Příběhy

Radovan Vítek. Člověk, jehož lusknutí prstu zatraceně bolí

Dagmar Klimovičová

Radovan Vítek. Člověk, jehož lusknutí prstu zatraceně bolí

Právník, realitní magnát, miliardář a také muž, který poslal do insolvenčního řízení společnost Sazka. Podle mnoha svých přátel velký pohodář, který se nebere moc vážně a víc než mediální pozornost si radši užívá život v ústraní. Když ale dostane chuť, na lusknutí prstu si vás koupí a zbourá. Tak jako to udělal letos v září s historickými dílnami v areálu pražského nádraží Bubny. Zatím nejzajímavější kousek na Vítkově seznamu nemovitostí je britské panství Rydinghurst, které koupil od bývalého bubeníka skupiny Beatles Ringo Starra. Za venkovské sídlo zaplatil přes půl miliardy korun.

Čtyřiačtyřicetiletý Radovan Vítek je český „selfmademan“, který svoje první velké peníze vydělal na slovenské kuponové privatizaci ve společnosti Istrokapitál. Ta skoupila několik klíčových podniků, jako Restituční investiční fond, Východoslovenské železárny nebo Slovnaft.

Pilný jako včela

Svoje obchodní nadání Vítek předvedl v Česku v roce 1997, kdy si najal zhruba tři tisíce lidí z ulice, aby vstoupili do spotřebního družstva Včela a podle Vítkova přání přehlasovali původní družstevníky. Uchvácené družstvo pak vytvořilo základ jeho současného impéria Czech Property Investments, přes které dnes prakticky ovládá český realitní trh. Hodnotou svého majetku se řadí mezi nejbohatší Čechy. Jeho jmění se odhaduje na částku okolo 55 miliard korun. V roce 2010 byl podle časopisu Týden na sedmém místě v žebříčku 111 českých a slovenských miliardářů. Časopis Forbes ho letos v březnu umístil na třetí místo ve svém žebříčku nejbohatších Čechů.

Bílí koně pana Vítka

Přestože Vítek ovládl Včelu v roce 1997, případ oklamaných družstevníků plnil noviny ještě před čtyřmi lety. V dubnu 2011 Hospodářské noviny napsaly, že bývalí členové spotřebního družstva Včela spor definitivně prohráli, když Městský soud v Praze vynesl rozsudek: promlčeno!

Přitom způsob, jakým bylo družstvo ovládnuto, patří do kategorie klasického nepřátelského převzetí a Radovan Vítek se tím nikdy ani netajil. „Provedli jsme klasické nepřátelské převzetí,“ uvedl tenkrát do médií Vítek a podotkl, že všechny členy, kteří o to požádali, vyplatil. Za jejich podíl, který měl podle družstevníků hodnotu přes milion korun, nabídl pouhé dvě setiny - pět tisíc korun. Zneužil k tomu tři tisícovky sociálně slabších lidí „z ulice“ a každému z nich zaplatil tři stovky za to, aby vstoupili do družstva. Na valné hromadě pak měli přehlasovat původní akcionáře a zvolit nové vedení, které vzápětí z družstva vyšachovalo většinu dosavadních akcionářů. Ti, kteří nechtěli odejít dobrovolně, byli vyloučeni. Družstvo se následně transformovalo na akciovou společnost a bylo sloučeno s Vítkovou CPI Property Investmens a CPI Reality. Za zmínku stojí, že novým předsedou družstva se v roce 1997 stal Ondřej Dvořák, který je od roku 2006 spolu s dalšími devíti lidmi souzen za pokus o vytunelování evropských fondů. Jeho případ byl letos na jaře kvůli údajnému špatnému zdravotnímu vyloučen k samostatnému projednání.

Sázka na Sazku

S gustem hazardního hráče skoupil Vítek na konci roku 2010 od několika bank pohledávky za loterijní společností Sazka ve výši okolo 1,5 miliardy korun. V pozici největšího věřitele si počkal do ledna 2011, kdy byla více než polovina dlužné částky (zhruba 800 milionů korun) po splatnosti a podal na Sazku insolvenční návrh. Tehdejší předseda představenstva a generální ředitel Sazky Aleš Hušák v České televizi prohlásil, že žádné pohledávky neexistují a že vedení firmy je přesvědčeno o tom, že soud insolvenční návrh zamítne. Nestalo se. Naopak se prokázalo, že díky Hušákovu rozhazování zbývaly tak tak peníze na vyplácení výher. Deník Sport ve stejné době informoval o tom, že Vítek byl podle svého vyjednavače Josefa Lébra ochoten vzít insolvenční návrh zpět, pokud kompletně celé představenstvo Sazky včetně generálního ředitele Aleše Hušáka odstoupí. "Pan Vítek je ochoten dát na insolvenci moratorium a zmrazit ji. Má jedinou podmínku, vyměnit představenstvo Sazky bez jakýchkoli požadavků na jakékoli akcie a výkony akcionářských práv," řekl tehdy Lébr s tím, že by to "určitě znamenalo konec pana Hušáka".

Nepřítel pana Hušáka

Vedení a největší akcionáři Sazky tehdy jako jeden muž obvinili Vítka z pokusu o nepřátelské převzetí firmy (historie se opakuje). „Sazka považuje návrh na zahájení insolvenčního řízení za nedůvodný a šikanózní. Cílem tohoto kroku je účelová snaha vyvolat paniku, snížit cenu dluhopisů, závazků a akcií Sazky, tato aktiva levně skoupit a jejich prostřednictvím společnost nepřátelsky ovládnout podle zásady čím hůře, tím lépe,“ nechal se citovat Hušák v tisku. Budiž poznamenáno, že Hušák se v této své konstrukci nemýlil. Můžeme se jenom dohadovat, jaké pohnutky vedly Vítka k rozprášení vedení Sazky. Jestli chtěl Sazku zachránit od nezdravého hospodaření nebo na ní jen spekulativně vydělat, to ví jen on sám.

Každopádně v únoru 2011 byla do insolvenčního řízení Sazky přihlášena pohledávka společnosti KKCG SF podnikatele Karla Komárka juniora ve výši 409 milionů korun a tím byl nad Sazkou podepsán ortel. Komárek s Vítkem začali hromadně skupovat dluhopisy Sazky a začátkem března 2011 měli pod kontrolou 80 procent z nich. Příběh jedné životní etapy nabral rychlý spád. V polovině března si do insolvenčního řízení přihlásila pohledávku ve výši 215 milionů Česká spořitelna. Vedení Sazky konečně odkrylo účty a ukázalo, že společnost je prolezlá dluhy sklepa po půdu. Sazka přiznala, že nevyplatila 103 milionů lednovému výherci Sportky, že další stamiliony po splatnosti Sazka dluží společnostem E-Invest a Geco tabák Martina Ulčáka. Koncem března se situace kolem Sazky zalekli mobilní operátoři a přestali umožňovat dobíjení přes loterijní terminály. Někteří provozovatelé těchto terminálů přestali také přijímat sázenky. K insolvenčnímu návrhu se připojil také místopředseda představenstva Sazky Roman Ječmínek.

Z pohledu pana Hušáka to tak mohlo vypadat. Kellnerova PPF totiž odkoupila všechny pohledávky společností Radovana Vítka a ten na celé transakci vydělal okolo jedné miliardy. No a Petr Kellner s Karlem Komárkem začali intenzivně pracovat na Hušákově odchodu ze Sazky, což se jim nakonec povedlo. Společnost byla prodána v insolvenci firmě Sázková kancelář, a.s., kterou vlastní Komárkova KKCG Structured Finance Limited. Za Sazku tehdy nabídla 3.810 milionů korun.

Jak si dneska žijí Radovan Vítek a Aleš Hušák? A co si Radovan Vítek odnesl z vazby, kde strávil skoro dva měsíce za údajné nabádání modelek k protituci?

Pokračování čtěte v aktuálním vydání Živnostenských listů. Jsou k mání v každé dobré trafice.

Diskuze