Příběhy

Majitelka teplické restaurace: Rakovina mi otevřela oči a přinesla novou chuť do podnikání

Kateřina Kotalová

Majitelka teplické restaurace: Rakovina mi otevřela oči a přinesla novou chuť do podnikání

S tou novou chutí to LUCIE TOMÁŠKOVÁ BEYEROVÁ (36) myslí doslova. Když totiž před osmi lety otvírala makrobiotickou restauraci, její chuťové buňky už pracovaly jinak než dřív. Bývala „normální“, jedla jogurty, maso všeho druhu, saláty, pila mléko, konzumovala zkrátka to, co většinou považujeme za zdravé. Ovšem zdravé jídlo v pojetí makrobiotiky je úplně jiné. A že ho vyhledává sotva pár fajnšmekrů? Omyl! Teplická restaurace Zahrada má pořád narváno.

Ve dvě hodiny odpoledne to v restauraci Lucie Tomáškové pořád žije. Že se tady jí zdravě, je jasné už zpoza dveří. Prozradí to specifická vůně, tolik jiná od té, jakou dobře známe z běžných restaurací. Pořádný kus masa si ale v Zahradě můžete dát také, ale pečené koleno to nebude. Tady se servírují jiné dobroty. Zelníky s cizrnovým Hommosem, blanšírovaná brokolice, celozrnná rýže s gomasiem, soté z mrkve a daikonu, pickles nebo květák s bio Amarantem, bezpluchý oves, mrkev se zelím na sladko, opečený bio tempeh natural marinovaný v hořčici a shoyu, vodní pickles. Že nevíte, co by vám přinesli? „Mnoho lidí to netuší, proto máme v restauraci každý den vystavená hlavní jídla s popiskami, aby zákazníci přesně věděli, co si objednávají,“ vysvětluje přítomnost výstavky majitelka s tím, že neznalost je pořád klíčový problém v jejím oboru podnikání. „Lidé si nás dlouhou dobu pletli s vegetariánskou jídelnou, až jsem ze sebe udělala chodící reklamu a venku na náměstí a v ulicích nosila nápis Ema má maso, maso má restaurace Zahrada,“ směje se při vzpomínce na začátky podnikání Lucie.

Meníčko do stovky

Jídelníček je sice takovou malou hádankou, zato ceny jsou jasně dané. Ačkoliv makrobiotika a bioprodukty bývají v obchodech dvakrát tak drahé oproti konzumní variantě, oběd v Zahradě vyjde na hezkých 95 korun. „Můžeme mít ceny nízko jenom díky dobře sestavenému jídelníčku. Ten musí být přitažlivý pro vegetariány, pro makrobiotiky i pro běžné zákazníky, kteří si chtějí dát maso a sestavený tak, a aby nás to cenově nepoložilo. Kdybychom byli ryze makrobiotická restaurace, budeme cenově výš, protože bych chod nemohla kompenzovat levnějšími surovinami jako jsou brambory,“ vysvětluje Tomášková s tím, že dnes disponuje tisícovkou receptur. „Mnozí tomu nevěří, ale makrobiotická strava je mnohem rozmanitější než běžná. Před osmi lety bylo ze sto jídel pětaosmdesát z masa, makrobiotických a vegetariánských, dneska je to půl napůl,“ doplňuje.

Přestože se dnes už jí restaurace dobře vydělává, pamatuje chvíle, kdy s podnikáním chtěla seknout. Restaurace se zdravou výživou není byznys. Pět let jsme byli ve ztrátě, byla jsem i v riziku insolvence. Začátek podnikání je vždycky stres. Až poslední dva roky začínáme vydělávat. Konečně můžu klidně spát, že bude na výplaty,“ přiznává bez okolků.

Projedla se ke zdraví?

Makrobiotice Lucie připisuje i dík za uzdravení ze zákeřné nemoci. Byla to rakovina děložního čípku, která ji přiměla přemýšlet o svém životě. „Měla jsem gynekologické potíže, selhávala mi imunita a trpěla jsem únavovým syndromem. Antibiotika nezabírala. Výsledky testů odhalily špatnou cytologii a nádor. Lékař mi doporučil operaci, ale já jsem se jí bála. A tak jsem začala hledat alternativní cesty,“ popisuje první impuls ke zdravé stravě. S obsahem ledničky Lucie vyhodila i některé vybavení bytu. „Určitě jsem se vyléčila zdravým jídlem. Celkově jsem se zklidnila a změnila prostředí, ve kterém jsem dosud žila. Vyhodila jsem i některé závěsy u topení, protože z nich se odpařuje umělá hmota, a to není dobře. Je to nejen o jídle, ale i o myšlení. Mozek je mocný čaroděj,“ usmívá se.

Ať už ji její jídlo vyléčilo, nebo ne, je šťastná a její strávníci spokojení. A co dál? Jak se s jejím stravováním vypořádala rodina a jak si poradí s EET?

Čtěte v prvním čísle magazínu Živnostenské listy, které je právě na stánku!

+ RECEPT z Restaurace Zahrada

-kot-, -rli-

Diskuze