Podnikání

Mezi realitními makléři jsou schopní odborníci, ale i podvodníci a jedinci bez vzdělání. Na ty neschopné doplácí celý obor. Jak je rozeznat?

Renata Lichtenegerová

Mezi realitními makléři jsou schopní odborníci, ale i podvodníci a jedinci bez vzdělání. Na ty neschopné doplácí celý obor. Jak je rozeznat?

Realitní kanceláře příživničí, neváhají své klienty klamat a v době internetu jsou navíc zcela zbytečné. Tak vnímá prodejce nemovitostí značná část české veřejnosti. Pravda je ale o něco složitější. Kdo napraví pošramocenou pověst realitních makléřů?

Jestli v Česku nějaká profese doslova bují, tak je to realitní makléř. Těch je v zemi 15 300. To znamená, že jeden makléř připadá na 688 obyvatel Česka. Například v sousedním Německu je (přepočteno na jednoho obyvatele) makléřů desetkrát méně. Bohužel se ani z daleka nedá říci, že by všichni tito lidé měli v daném oboru působit. Pověst realitní branže naopak dlouhodobě poškozuje množství „rychlokvašek“, které sice nemají o nemovitostech valné povědomí, zato ale vykazují značný talent vylákat z klientů maximální provize za nic.

Spousta peněz a žádná pravidla

Hlavní problém tkví podle odborníků v tom, že realitním makléřem se v tuto chvíli může stát každý. Jedinou podmínkou je živnostenský list, jehož držitel ale nemusí splňovat žádné specifické podmínky. Ministerstvo pro místní rozvoj chystá nový zákon, který by měl stanovit jasná pravidla pro vstup do oboru i celkově pro podnikání všech realitních kanceláří. Začít platit by mohl začátkem roku 2017. Kapacity realitního světa si od něho slibují značné zlepšení podmínek v branži, v níž se často „hraje“ o životní úspory klientů.

„Je nepochopitelné, že tato profese u nás doposud není upravena tak, aby měl spotřebitel alespoň nějaké záruky kvalifikační a kompetenční úrovně zprostředkovatele. Ostatně většina nešvarů, se kterými se setkáváme, souvisí právě s tím, že se díky současné více než benevolentní zákonné úpravě zabývá realitním zprostředkováním prakticky kdokoliv,“ říká Jan Borůvka, generální sekretář Asociace realitních kanceláří České republiky.

Sladká nevědomost a klient na holičkách

Také podle Vladimíra Zuzáka, ředitele společnosti MAXIMA REALITY, spočívá největší problém tuzemského realitního trhu v amatérismu. Makléřskou živnost začínají vykonávat i lidé, kteří nemají žádné právní povědomí o převodu nemovitosti, žádné vybavení k profesionální prezentaci a často ani finance k zaplacení dostatečné inzerce.

„Využívají toho, že běžná populace nemá příliš představu o průběhu prodeje a koupě nemovitosti, a jsou jenom o krok před svými klienty. Konkrétní projevy jsou potom snaha přesvědčit klienta na začátku k podpisu exkluzivní smlouvy, ale později velmi nízká aktivita ze strany makléře a žádné zprávy o tom, jak se prodej nemovitosti vyvíjí,“ popisuje Zuzák.

Provizi potom tito lidé žádají v podstatě za nic, protože nedokážou zajistit ani právní servis, ani bezpečnou úschovu finančních prostředků, ani zajímavou prezentaci. Jejich šance na nalezení kupujícího je tedy v podstatě stejná, jako při prodeji bez realitky. Když potom mluví s kupujícím, nejsou mu schopni poskytnout přesné informace o nemovitosti a špatně je uvádějí i do inzerátu. Není potom zřejmé, zda to byla nevědomost, nebo záměrný podvod. V případě jakýchkoliv problémů pak nechají klienta bez pomoci.

Překvapení jménem provize

Než se dočkají změny v legislativě, snaží se někteří makléři proti nekalým praktikám alespoň vymezit. Společnost MAXIMA REALITY například již delší dobu usiluje o jakousi osvětu spočívající především v informovanosti klientů realitních kanceláří. Z analýzy, kterou tato společnost vypracovala, vyšly níže uvedené nešvary, se kterými se klienti realitních kanceláří nejčastěji setkávají. Vladimír Zuzák k nim pro srovnání doplňuje praxi poctivých firem:

Nešvar 1:

Klienti dopředu nevědí, jaká bude provize, a teprve na závěr se jim připočítá DPH.

Postup poctivých firem:

Klienti vždy znají provizi dopředu, včetně DPH. Navíc je provize splatná až po podpisu kupní smlouvy. A pokud se v průběhu prodeje dohodne snížení kupní ceny, klesne i odměna realitky.

Nešvar 2:

Realitní makléři tlačí klienty ke snížení kupní ceny a říkají, že jinak nemovitost rozhodně neprodají.

Postup poctivých firem:

Solidní realitní kancelář klienty respektuje a netlačí na ně. Doporučená cena nemovitosti je už na začátku profesionálně stanovena s ohledem na požadovanou rychlost prodeje a cenovou mapu. Za jakou cenu pak bude nemovitost skutečně inzerována, je ale rozhodnutí klienta.

Nešvar 3:

Klienti jsou nuceni zaplatit celou provizi, i když si kupujícího nakonec seženou sami.

Postup poctivých firem:

Postup v těchto případech se u jednotlivých realitek značně liší. V Maximě klientům vrátíme 30 % z obdržené provize, na které jsme se dohodli ve smlouvě. Necháváme si vždy jen odměnu za služby, které jsme skutečně poskytli (právní servis a podobně).

Nešvar 4:

Realitní makléř na začátku udělá cokoliv, aby mohl prodávat nemovitost, ale po podpisu smlouvy o něm klienti neslyší.

Postup poctivých firem:

Je sestaven plán prodeje, klienti schvalují inzerát a pak dostávají pravidelná hlášení, kolik lidí inzerát zhlédlo a kolik zájemců se ozvalo. Makléř s nimi pravidelně komunikuje a posílá jim reporty o tom, jaký zájem o jejich nemovitost je.

Nešvar 5:

Realitní makléř je rádoby všeuměl, umí od každého trochu a vlastně nic pořádně.

Postup poctivých firem:

Na prodeji nemovitostí pracuje kromě makléře celý odborný tým, v němž jsou i fotografové, marketingoví specialisté, grafici, technici, právníci a finanční poradci. Jedině tak mohou mít služby realitní kanceláře nějakou skutečnou přidanou hodnotu.

Diskuze