Podnikání

Praktické dopady kontrolního hlášení v DPH: Šibeniční termíny a nekompromisní sankce

Redakce

Praktické dopady kontrolního hlášení v DPH: Šibeniční termíny a nekompromisní sankce

S nástupem roku 2016 se jistě změní řada věcí, ovšem pro podnikatele je tou nejpodstatnější novela zákona o DPH. Tato novela zavádí i novou povinnost poplatníkům této daně, a to předávat daňové správě detailnější informace o zdanitelných plněních jak přijatých, tak i uskutečněných. Že se jedná o důležitou změnu v zákoně, je patrné i z činnosti daňové správy, která v současnosti provádí velkou informační kampaň. O tom, jaké praktické dopady bude kontrolní hlášení mít, píše daňový poradce Jan Procházka.

Moji klienti jsou tímto aktivním přístupem daňové správy překvapeni (zpravidla pozitivně), avšak mnohdy nejsou schopni zaslané informace správně uchopit a tak kontaktují svého daňového poradce pro bližší osvětlení dopadů změn na jejich podnikání.

Jsem přesvědčen, že je v médiích dostatek zpráv o nových povinnostech, ale téměř žádné o sankcích plynoucích z jejich neplnění. Zároveň považuji za vhodné upozornit na některé skutečnosti, které mohou mít vliv na spolupráci podnikatelů s daňovými poradci nebo s účetními a také na jejich spokojenost s poskytovanými službami.

Obecně o sankcích

Hlavním úkolem daňové správy je vybírat daně správně, důsledně, včas a bez rozdílu - padni komu padni. Bohužel v posledních letech pozorujeme snahu daňové správy přejít z činnosti správného a včasného výběru daní na systém rozdávání penále a pokut.

Penále, které daňová správa uděluje v případě špatně stanovené daňové povinnosti lze zpravidla pochopit a akceptovat, neboť se mnohdy jedná o nesprávnosti ve vyměření daně způsobené samotnými poplatníky. Tyto sankce jsou vázány na výši daňové povinnosti a měly tudíž charakter zvyšující daňovou povinnost v závislosti na míře „provinění“.

Úrok z prodlení je též pochopitelnou sankcí, která vyjadřuje „cenu peněz“ za období, kdy měl s penězi disponovat stát, avšak disponuje s nimi poplatník. Lze polemizovat o výši této „ceny peněz“, zvláště s ohledem na to, že když dluží poplatník státu je tento úrok z prodlení řádově vyšší, než když dluží stát poplatníkovi.

Pokuta je sankce, která se v daňovém řízení začíná objevovat stále častěji. Dnes již není v mnoha případech vázána na výši daňové povinnosti, např. za pozdní podání daňových tvrzení se daň zvyšuje v závislosti na délce zpoždění v podání, ale je čím dál více udělována za nesplnění administrativních nebo formálních povinností bez vazby na výši daňové povinnosti.

Významná změna ve snaze o naplňování státní pokladny nikoliv daněmi, ale pokutami, byla provedena v r. 2015, od kdy určitý typ podání má podat poplatník pouze elektronicky a pokud tak neučiní, je mu vyměřena pokuta ve výši 2000,- Kč. Opakuje-li daňový subjekt tento postup, třeba z nevědomosti, že má povinnost podávat tato podání elektronicky, může být pokuta zvýšena až na 50 000,- Kč.

Pikantní na tom je, že o vyměření pokuty musí daňová správa daňový subjekt informovat a má na to ze zákona 3 roky. V extrémním případě tudíž může být daňovému subjektu vyměřena najednou pokuta za tři roky a to třeba i zvýšená se splatností 15 dnů. Další pokuty daňová správa vyměří při nesplnění např. registrační, ohlašovací, oznamovací či jiné povinnosti uložené správcem daně. Tato pokuta může být až 500 000,- Kč a o její výši rozhoduje správce daně. Každý si může udělat úvahu o možném ovlivňování ve stanovení výše pokuty.

V souvislosti s kontrolním hlášením bude možné ukládat nové pokuty a to až do výše 50 000,- Kč, za nesplnění termínů podání. Výše těchto pokut je daná striktně zákonem nelze ji měnit. Dále může správce daně uložit i další pokuty až do výše 500 000,- Kč dle toho, jak výrazně zkomplikuje nepodání kontrolního hlášení jeho práci.

Identifikace dokladu v kontrolním hlášení

V roce 2014 byla s účinností od r. 2016 schválena novela zákona č. 235/2004 Sb. o DPH, (číslo novely 360/2014 Sb.) která zavádí povinnost daňových subjektů odesílat do centrální evidence daňové správy informace o tom, jaké mají aktivity v oblasti DPH, tj. jaká zdanitelná plnění daňové subjekty poskytuji a jaká zdanitelná plnění, u nichž si uplatnily nárok na odpočet, použily na tato zdanitelná plnění. Dle vyjádření MF se jedná o zasílání upravené záznamní povinnosti k DPH, kterou mají daňové subjekty povinnost vést v písemné formě za každé zdaňovací období. Záznamní povinnost je evidence dokladů v členění daných zákonem (jiným než kontrolní hlášení) a každý z daňových subjektů ji má založenu dle způsobu vlastní archivace (tištěná forma, elektronicky) tak, aby ji měl v případě daňové kontroly k dispozici.

Pravdou je, že mnoho údajů ze záznamní povinnosti vychází, ale v řadě případů jsou požadovány i další údaje nad její rámec, jež nebylo nutné dosud pro účely DPH pořizovat. Do konce roku stačilo uvádět do záznamní povinnosti variabilní symbol, který doklad plně identifikoval. Tyto symboly pak bylo možno také automaticky převádět do bankovních příkazů, které akceptují pouze numerické znaky. Je však nutné si uvědomit, že variabilní symbol uvedený na dokladu, nemusí být totožný se samotným číslem dokladu. Finanční správa však vyžaduje striktně následující:

Upozornění k položce kontrolního hlášení: „Ev. číslo daňového dokladu“:
Do kolonky „Evidenční číslo daňového dokladu“ („Ev. číslo daňového dokladu“) poskytovatel i příjemce plnění (dodavatel, odběratel) uvádějí shodné údaje, tj. číslo daňového dokladu uvedené poskytovatelem (dodavatelem) na daňovém dokladu při jeho vydání!
Z pohledu dodavatele vytvářejícího „Ev. číslo daňového dokladu“ je vhodné používat především alfanumerické znaky, je však možné používat i speciální znaky (omezení znaků stanoveno v rámci popisu technické struktury formuláře kontrolního hlášení, dostupné na www.daneelektronicky.cz nebo na Internetu FS ČR).
Z pohledu odběratele přebírajícího daňový doklad je potřeba pro účely kontrolního hlášení zachytit „Ev. číslo daňového dokladu“ co nejpřesněji tak, jak je uvedeno na daňovém dokladu. Minimálně však musí být zachovány alfanumerické znaky ve správném pořadí shodně, jak jsou uvedeny na daňovém dokladu.

Navíc nutnost pořizovat další informace do účetního systému zpravidla vyžaduje úpravu těchto systémů, zvyšuje pracnost a možnost omylu způsobeného lidským faktorem při typování dokladů.

Požadavek na striktní přepis evidenčního čísla dokladu může generovat zejména neúmyslné chyby, kdy za chybu bude považováno i nepochopení mezi odběratelem a dodavatelem, zda a které případné nenumerické znaky on uvádí do svého kontrolního hlášení. Jedná se zejména prefixy či postfixy v čísle dokladů např. FV-0009876/2015.

Zde je potřeba mít od dodavatele jednoznačně potvrzeno, zda do dokladu on bude uvádět i nenumerické znaky FV-, pokud ne tak zda tam bude uvádět i bezvýznamné nuly před číslicemi a v neposlední řadě i to, zda bude uvádět lomítko mezi číslem dokladu rokem. Finanční zpráva v informaci zveřejněné dne 12.11.2015 sděluje, že určité znaky budou z testování evidenčního čísla dokladu vyloučeny. Teprve praxe ukáže, jak účinná bude tato programová korekce.

Z tohoto důvodu je vhodné upravit číslování dokladů na jednoznačně pochopitelné i pro Vašeho obchodního partnera. Veškeré nejasnosti, které nebudou způsobeny při pořízení dokladů, ale vyplynou z neúplnosti předaných dokladů nebo z jejich nejednoznačnosti, budou muset být konzultovány s poplatníkem, bez ohledu na to, zda budete zrovna nemocen, čerpat dovolenou či jinak zaneprázdněn aby byl dodržena pětidenní lhůta daná zákonem. V opačném případě daňová správa vyměří pokutu.

Dalším důvodem, proč není možné mít strukturu výstupů pro kontrolní hlášení stejnou jako pro záznamní povinnost, je i jiné součtované členění výstupů, kdy se nedělí doklady na řádné a zjednodušené, ale na doklady do 10 tisíc Kč a doklady nad 10 tisíc Kč.
Změna v členění je velmi důležitá pro ty, kteří provádí prodeje za hotové přes pokladny s registrační páskou, nebo na jiné záznamové médium a následné účtování je pak prováděno jednou denní položkou. V tomto případě je nutné denní příjmy rozdělit na jednotlivé příjmy do 10 tis. Kč (ty je možné uvádět v součtu za všechny jednou položkou) a samostatně pak uvádět každý příjem nad 10 tis. Kč bez ohledu na to, zda byl uskutečněn pro plátce nebo neplátce DPH.

Sankce spojené s kontrolním hlášením

Povinností zasílat tato hlášení do centrální evidence pouze elektronicky bude umožňovat daňově analytickému útvaru daňové správy provádět analýzy subjektů a průběžné křížové kontroly zda odběratel i dodavatel uvádějí stejné doklady, částky a daň v kontrolních hlášeních.

V případě, že systém bude fungovat, mělo by odpadnout zbytečné obtěžování daňových subjektů např. ve vytýkacím řízení, výzvou k odstranění pochybností atp. Avšak každá chyba pravděpodobně vyvolá na straně daňové správy výzvy ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení, se lhůtou 5 dnů a při jejím nesplnění sankci 30 tis. Kč.

K tomu, aby byl systém funkční dle představ daňové správy, si daňová správa prosadila do zákona až nepřiměřené sankce – pokuty. Pokuty jsou ze zákona, tudíž nabíhají automaticky a jejich splatnost je 15 dnů. Zavedení této povinnosti v nemalé míře zvýší požadavky na předávání dokladů ke zpracování, zejména na jejich včasnost, úplnost, přehlednost a jednoznačnost. Zejména včasnost a úplnost bude mít vliv na případné výše pokut.

§ 101h zákona o DPH
Následky za porušení povinnosti související s kontrolním hlášením

(1) Pokud plátce nepodá kontrolní hlášení ve stanovené lhůtě, vzniká mu povinnost uhradit pokutu ve výši
a) 1 000 Kč, pokud jej dodatečně podá, aniž by k tomu byl vyzván,
b) 10 000 Kč, pokud jej podá v náhradní lhůtě poté, co k tomu byl správcem daně vyzván,
c) 30 000 Kč, pokud jej nepodá na základě výzvy ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení, nebo
d) 50 000 Kč, pokud jej nepodá ani v náhradní lhůtě.
(2) Správce daně uloží pokutu do 50 000 Kč plátci, který na základě výzvy správce daně k odstranění pochybností nezmění nebo nedoplní nesprávné nebo neúplné údaje prostřednictvím následného kontrolního hlášení.
(3) Správce daně uloží kromě pokuty podle odstavce 1 nebo 2 tomu, kdo nesplněním povinnosti související s kontrolním hlášením závažně ztěžuje nebo maří správu daní, pokutu do 500 000 Kč.
(4) O povinnosti platit pokutu podle odstavce 1 rozhodne správce daně platebním výměrem a současně ji předepíše do evidence daní.
(5) Pokuta podle odstavců 1 až 3 je splatná do 15 dnů od právní moci rozhodnutí o pokutě.

Lhůty pro podání kontrolního hlášení a opravy na základě výzvy.

Pro některé poplatníky dochází i k výrazné změně v termínech předávání dokladů. Lhůty pro podání nejsou u právnických osob vázány na termín pro podání k přiznání DPH, ale jsou vždy do 25. dne následujícího měsíce, tj. 12x do roka. U fyzických osob jsou lhůty shodné s termíny pro podání jejich daňových přiznání.

Úplnost hlášení spočívá v tom, že bude obsahovat všechny doklady. Právě v důsledku kontroly úplnosti dokladů může správce daně vyzvat opět dle vlastního posouzení k odstranění pochybností. Lhůta je 5 dnů, je dána zákonem a nelze ji prodloužit. Při jejím nesplnění následují opět sankce ale pozor minimálně 30 000,- Kč, protože se jedná o výzvu dle písm. c) §101h (text viz výše).
§ 101g zákona o DPH

Postup při nesplnění povinnosti související s kontrolním hlášením

(1) Nebylo-li podáno kontrolní hlášení ve stanovené lhůtě, vyzve správce daně plátce k jeho podání v náhradní lhůtě do 5 dnů od oznámení této výzvy.
(2) Správce daně údaje uvedené v kontrolním hlášení posoudí, popřípadě prověří a v případě pochybností o jejich správnosti nebo úplnosti vyzve plátce, aby údaje změnil nebo doplnil, popřípadě původní údaje potvrdil.
(3) Plátce je povinen do 5 dnů od oznámení výzvy podle odstavce 2 nesprávné nebo neúplné údaje změnit nebo doplnit, popřípadě původní údaje potvrdit, a to prostřednictvím následného kontrolního hlášení; pokud není toto následné kontrolní hlášení včas podáno, odstavec 1 se nepoužije

………

Doručování výzev a termíny odpovědí

Další podstatnou změnou je způsob doručování výzev od správce daně. Daňový subjekt má uvést správci daně datovou schránku nebo e-mailovou adresu, na kterou mu má správce doručit případnou výzvu. Zde pozor na termíny doručování.

Daňová správa opět dosáhla neúměrné výhody při doručování běžným e-mailem. Pokud je zpráva odeslána na e-mail, považuje se za doručenou okamžikem odeslání. Jako příklad od r. 2016 je pátek před Velikonocemi svátek, správce daně pošle výzvu ve čtvrtek odpoledne, pět dní uplyne v úterý po Velikonocích, přičemž 4 dny jsou z toho svátky a na celou opravu je jeden den.

Obdobné to může být i o Vánočních svátcích a to zde zcela pomíjím fakt, že samotné odeslání e-mailu správcem daně rozhodně automaticky neznamená, že jej poplatník vůbec obdrží – odeslaný e-mail může skončit v některém antispamovém filtru či být jeho doručení z technických důvodů opožděno o několik hodin až dní nebo dokonce nemusí být doručen vůbec. Každý si jistě sám dovede vzpomenout, kdy mu e-mail od obchodního partnera zkrátka nedošel, ačkoliv byl odeslán.

§ 101g zákona o DPH
……..
4) Správce daně doručuje výzvu související s kontrolním hlášením elektronicky, a to prostřednictvím
a) datové schránky, nebo
b) veřejné datové sítě na elektronickou adresu plátcem za tím účelem uvedenou, nemá-li plátce zpřístupněnu datovou schránku.
(5) Výzva, která se doručuje prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou adresu, se považuje za doručenou okamžikem odeslání správcem daně.

Zákonem stanovený postup tak prakticky nutí daňový subjekt, aby si buď zřídil datovou schránku, nebo využíval služeb osob, které tuto schránku již zřízenu mají. Doručování se v tomto případě řídí zákonem č. 300/2008 Sb. v platném znění a lhůty jsou následující: pokud si příjemce zprávu nevyzvedne tak je považována za doručenou 10. den po doručení do schránky, pokud si ji vyzvedne, tak v okamžiku vyzvednutí. Vždy má pak daňový subjekt 5 dní na provedení oprav. Jedná se významný rozdíl proti doručování veřejnou datovou sítí (e-mailem).

§ 17 zákon č. 300/2008 Sb.

Doručování dokumentů orgánů veřejné moci prostřednictvím datové schránky
(1) Umožňuje-li to povaha dokumentu, orgán veřejné moci jej doručuje jinému orgánu veřejné moci prostřednictvím datové schránky, pokud se nedoručuje na místě. Umožňuje-li to povaha dokumentu a má-li fyzická osoba, podnikající fyzická osoba nebo právnická osoba zpřístupněnu svou datovou schránku, orgán veřejné moci doručuje dokument této osobě prostřednictvím datové schránky, pokud se nedoručuje veřejnou vyhláškou nebo na místě. Doručuje-li se způsobem podle tohoto zákona, ustanovení jiných právních předpisů upravující způsob doručení se nepoužijí.
(2) Připouštějí-li jiné právní předpisy doručování prostřednictvím datových schránek, pořadí způsobů doručování stanovené těmito právními předpisy zůstává ustanovením odstavce 1 nedotčeno.
(3) Dokument, který byl dodán do datové schránky, je doručen okamžikem, kdy se do datové schránky přihlásí osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k dodanému dokumentu.
(4) Nepřihlásí-li se do datové schránky osoba podle odstavce 3 ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty; to neplatí, vylučuje-li jiný právní předpis náhradní doručení6).

Předání a kontrola dokladů

Přijatá změna zákona bude mít pravděpodobně velmi významný vliv na spolupráci mezi klientem a zpracovatelem jeho daňových tvrzení v r. 2016 a dále. Aby bylo možno dodržet veškeré zákonem stanovené lhůty, bude třeba, abyste klienti s měsíčním zdaňovacím obdobím DPH anebo právnické osoby, předávali všechny doklady ke zpracování co nejdříve v měsíci, nejpozději okolo 15. dne, neboť daňové doklady mají být vystaveny do 15 dnů od zdanitelného plnění a 15. dni v měsíci by tudíž měly být všechny daňové doklady za uplynulý měsíc vystaveny a k dispozici. U poplatníků fyzických osob se čtvrtletní periodou DPH se bude pravděpodobně jednat o 15. kalendářní den po uplynutí čtvrtletí.

Doba od předání dokladů do zákonem stanoveného termínu pro podání kontrolního hlášení bude využita ke zpracování předaných dokladů a k odstranění pochybností, které budou zřejmé již jejich zpracování, případně a které oznámí kontrolní algoritmy Ministerstva financí při pokusu o elektronickém odeslání. Algoritmy u jiných typů elektronických podání přes portál daňové správy jsou nastaveny tak, že v případě kritických chyb podání neumožní. Je reálné předpokládat, že tomu bude i v tomto případě.

V případě, že bude schválen zákon o Elektronické evidenci tržeb, který obsahuje i změnu zákona o DPH v oblasti elektronického podávání tohoto hlášení, tak na podání, které sice bude učiněno, ale nebude ve formátu nebo struktuře zveřejněné správcem daně se bude pohlížet jako na podání neúčinné se všemi sankčními důsledky. Taková podání lze realizovat pouze z datové schránky, neboť kontroly na portálu daňové správy je neumožní. Ke zvýšení pravděpodobnosti přijetí podání zaslaného z datové schránky je dobré, zkontrolovat si odesílaný soubor na aplikaci portálu daňové správy a teprve po odstranění případných chyb využít k odeslání datovou schránku.

Pokud bude k odstranění nepřesností potřeba spolupráce poplatníka (což bude téměř vždy), je nutné, aby k tomu byla dostatečná časová rezerva.

Shrnutí nejdůležitějších dopadů změn


• Nutná jednoznačná identifikace daňového dokladu – doporučení omezit používání nenumerických znaků

• Důsledná evidence plateb nad 10 000 Kč u klientů účtující o tržbách denním součtem

• Jsou zavedeny vysoké sankce za nedodržení termínů

• Nové termíny pro podání kontrolních hlášení, právnické osoby a měsíční plátci u fyzických osob vždy do 25. dne následujícího měsíce, čtvrtletní plátci u fyzických osob vždy do 25. dne po uplynutí čtvrtletí

• Podání lze učinit pouze elektronicky přes EPO nebo prostřednictvím datové zprávy

• Velmi krátké lhůty na opravy, pouze 5 dní od doručení výzvy

• Povinnost uvést datovou schránku nebo e-mail při podání hlášení

• Možnost doručování výzev veřejnou datovou sítí e-mailem, kdy ovšem lhůta 5 dnů pro odpověď běží od odeslání výzvy správcem daně

• Doporučení využívat zmocněnce pro podání a zastupování, který má datovou schránku nebo si zřídit vlastní datovou schránku se všemi jejími plusy a mínusy

• Kratší termín pro předání dokladů zpracovateli dokladů

• Doporučení i během dovolené si zajistit možnost být kontaktován správcem daně (daňovým poradcem, účetním) pro případné opravy či potvrzení správnosti podání. To i v případě, že připravuje podání zmocněnec, neboť on není oprávněn bez vyjádření klienta podat jakékoliv jiné podání (s výjimkou oprav, které jsou zapříčiněny překlepem nebo něčím jiným zřejmým)

ing. Jan Procházka, Daňový poradce 00610
Autor je členem Komory daňových poradců ČR

Kontaktní email: jenda.pro@seznam.cz


Vybrané odkazy na informační zdroje daňové správy
http://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/d-s...
http://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/d-s...
http://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/d-s...
http://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/d-p...

Diskuze