Zprávy

Vyrůstá další generace mozků, která nejspíš uteče za hranice. Stát nemá pro české vědce peníze

Renata Lichtenegerová

Vyrůstá další generace mozků, která nejspíš uteče za hranice. Stát nemá pro české vědce peníze

Pro českou vládu je důležitější sport než intelektuální rozvoj. Upozorňuje na to Asociace pro mládež, vědu a techniku AMAVET, která již 25 let podporuje mladé lidi, kteří mají schopnosti stát se budoucími vědci a vynálezci.

Investovat do rozvoje fyzických schopností je mezi politiky v současné době populární. Stát se zaměřil na to mít zdravou mládež a dostatek budoucích hokejistů, ale na intelektuální rozvoj populace zapomíná.

Podle Stanislava Medřického, předsedy asociace AMAVET, přitom mladí Češi slaví na poli vědy úspěchy. Mají nápady, vyhrávají mezinárodní soutěže, jsou konkurenceschopní i ve světovém měřítku. Většina z nich se vědě věnuje i v dospělém, produktivním životě. Podpora státu pro mladé nadějné vědce je ale podle něho mizivá. Kluby, které se o ně starají, každoročně bojují o přežití. „Před nedávnem vláda schválila navýšení rozpočtu o půl miliardy korun na rozvoj sportovní činnosti mládeže. Tím se jenom prohlubuje rozdíl mezi státní podporou rozvoje sportu a intelektuálních schopností, kam jde ročně pouze několik desítek milionů,“ říká Medřický.

Ve znamení průměru

Nadějným dětem a mladým lidem, kteří by jednou mohli být tahouny pokroku, nepřeje ani systém českého školství. Je nastaven na „výkony“ průměrného žáka. Opravdu efektivních forem rozvoje talentu mnoho není a využít rozdíl mezi potenciálem nadaných dětí a požadavky školy se málokdy podaří.

„S rozvojem schopností dětí se dá přitom začít velice brzy. Základy je možné budovat už v mateřské škole,“ konstatuje Medřický. Důležitý je pak věk okolo 12 let, kdy je možné začít s prací na projektech, které dětem umožňují prakticky se seznámit se základy vědeckého řešení problémů. To je něco, co běžné školy ale neumožňují.

Kariéra v jiné zemi?

V dětském věku to budoucí vědci nemají vůbec jednoduché. Nadějní studenti se ve škole často setkávají s nepochopením nejen ze strany vrstevníků, ale i pedagogů. „Mladí vědci se snaží odlišit od ostatních. Intenzivně se zajímají o svůj obor, navštěvují nejrůznější vědecké přednášky, snaží se mluvit spisovně,“ popisuje Medřický.

Ti schopní a odolní, kteří se i přes všechny nesnáze vypracují v kapacity v jednotlivých oborech, pak ale bohužel často přijímají nabídky na práci v zahraničí. Na to, že kvůli nepoměrně vyšším platům opouštějí ti nejschopnější vědci či vynálezci Česko, již několik let upozorňuje například Akademie věd ČR.

„Na jednu stranu voláme po konkurenceschopnosti české produkce a masivních inovacích. Ale kdo bude tu konkurenceschopnou produkci vyvíjet? Všechny vlády v posledních letech podporují výzkum a vývoj, ale převážně jen slovně. Zbytek zůstává na školství, které si v této oblasti nevede zrovna nejlépe,“ dodává Medřický.

Diskuze