Rozhovory

Pět otázek Radomilu Bábkovi ke kontrolnímu hlášení

Redakce

Pět otázek Radomilu Bábkovi ke kontrolnímu hlášení

Pakliže senátoři u Ústavního soudu nevyboxují odložení platnosti kontrolního hlášení a pokud se nestane zázrak, vejde Babišova špehovací vychytávka s krycím názvem „kontrolní hlášení“ v platnost od Nového roku. Nad jejím vyplňováním budou ztrácet čas všichni plátci DPH. Další formulář, další vypisování kolonek a další vysvlékání před úřadem. Na to, jak těžké bude toto břemeno, jsme se ptali RADOMILA BÁBKA, předsedy Asociace podnikatelů a manažerů.

Jak vlastně bude prakticky kontrolní hlášení probíhat? Krok za krokem…

Od 1. 1. 2016 (poprvé za období leden 2016) všichni, kdo podávají přiznání k DPH, budou muset finančnímu úřadu předkládat ještě další dokument. Pouze živnostníci, kteří jsou čtvrtletním plátcem DPH, budou podávat KH čtvrtletně, všichni ostatní měsíčně. A navíc, kontrolní hlášení musí všichni, a to bez výjimek, podávat v elektronické podobě datovou schránku, nebo přes daňový portál (tzv. přes EPO).

Jakou zátěž, komplikaci nebo úskalí plátcům DPH kontrolní hlášení přinese?

Je to další povinnost a práce, kterou podnikatelům ukládá stát, aniž by pro podnikatele měla jakýkoli smysl. Práce, kterou odvedou i náklady, které vydají s kontrolním hlášením, nebudou nijak podporovat a rozvíjet jejich podnikání. Jen vyhozené peníze a zbůhdarma utrácený čas. Další zátěží bude, pro mnohé nepřekonatelnou, že kontrolní hlášení DPH musí podnikatelé podávat v elektronické podobě. To znamená, že někde, v softwaru Finanční správy se budou vytvářet databáze, v kterých pak stačí zadat několik parametrů, a dozvíte se, o každém cokoli chcete. Bude velmi jednoduché zneužít takové informace. Data a informace o našem podnikání budou předmětem prodeje a krádeže dat a konkurenčního boje. Tak se vytváří a podporuje korupčního prostředí.

A k čemu to? Aby stát více věděl o tom, co děláme a s kým podnikáme. Protože kontrolní hlášení není nic jiného, než soupis dokladů, které jsou v rámci DPH zaúčtované. Finančnímu úřadu tak budeme nově pravidelně předávat seznamy našich dodavatelů a zákazníků. Každý měsíc: Od koho jsme nakoupili, co a za kolik. Komu jsme prodali, co a za kolik. Svoje zákazníky a dodavatele musíme podrobně identifikovat. Musíme uvést číslo každé faktury, datum povinnosti přiznat daň, základ daně a výši daně, a také označit zboží, které jsme prodali či nakoupili.

Představte si, že léta budujete svoje podnikání. Máte své dodavatele, budujete si síť zákazníků. To jsou pro vás klíčové kontakty, a ty jsou samozřejmě předmětem vašeho obchodního tajemství. Kontrolním hlášením obchodní tajemství končí. Vše bude v síti Finanční správy zaznamenáno, stát si bude vytvářet dokonalý přehled o našem podnikání, o obchodních kontaktech, o cenách, za které nakupujeme i prodáváme.

Může existence kontrolního hlášení a povinnosti s ním související podnikatele nějak ohrozit?

Kontrolní hlášení s sebou nese několik hrozeb, z nichž některé jsou fatální a ohrožují samu existenci podnikatelů. Tak nejprve již zmíněná ztráta obchodního tajemství. Každá velká firma, korporace nebo řetězec, který se rozhodne, že malého podnikatele nebo živnostníka vytlačí z trhu nebo zlikviduje, to velmi snadno dokáže.

Další hrozbou je to, že podnikatel má povinnost odesílat kontrolní hlášení výhradně v elektronické podobě. A nedosti na tom, podnikatel nese odpovědnost za doručení dat elektronickou cestou. Tedy odpovídá za něco, co nemůže ovlivnit. Zcela mimo jakékoli zvyklosti a mimo normu jsou i lhůty, které zákon podnikatelům vymezuje ke všem úkonům. A na vše jsou navázány vysoké pokuty.

Takovou zajímavostí je, jak si státní úředníci představují spravedlivý, rovný vztah občana a státu. Zatímco podnikatel má po výzvě lhůtu 5 kalendářních dnů, stát má na jakoukoli reakci 30 kalendářních dnů. A vrcholem všeho je, že zatímco podnikatel odpovídá za doručení jím odeslaného kontrolního hlášení (jak to má udělat, nikdo nevysvětlí), výzva, kterou pošle stát podnikateli, se považuje za doručenou okamžikem odeslání správcem daně. To vytváří jasnou nerovnost práv mezi státem na straně jedné a občanem na straně druhé.

Na nesrovnalosti v kontrolním hlášení se vážou poměrně striktní systém pokut. Je podle vás korektní?

Pokuty v zákoně o DPH, části „kontrolní hlášení“, jsou zcela zjevně nekorektní. V souvislosti s lhůtami, na které jsou navázány a s povinnostmi, které často nemůže podnikatel splnit, budou pokuty pro mnohé podnikatele a živnostníky likvidační. Například pokud podnikatel nepodá kontrolního hlášení včas a finanční úřad jej na to upozorní, udělí FÚ podnikateli automaticky pokutu 10 000 Kč. Podnikatel však musí v takovém případě stihnout podat přiznání do 5 kalendářních dnů. Pokud z jakýchkoli důvodů nestihne podat kontrolní hlášení ani do 5 dnů po výzvě FÚ, udělí mu FÚ automaticky pokutu 50 000 Kč. A pokuty stoupají až do výše 500 000 Kč!

Jaké zkušenosti mají podnikatelé s kontrolním hlášením v zahraničí?

Nevím, jaké jsou zkušenosti jinde. A přiznávám, že mne to moc nezajímá. Téměř vždy, jakmile nám někdo začne vykládat, jak úžasné to je v jiné zemi a jak jim to tam báječně funguje, tak bychom měli být hodně ostražití. Moc hezky nám to předvedl ministr Babiš, když skoro půl roku předváděl Chorvatsko, jako zářný příklad fungování elektronické evidence tržeb. A potom přestal Chorvatsko dávat za vzor, protože mu bylo prokázáno, že tam s EET žádné štěstí neudělali. A s KH to bude stejné. Jistě uslyšíme, jak báječně to funguje na Slovensku či jinde, a potom se ukáže, že s tím mají problém, ale o tom už ministři a úředníci mluvit nebudou.

Zůstaňme doma. Stát nepotřebuje kontrolní hlášení u malých podnikatelů a živnostníků. Kontrolní hlášení není nic jiného, než do zákona propašovaný bič na malé podnikatele a živnostníky. Podnikatelům z něj hrozí:

  • Dlouhodobý a podrobný sběr dat o podnikání
  • Prolomení obchodního tajemství
  • Shromažďování dat na jednom místě
  • Odpovědnost za procesy, které nemohou ovlivnit
  • Likvidační pokuty
  • Šibeniční termíny
  • Další práce a výdaje, zcela neefektivní pro podnikání

Radomil Bábek, předseda Asociace podnikatelů a manažerů, za odborné spolupráce Moniky Mrázové, členky APM

Diskuze