Příběhy

Po válce jeho rodina přišla o většinu majetku. Dnes řídí nejlépe prosperující místo v Evropě a rodinný majetek počítá v miliardách

Kateřina Kotalová

Po válce jeho rodina přišla o většinu majetku. Dnes řídí nejlépe prosperující místo v Evropě a rodinný majetek počítá v miliardách

Narodil se s modrou krví jen pár měsíců před koncem války. Po otci Františkovi Josefovi II. zdědil kníže JAN ADAM II. (70) obchodního ducha, schopnost diplomacie a smysl pro příležitosti. Mohl zdědit i mnohé majetky v Československu, nebýt Benešových dekretů, které jeho rodinu nadobro připravily o drtivou většinu jmění. Dodnes se lichtenštejnský kníže s Českem o rodinný majetek dohaduje.

Nad českou vládou už ale prakticky zlomil hůl. A přestože se hodnota po válce zkonfiskovaného majetku rodiny Lichtenštejnů odhaduje na miliardu korun, on už nad tím dneska mává rukou. Ačkoliv ztráta zámků Lednice, Valtice nebo Velké Losiny musela bolet, jemu dnes spíš leží na srdci osud Lichtenštejnska, vlastní tamější největší banku LGT a desítky silných firem po celém světě. Forbes panovníkův majetek odhaduje na pět miliard dolarů (127,5 miliard korun).

Knížeti nebylo ještě ani třicet, když mu otec svěřil vedení jejich lichtenštejnské banky, čímž proti sobě postavil polovinu rodiny. Mladý student ekonomie měl totiž jasnou vizi: dostat banku ze dna na vrchol. Jenomže jeho strýčkové a tetičky měli jiné představy. „Bylo mi pětadvacet, musel jsem znovu vybudovat rodinný majetek a do toho vymyslet únikový plán, kdyby se Sověti rozhodli okupovat Evropu,“ vzpomíná na své mládí v rozhovoru pro magazín Forbes Jan (Hans) Adam. Sověti už v té době měli pod palcem východní Evropu a nikdo nevěděl, jestli nepůjdou ještě dál.

Odrazit se ze dna

Knížecí rodina, jak bylo zvykem, platila všechny výdaje Lichtenštejnska, to se ale po válce zmítalo v obrovských problémech. Lichtenštejnové po majetkových ztrátách neměli jinou možnost než investovat. Mnoho investic ale přišlo vniveč. „Pomohlo nám, že sem po válce přišlo hodně imigrantů, kteří tady založili své firmy. Zavedli jsme nízké daně, zmenšili jsme byrokracii a dali jsme obcím hodně pravomocí a samostatnosti. Taky nám pomohla globalizace, díky které jsme mohli začít exportovat do celého světa,“ vypočetl důvody obratu ve fungování malého knížectví.

Zábava šla stranou

V osmdesátém čtvrtém mu otec začal předávat i správu země. „Věděl jsem, že toho musím hodně změnit. Vnitřní fungování Lichtenštejnska, zahraniční politiku, ústavu. Lidé mi věřili, i když jsem byl hodně mladý. Říkali, že s tím musím něco udělat. Pravda je taková, že jsem nechtěl mít tolik zodpovědnosti, chtěl jsem jen studovat fyziku nebo archeologii, ale neměl jsem na výběr,“ svěřila se v rozhovoru Jeho Jasnost.

Fyzika ho vždycky bavila víc než obchod, ale otec ho od mládí jasně sunul ke kýženému cíli. Chtěl, aby studoval byznys a práva, aby jednou byl schopný převzít rodinný majetek i zemi. Obojí Jan Adam II. naplnil beze zbytku. A i když by mohl být spokojený, neboť jeho země je pod jeho vedením druhou nejlépe prosperující na světě, ještě něco mu k naprosté spokojenosti chybí. Narovnání křivdy z osmačtyřicátého. Majetek byl Lichtenštejnům zkonfiskován proto, že se údajně při sčítání lidu přihlásili k německé národnosti. To popírají oni i historikové. Sčítání lidu se prý vůbec neúčastnili. Vinou těchto sporů se Česko a Lichtenštejnsko až do roku 2009 vzájemně neuznávalo.

Diskuze