Příběhy

Nedávno zesnulý spasitel Kofoly: Vděčný uprchlík

Kateřina Kotalová

Nedávno zesnulý spasitel Kofoly: Vděčný uprchlík

Před třinácti lety postavil na nohy slavnou českou limonádu. Nebýt Řeka KOSTASE SAMARASE (†75), který po útěku z rodné země prožil dětství v českém dětském domově, Kofola by dneska žila možná jen ve vzpomínkách pamětníků. V říjnu letošního roku podnikatel zemřel, vděčný za hezký život v Česku.

Bylo mu osm let, když v roce 1948 společně s bratrem a sestrou dorazil po čtyřměsíční cestě z Řecka do Československa. Utíkali před občanskou válkou a z chudé řecké vesnice, kde neznali elektřinu, se děti Samarasovy dostaly díky Červenému kříži do jednoho z našich dětských domovů. Bez rodičů, s těmi se setkali až po několika letech. „Je to těžko pochopitelné, ale mně se nestýskalo. Pocházím z nejzaostalejší části severního Řecka a odtud jsme přijeli do vyspělé Evropy, kde se o nás stát dobře staral," vzpomínal před lety Kostas Samaras. V socialistické ústavní výchově strávil šest let a rovnou odtud šel na internát. Přestože jeho dětství nebylo právě pohádkové, on byl dle slov svého syna vždy Česku celý život vděčný za přijetí a možnosti se rozvíjet. „Možná to zní divně, ale táta vždy vyprávěl, že byli tehdy vlastně spokojení. Z války a mizérie se dostali do rozvinuté země, která se o ně starala,“ řekl v rozhovoru pro Forbes Samarasův syn Jannis, který po otci Kofolu převzal a už deset let stojí v jejím čele.

Sázka na nostalgii za 215 mega

Po škole pracoval jako zemědělský technik na Jesenicku a jakmile padl režim, nechal rozvinout svého obchodního ducha. Přestože z Řecka utekl jako malý, měl část rodiny i přátele z dětství. Po revoluci proto začal dovážet do Česka tamější ovoce, zeleninu a sirupy. Neměl peníze na zboží, a tak dal do zástavy chalupu, garáž i zahrádku, a na prvním kamionu prodělal takřka i kalhoty. Nevzdal se a brzy se mu začalo dařit. Později ale zjistil, že než aby sirupy tahal přes půl Evropy, bude lepší, když si je vyrobí doma. Doma v Česku. Malou sodovkárnu v Krnově koupil v roce 1993. „Nikomu o tom dopředu neřekl, koupil ji a jen nám ji pak předal, ať se staráme a dál dělal svůj obchod s ovocem a zeleninou,“ vypráví Jannis Samaras, který od té doby podniká se svým švagrem a kamarádem. Kofolu starý pan Samaras koupil v roce 1998 údajně za 215 milionů korun. V té době kdysi slavná značka třela bídu s nouzí a vypadala, že nepřežije do rána. Samaras se ale za roky v Česku o Češích hodně naučil a tušil, že zahrát na strunu nostalgie a vsadit na retro by se na přelomu nového milénia mohlo vyplatit. A vyplatilo! Mimochodem, slavná vánoční reklama Já nemusím, já už ho vidím letos běží na obrazovkách už dvanáctým rokem. Kostas byl, zdá se, vizionář.

Milionář z 2+1

Dnes kofola počítá tržby v miliardách, přesto Kostas zůstal až do konce svého života skromný. Žil a dožil ve svém dvoupokojovém panelákovém bytě v Opavě.

Diskuze