Zprávy

Tři dny neplacené nemocenské se možná zase zruší. A vyjde to draho. Kdo zaplatí devět miliard za rýmičku?

Kateřina Kotalová

Tři dny neplacené nemocenské se možná zase zruší. A vyjde to draho. Kdo zaplatí devět miliard za rýmičku?

Komunisté včera protlačili do dalšího čtení novelu zákoníku práce, která navrhuje zrušit první tři neplacené dny v nemoci. Podle současných odhadů vyjde tato „úleva“ zaměstnancům při aktuálním stavu nemocnosti na devět miliard korun. Tato suma přitom ani nezohledňuje úvahu o tom, že hodit se marod teď bude jaksi výhodnější. Kdo ty miliardy vezme na bedra, stát, nebo zaměstnavatelé? Můžeme začít tipovat…

Statistiky České správy sociálního zabezpečení mluví jasně. Nemocnost v Česku po zavedení třech naplacených dní nemocenské klesla bezmála o polovinu. Stali se Češi z roku na rok zázračně zdravějšími? Asi těžko. Jenom se prostě moc nevyplatí vypadnout z práce pod záminkou nevolnosti. „Z vlastní zkušenosti vím, že ke zneužívání dochází, protože jsem také zastupoval na obvodě jako praktický lékař. Chodili za mnou lidé a zkoušeli to, říkali, že potřebují někam nuceně odjet a zkoušeli se se mnou domluvit. Se mnou se nedomluvili. Možná, že s někým se domluvili. Samozřejmě jako lékař vím, že jaksi říct, že mám gastrointestriální potíže, to znamená nějaký průjem, nebo že mi zrovna ruplo v zádech a nemůžu se hýbat, není žádný problém,“ potvrdil domněnky ze své praxe Pavel Plzák (ANO).

Kdo to odskáče?

Zrušení třídenní karenční doby předpokládá miliardové náklady. Za kým půjdou, v tom naši politici ještě nemají jasno. „Já bych rád věděl, jak vláda posoudila dopady. Kdo těch 9 miliard zaplatí? Veřejné rozpočty? Ze sociálního pojištění? Někteří se mylně domnívají, že nemocenská se platí ze zdravotního pojištění. Bohužel. Anebo zaměstnavatelé? A pokud zaměstnavatelé, no tak jim zvyšujete daně o 9 miliard. Nic jiného to není,“ uvažoval při včerejším jednání Zbyněk Stanjura (ODS). „Já jsem přesvědčen o tom, že pokud existuje nějakých 9 mld. korun, které máme využít, tak ne na podporu těchto krátkodobých nemocí na tři dny, ale na nemoci, na které stát evidentně finanční prostředky nemá. Jsou zde prokazatelně lidé, kteří jsou nemocní, potřebují více finančních prostředků a stát jim dlouhodobě není ochoten pomoct,“ přidal se k němu Petr Bendl (ODS).

Zatracená rýmička

Přestože zkušenost mluví jinak, komunisté si od novely paradoxně slibují mimo jiné snížení nemocnosti. Velké riziko totiž spatřují v přechozené viróze. „Dopad na podnikatelské prostředí, který bezesporu bude, je zčásti kompenzován, neboť fakt, že zaměstnanec nebude okolnostmi nucen i v době nemoci jít do práce, zamezí šíření nemocí na pracovišti a zaměstnavatel se tak nebude muset vypořádávat třeba v době epidemií s tak masivním úpadkem produktivity,“ myslí si navrhovatelka Soňa Marková (KSČM). Existují sice mnohem osvícenější nástroje jako sick-day nebo obyčejná domluva mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, neboť viditelně nemocného zaměstnance jistě soudný zaměstnavatel nebude držet v pracovním kolektivu, ovšem na to včera většina poslanců neslyšela.

Na míru zdravotním sestřičkám?

Zatímco policistů, hasičů a vojáků se novela netýká (o OSVČ pochopitelně nemůže být vůbec řeč), velká přímluva zazněla z úst poslankyně za hnutí Úsvit Jany Hnykové za zdravotní sestřičky. „Chtěla bych se velmi přimluvit za pracovníky v sociálních službách a ve zdravotnictví, u kterých se píše plán směn. Abych vám to vysvětlila: plán směn je, když máte všechny pracovníky, napíše se na celý rok, to znamená, když takové zdravotní sestře vyjdou služby na pondělí, středu a pátek a ona onemocní, tak je vlastně celý tento týden doma zadarmo.“ To sice ano, plán směn ale na druhou stranu znamená výhody, o kterých si jiní mohou nechat zdát a které paní poslankyně vysvětlit zapomněla. Pokud si totiž chcete vzít dovolenou v týdnu, v němž máte vypsané třeba jen dvě nebo tři směny, z celkového počtu dní dovolené se vám strhnou pouze tyto dva nebo tři dny. Doma nebo u moře jste přitom bez potíží celý týden. „Pokud si sestry umí hrát s dovolenou a staniční to toleruje, mohou být doma třeba každý týden v měsíci. Děje se to, ale pak to odnáší ostatní, protože kdyby to udělala každá, nemá kdo sloužit,“ prozradila Živnostenským listům zdravotní sestra, která si nepřála zveřejnit jméno.

A to je fakt...

  1. Karenční doba je běžná ve Francii, Itálii, Rakousku, Řecku, Estonsku, na Kypru, Maltě, v Portugalsku, Španěslku, Irsku, Švýcarsku a Finsku, to dokonce nevyplácí náhradu ušlé mzdy celých devět dnů.
  2. OSVČ dosáhnou na nemocenskou nejdříve 15. den nemoci, a to pouze v případě, že si platí nepovinnou část sociálního pojištění.
  3. Za zaměstnance je i v průběhu karenční doby odváděno plné sociální i zdravotní pojištění ze strany zaměstnavatele.
  4. Zaměstnavatel má omezené nástroje kontroly nemocných zaměstnanců v prvních třech dnech
  5. Od zavedení karenční doby se v Česku zvýšila průměrná délka trvání jedné pracovní neschopnosti. Zatímco v roce 2008 byla v průměru dlouhá 39,5 dne, v roce 2009 trvala 48,43 dne. „Je tedy zřejmé, že lidem, kteří se bez důvodu hodí marod, už se tento fígl příliš nevyplatí. Stonají spíše opravdu nemocní, proto se také prodloužila průměrná délka trvání nemoci,“ doplňuje poslankyně Radka Maxová (ANO)

Diskuze