Rozhovory

Drobné podnikatele likvidují především velké řetězce a špatná platební morálka klientů

Renata Lichtenegerová

Drobné podnikatele likvidují především velké řetězce a špatná platební morálka klientů

Proč nejčastěji krachují drobní živnostníci? Co zmohou věřitelé? A jaké cesty vedou z dluhových pastí? Ptali jsme se za vás JANA MALÉHO ze společnosti Vše pro insolvenci.

Existuje nějaký typický scénář krachu malé či střední české firmy? Jaké jsou nejčastější příčiny?

Dle mého názoru se bankroty týkají zejména drobných živnostníků. Na jejich podnikání má vliv neustálé posilování pozic velkých řetězců na českém trhu. Ty se objevují v podstatě ve všech sférách, ať už se jedná o nábytkářské, potravinářské či oděvní řetězce, které drobné podnikatele prakticky vytlačují. Na úpadku drobných podnikatelů se také dlouhodobě podílí špatná platební morálka větších firem. Až třetina z nich platí faktury po splatnosti. Sejde-li se takových nezaplacených faktur větší množství, může to být pro živnostníka likvidační.

Podívejme se na institut bankrotů. Jak má postupovat podnikatel, kterému přerostou dluhy přes hlavu, aby se z této situace časem dostal?

Žádost o oddlužení může podat k soudu kdokoliv, kdo dluží více věřitelům, není schopen dluhy splácet a z pravidelného příjmu může uhradit během pěti let alespoň 30 procent dluhů. Například věk nebo zdravotní stav nejsou při posuzování návrhu na povolení oddlužení nijak určující. Důležité jsou především výdělkové možnosti dlužníka. Pokud je člověk ve své žádosti o oddlužení neúspěšný, není mu tedy povoleno nebo se následně překlopí v konkurz, může o ně opakovaně požádat až po uplynutí pěti let.

Jak účinný je podle vás systém vymáhání dluhů v rámci insolvenčních řízení?

Vyřizování agendy insolvenčních řízení se v Česku věnuje kolem 90 soudců, nejvíce jich je v hlavním městě. I když se podle odborníků situace stabilizuje, soudy mají stále problém řešit insolvenční řízení v termínu. Vše se vleče a věřitelé čekají. Časové postupy soudů jsou samozřejmě dány vytížeností jednotlivých soudců. Práci soudů také zpomalují nedokonalé návrhy na oddlužení, často v nich chybí povinné přílohy, jako jsou seznam majetku a závazků a listina dokládající příjmy dlužníka za poslední tři roky. Jednou ze slabin insolventního zákona je velké množství administrativy, a to především v oblasti oddlužení.

Popište prosím, jak přesně insolvenční řízení probíhá.

Záleží na konkrétním případu, ale zpravidla má insolvenční řízení tři fáze. Podání insolvenčního návrhu, rozhodnutí o úpadku dlužníka a rozhodnutí o způsobu řešení tohoto úpadku. Způsoby oddlužení jsou pak dva. Pokud má vyhlašovatel osobního bankrotu nějaký majetek, soud rozhodne o jeho zpeněžení. Druhou možností je splátkový kalendář. K té soud přistupuje v případě, že má dlužník dostatečné příjmy na to, aby byli dlužníci uspokojeni ve stanovené době a výši. To je těch 30 procent dluhu za pět let. Během této doby dochází k pravidelnému měsíčnímu srážení zabavitelné částky ze mzdy dlužníka. Tyto finanční prostředky jsou pak rozposílány věřitelům v poměru dle velikosti jejich pohledávek.

Setkáváte se často s případy, že živnostník kvůli dluhům přijde o celý svůj majetek?

I k takovým případům bohužel dochází. V současné době je to ale méně časté, než tomu bylo například v 90. letech. Lidé více podnikají v rámci společností s ručením omezeným, což je z hlediska osobního majetku bezpečnější způsob než podnikání fyzických osob.

Diskuze