Názory

Sládků a kominíků je zoufale málo. Přitom patří mezi řemesla se zlatým dnem

Jiří Vítek

Sládků a kominíků je zoufale málo. Přitom patří mezi řemesla se zlatým dnem

Určitě je fajn, že naši mladí studují vysoké školy, vždyť jich máme na hlavu nejvíce v Evropě. Následně tráví svůj čas v kavárnách a společně řeší světovou politiku, ale kolik z nich se hned po škole dokáže finančně postavit na nohy, bez pomoci rodičů, kamarádů, strýčků? Respektive o koho je na trhu kromě mediků, studentů ČVUT a absoluventů policejní akademie ten největší zájem?

Odpovězte si sami a neberte tuto otázku jako ironický dotaz, protože já skutečně nevím. Vidím vysokoškoláky jezdit vysokozdvižným vozíkem v naší největší automobilce, prodávat placky z mletého masa ve stánku nebo pracovat ve štědře dotovaných neziskových organizacích. Zbytek tzv. "spokojených" znám jen ve státním sektoru. Protože výhoda státního sektoru je v tom, že je jedno, jakou máte vysokou školu, tam i kluk ze zemědělkou může velet pluku dragounů.

Kominík nenosí jen štěstí, ale i dobrou výplatu

V posledních letech se tiše pošeptávalo o profesi kominík, jako o řemeslu, které má zlaté nebo dokonce platinové dno. Zákonná povinnost pravidelné roční kontroly komínů je bonusem pro tuto profesi, kterou však nemůže vykonávat každý "bačkora". Ono pohybovat se po střechách jako Pan Tau a ještě ovládat nové technologie, jako jsou kamery do komínů, není skutečně sranda.

O sládky se dnes pivovary dělí

Naplno a v superlativech se dnes hovoří o profesi sládka, která zažívá svoji renesanci díky nárůstu zájmu o malé pivovary. Ještě většímu množství nových pivovarů brání právě nedostatek kvalifikovaného personálu a hlavně již zmiňovaných sládků. Už nyní je běžné, že jeden sládek vaří pro tři až čtyři minipivovary a přejíždí mezi nimi. Zajímavé je, že vůbec první pivovarskou školu v Evropě založil v Brně na sklonku svého života český sládek František Ondřej Poupě (1753-1805).

Budvar se o svoji budoucnost stará sám

Mladé odborníky v tříletém učebním oboru sladovník – pivovarník připravuje například Střední škola obchodu, služeb a podnikání a Vyšší odborná škola Kněžskodvorská v Českých Budějovicích. V současné době je ve třech ročnících osmnáct žáků (1. ročník má 8 studentů, 2. ročník 6, 3. ročník jen 4). „Tento učební obor připravuje pracovníky s kvalifikací pro povolání ve výrobě sladu a piva. Žáci jsou vedeni k tomu vykonávat veškeré kvalifikované práce ve sladovnictví a pivovarnictví včetně pivovarských služeb pro zákazníky,“ říká ředitel školy Miroslav Petrovský.

Velkou výhodou školy je v tomto směru spolupráce S Budějovickým Budvarem, v jehož moderním pivovaru žáci absolvují odbornou praxi a poznávají výrobu piva od A do Z. Mnozí z absolventů školy našli v minulých letech práci právě v Budějovickém Budvaru, ale projevuje se i současný boom minipivovarů, kdy mnozí přicházejí s tím, že budou chtít své získané dovednosti uplatnit právě v některém z minipivovarů.

Diskuze