkud problematický. „Úprava rodinného závodu bohužel obsahuje řadu legislativně-technických chyb a výkladových nejasností. Záleží tedy do jisté míry na interpretačních schopnostech daného inspektorátu práce, zda v konkrétním případě výkon práce pro rodinný závod posoudí jako právem dovolené jednání či jako nelegální práci,“ upozorňuje. Kvůli těmto nejasnostem ve výkladu lze podle Hartmanna využití institutu rodinného závodu doporučit pouze v jednoznačných případech a ideálně po předchozím projednání s právníkem.

Příklad: Manželský pár středního věku provozuje vinařství. Se sklízením a následným zpracováním hroznů vypomáhají manželům jejich děti a příležitostně rodiče. Nemají mezi sebou uzavřené žádné smlouvy, přesto je tato výpomoc legální. Provozu rodinného závodu se mohou kromě manželů účastnit i jejich příbuzní až do třetího stupně a osoby s manžely sešvagřené až do stupně druhého.

Pozor na znaky závislé práce

Nejedná-li se o výpomoc mezi manželi, registrovanými partnery či o rodinný závod, a přesto u vás v podniku inspektoři najdou rodinného příslušníka, jak zcela zjevně vykonává nějakou práci, můžou následovat potíže. V takovém případě budou inspektoři zkoumat, zda se jedná pouze o ojedinělou výpomoc z nějakých opodstatněných důvodů, třeba náhlé nemoci, nebo o nelegální formu zaměstnávání. Aby nedošlo na pokutu, je nutné, aby výpomoc nesplňovala znaky závislé práce. Závislou prací se rozumí mimo jiné to, že je vykonávána soustavně, ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem a podle pokynů zaměstnavatele. Roli hraje samozřejmě i to, zda pomocník dostává za svou práci zaplaceno. „Odměna sice přísně vzato nepředstavuje samostatný definiční znak závislé práce, jde ale o povinnost, která zaměstnavateli na základě výkonu práce vzniká, a lze ji zohlednit jakožto významnou skutečnost pro posouzení, zda mezi danými subjekty existuje vztah nadřízenosti a podřízenosti vyplývající z hospodářské závislosti či nikoli,“ pokračuje Hartmann.

Přátelskou výpomoc a dobrovolnickou činnost zákon nezakazuje. Pomocník by ji ale měl vykonávat dobrovolně a zároveň s vědomím, že protistraně nevzniká závazek poskytnout mu jakoukoliv protihodnotu. „Pokud se jedná o krátkodobou, víceméně nahodilou výpomoc ze strany nejbližších příbuzných, inspektoři postupují uvážlivě a respektují specifika rodinných vztahů a rozumné vysvětlení pro takovou výpomoc,“ konstatuje Macíček.

Příklad: Manžel, provozovatel rušné kavárny, onemocní, aniž by za sebe zavčas nalezl náhradu. Požádá proto partnerku, zda by za něho výjimečně nezajistila bezproblémový chod kavárny v průběhu daného dne. Partnerka nemá nárok na žádnou odměnu, jedná se o ojedinělou výpomoc, ze které by neměl vzniknout žádný problém.

Dohoda to jistí

Pokud ale podobné situace vnikají častěji, nebo si nejste zcela jisti, zda by úředníci případ posoudili jako krátkodobou a nahodilou dobrovolnou výpomoc, je jistější uzavřít alespoň jednoduchou dohodu o provedení práce. Ta musí mít písemnou podobu. „Dohodu je možné sepsat volnou formou. Postačí v ní uvést pouze základní údaje, tedy smluvní strany, datum, dobu, na kterou se dohoda uzavírá, druh práce a její rozsah v hodinách, který nesmí být větší než 300 hodin v kalendářním roce,“ popisuje Macíček. Pokud odměna z dohody nepřekročí v kalendářním měsíci 10 tisíc korun, neplyne z ní povinnost zaměstnance přihlásit se na České správě sociálního zabezpečení. „Zaměstnavatel, ale nesmí opomenout evidovat se v zákonné lhůtě jako plátce srážkové daně u příslušného finanční úřadu. Pokud by se mělo jednat o stálý výkon práce, je pak každopádně namístě uzavřít smluvní pracovněprávní vztah, byť třeba jen na dobu určitou,“ dodává Macíček.

Diskuze