Názory

Matrix AB: Klusák vložil Babišovi do rukou červené eso!

Kateřina Kotalová

Matrix AB: Klusák vložil Babišovi do rukou červené eso!

Druhý program České televize dnes večer uvede dlouho diskutovaný film Matrix AB. Pokud od něj ale čekáte odhalení kompromitujícího materiálu, budete nejspíš zklamaní. Dokumentární snímek režiséra Víta Klusáka vykresluje Andreje Babiše jako tvrdého byznysmena, který za každých okolností dosáhne svého. Ta skutečnost, že při tom všem sedí na třech židlích, které by do sebe neměly zapadat, se totiž v kontextu jeví jako banální, takřka zaniká. Z dokumentu Andrej Babiš i přes urputnou snahu tvůrců vychází jako vítěz.

Respektive přesně tak, jak říká noticka k dokumentu: Kamera jej zachycuje v neustálém pohybu, na nejrůznějších akcích, mítincích, při osobním setkávání s občany. Je schopen mluvit s bezdomovci a vzápětí jej vidíme, jak anglicky nebo francouzsky konverzuje se zahraničními diplomaty. Na veřejnosti a před kamerou se projevuje ze své lepší stránky. Nikdo však není dokonalý – Babišovu odvrácenou tvář ve filmu charakterizují jeho bývalí spolustraníci a odpůrci.

Hezké, ale k čemu to, pane Klusáku?

Tady jsou 3 momenty Matrixu AB, které hrají ve prospěch, a 3 momenty, které hrají v neprospěch Andreje Babiše:

-

  1. Rozhovor s podnikatelem Bohumírem Radou, bývalým majitelem Agro Jevišovice, kterého za zlomek hodnoty firmy spolkl Agrofert. Radovi před lety nezbývalo nic jiného, než svoji firmu Andreji Babišovi odprodat. Obchodoval s ním a nechal se lapit do sítě cenové politiky Agrofertu, v níž se zmítal společně s narůstajícími dluhy. Čekat vlídné slovo od člověka, kterého obchodování s Agrofertem připravilo o takřka čtyři sta milionů korun, majetek i nervy, nelze. Některé jeho výpovědi ale zvedají obočí: „Všechna živá prasata, která já jsem měl v Jevišovicích, on pozabíjel. Většina stájí je prázdná. Místo mých kvalitních českých prasat, dneska do Kostelce jezdí zmražené krychle takzvaného výřezového masa a z toho se dělají salámy. To já vím stoprocentně od lidí z Kostelce. To dneska lidi jedí pod pojmem maso. Je to ořez, který nechce německý nebo belgický spotřebitel.“
  2. Výběr mluvících spolupracovníků. V politice se zvláštní postavičky objevovaly vždycky. Andrej Babiš je však prapodivným výběrem svých spolupracovníků, zdá se, na špici. Koneckonců sám deklaruje: Nejsme politici. Jestli ale ono to občas není na škodu. Přece jenom adorující, naučená vyjádření jeho souputníků působí komicky (třeba ve chvíli, kdy Radmila Kleslová hledá vypadnuté slovíčko v naučené frázi kdesi na stropě; bývalý novinář Martin Komárek může říkat co chce, neb veřejnost ho nezná a v branži ho už nikdo nebere moc vážně).
  3. Rozhovor s Janem Kaslem, kandidátem na primátora za ANO, který po rozepřích ve straně nakonec nekandidoval. S Andrejem Babišem se názorově rozešel, osobu ministra financí nicméně popsal tak, jak se o něm mezi těmi, kteří měli tu čest, mluví. „Podstatou problému, proč ANO nemůže být prospěšné České republice, je skutečnost, že Andrej Babiš není demokrat. On je vychován v jiném režimu, je ambiciózní, chytrý, inteligentní, dravý, výborný a nekompromisní obchodník, ale nemá žádnou povahovou vlastnost, kterou potřebuje mít politik. Není schopen dělat kompromisy, není ochotný podřídit se svým menšinovým názorem. Je zvyklý rozhodovat, což je v obchodě správně a jinak to nejde, kdyby nerozhodoval, utrpěl by ztráty. Ale ve straně takto nemůže fungovat. Tím, že není demokrat, kolem sebe nepěstuje demokracii.“

+

  1. Rozhovor s novinářkou Sabinou Slonkovou jistě neměl za cíl Babišovi lichotit. Patrně se ale podařil nechtěný opak. Slonková v rozhovoru Babišovi vyčítá, že „s Andrejem Babišem se nedá jednat jako s rovnocenným partnerem. Ve chvíli, kdy on vás platí, vyžaduje bezpodmínečnou poslušnost. Nebo visí ve vzduchu to, že když jsme všichni na jedné lodi, tak si to nebudeme přece kazit.“ No jo, ale platili byste někomu dvě stě tisíc měsíčně za to, že bude dělat něco, co nechcete? Znáte to, koho chleba jíš…
  2. Kamera Víta Klusáka postavu Andreje Babiše pozoruje při jednáních, při lekcích češtiny, při mítincích, na večírcích, při předvolebním rozdávání koblih… A i když se tomu zuby nehty bráníte, vidíte racionálně reagujícího muže v situacích, které mu možná nejsou přirozené, zato jsou jistou součástí jeho cesty za cílem. Ať je jakýkoliv, je vidno, že moc dobře ví, jak se k němu dostat jako první. Že mu traťoví kontroloři patrně umožňují doping, je na jiný článek.
  3. Když ho kamera bere při soukromé večeři s hercem Jeanem Renem nebo během setkání delegátů na jeho luxusní farmě Čapí hnízdo (na niž získal padesátimilionovou dotaci), chce zjevně ukázat, na jak vysoké noze si můžete žít, když jste ministr financí a umíte pustit žilou evropským fondům. Posloucháte, jak se se zahraničními velvyslanci baví o plánech na Čapím hnízdě vystavit ještě výběh pro klokany, a spíš než závist naskakuje myšlenka, jak by bylo fajn, kdyby uměli plynule přepínat mezi angličtinou a francouzštinou i ostatní čelní představitelé naší země.

Plus jedno sorry pro Klusáka: Stejně jako v předchozím díle Českého žurnálu z vinohradské porodnice, kdy tvůrci evidentně oklamali vedení oddělení tím, že je uvedli v omyl o směřování dokumentu (prvotní jednání vysvětlil porodník Bohuslav Svoboda v rozhovoru pro DVTV), i tentokrát režisér na počátku vzniku dokumentu obelhal Andreje Babiše. Na rozdíl od Eriky Hníkové, která má na svědomí první díl, Klusák svoji lest na konci dokumentu odvážně nepřímo přiznává, když zařazuje scénu z promítání výsledku ministru financí, jenž upozorňuje na rozpor v původní dohodě. Není pochyb o tom, že se tvůrčí tým řídil rčením když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají. Přiznáním tak vložil Andreji Babišovi do rukou červené eso a ze sebe udělal prohrávajícího.

Diskuze