Podnikání

Vleklé soudní spory kvůli nedobytným pohledávkám se věřitelům většinou nevyplatí. Budeme našim dlužníkům pomáhat hledat práci?

Renata Lichtenegerová

Vleklé soudní spory kvůli nedobytným pohledávkám se věřitelům většinou nevyplatí. Budeme našim dlužníkům pomáhat hledat práci?

Jakmile dlužník ztratí sílu svou situaci řešit, je to prohra i pro věřitele. Existují ale jiné možnosti, než se začít soudit, či prodat pohledávku vymahačům za zlomek hodnoty?

V dluhové pasti se z různých důvodů ocitají desetitisíce Čechů každým rokem. Na začátku zpravidla dostanou pár upomínek, pak s nimi ale dlouhou dobu nikdo nekomunikuje. Pak ale dojde na soud, exekuci či návštěvu vymahačů. Celkové náklady na splacení základního dluhu přitom v čase rostou. „Je běžné, že z částky 60 tisíc korun je za pár let soudních tahanic čtvrt milionu. Velmi často to dlužník ani netuší. Úroky, odměny advokátů a exekutorů či nekonečné poplatky přitlačí dlužníka ke zdi. To je samozřejmě nesmysl. Nejdůležitější je zjistit, proč se daný člověk do pasti vůbec dostal, a pomoci mu najít cestu ven. Vytvořit podmínky, aby mohl zaplatit,“ říká Tomáš Medřický ze serveru ePohledávky.cz. Kolotoč dluhů, ze kterého není cesta ven, totiž obvykle semele i věřitele, kteří na konci dosáhnou jen na zlomky vymáhaných částek, pokud vůbec na něco.

O koláče nejde, bez práce není nic

Strojové rozesílání předžalobních výzev, dokumentů o uznání dluhu a následných exekucí je podle Medřického nemoderní, zastaralé řešení nechvalně známých inkasních agentur, které žene situaci do krajnosti. Výsledkem jsou zlomení lidé, ze kterých je prakticky nemožné něco vymoci. To potvrzuje i Milan Novák z personální agentury GoodCall, která se zaměřuje mimo jiné právě na pomoc zadluženým lidem. „Rezignace na situaci je typickou reakcí většiny lidí ve složité finanční situaci. Samozřejmě jim chybí nadhled třetí strany. I na případné pracovní pohovory chodí pod velkým tlakem a cítí se předem poražení,“ popisuje personalista. Přitom právě vůle pracovat a vydělat na splacení dluhů je samozřejmě v těchto případech zcela stěžejní.

Předražené energie i půjčky

Naprostá většina tuzemských dlužníků je podle odborníků podepsaná pod řadou nevýhodných smluv. A to nejen například při odběru energií, ale také v případě nejrůznějších finančních produktů, které jim nepomohou svízelnou situaci vyřešit. Předražené půjčky a pojistky nakonec ani nezvládají platit. Nemají přitom potřebné „páky“ k tomu, aby zjevně nevýhodné smlouvy napadli a vyjednali si lepší podmínky. To opět přispívá k úplné finanční likvidaci dlužníků.

Chronický neplatič neuhradí nic

Není pochyb o tom, že se každý z nás může setkat s chronickým neplatičem, který žádnou snahu splácet dluhy nikdy neměl. Který v nejlepším případě skončí časem ve vězení, nikdo si na něm ale nic nevezme. Jisté ovšem je i to, že pokud někdo touží své účty srovnat, neměly by jeho dluhy narůstat kvůli vymáhací mašinérii. Podle Medřického je proto budoucnost úspěšného vymáhání nedobytných pohledávek právě v komunikaci s dlužníkem, který musí vidět dosažitelnou cestu, jak se ze svízelné situace dostat. Najímáme-li si na vymáhání dluhů prostředníky, měli bychom vybírat takové, kteří nebudou uměle vytvářet náklady navíc a budou se snažit pomoci druhé straně snížit nadbytečné životní náklady a třeba i najít zaměstnání.

Komunikace a mimosoudní řešení

Typickým příkladem toho, jak je možné situaci dlužník versus věřitel řešit, je podle Medřického případ Jozefa P. z Ostravy. Ten přišel o práci, přičemž bývalý zaměstnavatel mu nejen neuhradil odstupné, ale ani mzdu ve výpovědní lhůtě. „Majitel nemovitosti, v níž Jozef bydlí a kde dlužil nájemné za uplynulých šest měsíců, se na nás obrátil. Provedli jsme analýzu a zjistili nevýhodné smlouvy na odběr elektřiny a velmi nevýhodný spotřebitelský úvěr. Také jsme začali vymáhat dlužnou mzdu u bývalého zaměstnavatele. Jozef s vyjednáváním mimosoudní cestou souhlasil a díky tomu byly během 14 dní vytvořeny dva splátkové kalendáře,“ popisuje Medřický.

Diskuze