Názory

Evropa musí zachránit "naše" indické ocelárny. Před čínskou expanzí

Jiří Vítek

Evropa musí zachránit "naše" indické ocelárny. Před čínskou expanzí

Po textilním průmyslu, který se prakticky celý přesunul do Asie, začínají Číňané ovládat další průmyslové odvětví, tím je ocelářství. Levná čínská ocel se pomaličku přibližuje trhu EU a všem se klepou kolena.

Je jasné, že Čína si neláme hlavu z nějakých přehnaných ekologický norem a znečištěním, proto může cenou prakticky libovolně pohybovat vždy níže než evropští producenti. Šeptá se, že ocel na export vláda z Pekingu v rámci rychlé expanze dotuje co se do ní soudružsky vejde.

Kde jsou ty doby, kdy soudruh Mao Ce-tung, vyhlásil plán vybudovat z Číny největšího producenta oceli na celičkém širém světě, a tak se každá železná kostra židličky, stolku nebo železná lžíce oddaného komunisty ze zapadlé provincie Kuang-tung tavila, až bylo cíle dosaženo, tento tzv.Velký skok se podařil v roce 1962. Kvalita byla mizerná, ale čísla byla jasná. Čína byla ocelářskou jedničkou, že nebylo potřeba příborů a lžic je jasné, ocele bylo dostatek, jídla však nikoliv.

Dnes je kvalita oceli "Říše středu" narozdíl od dob velkého Maa na špičkové úrovni i díky moderním západním technologiím a je jí především dostatek. Čína má největší stavební boom za sebou. A tak si troufá na nejslabšího a nejhloupějšího a opět se ukazuje, že EU od počátku bohužel nefunguje tak, jak by měla, Brusel neplní svoji funkci ochrany společného trhu. Nejdřív nás zaplavil nekvalitní textil, pak boty a elektronika a dnes nejspíše relativně kvalitní ocel. A především oproti českým a evropským výrobcům má Čína zásadní výhodu v oblasti objemů. Z Číny můžete požadovat jakékoliv množství oceli a ta ji vyrobí a přiveze. To je v evropském měřítku nemyslitelné. Asijská země vyrábí téměř polovinu světové produkce oceli v objemu 1,6 miliardy tun.

Paradoxem je, že se samozřejmě rozjede jako vždy v době ohrožení velká dotační záchrana ocelářství v Evropě, potečou granty, podpory, pobídky a my tak budeme zachraňovat svým způsobem velké Indické společnosti před čínskou expanzí za evropské peníze. Proto giganti v oboru jako ArcelorMittal nebo Tata Steel již nyní tlačí na evropské ministry, aby vůči Číně zpřísnili ochranná opatření a zároveň připravili krizový plán. Podle předběžných průzkumů, by invaze čínské oceli mohla jenom u nás ohrozit až 94 tisíc pracovních míst. Ocelářské asociace Eurofer a IndustriAll uvedly, že jen za minulý měsíc ztratil sektor v Evropské unii pět tisíc pracovních míst.

Diskuze