Příběhy

Devadesátiletá vdova po Tomášovi Baťovi fascinuje zápalem pro byznys. Rodinnou firmu připravuje na velké změny

Kateřina Kotalová

Devadesátiletá vdova po Tomášovi Baťovi fascinuje zápalem pro byznys. Rodinnou firmu připravuje na velké změny

Brzy jí bude devadesát a nejenom, že na to rozhodně nevypadá, Sonja Bata nebo chcete-li Sonja Baťová stále aktivně podniká v mezinárodním byznysu a o podnikání přemýšlí naprosto moderně. Ve svém věku by si už mohla dovolit jen nostalgicky vzpomínat a řešit, kdy se v televizním programu kryje jaká telenovela s jinou, ona se ale stále dívá do budoucnosti a řeší mnohem závažnější komplikace. Kdo převezme rodinou firmu Baťa, jak se promění vedení firmy a jakou cestou by Baťa v budoucnosti měl jít...

Podle jejího vyjádření, které poskytla v rozhovoru pro magazín Reportér, čeká firmu Baťa zásadní proměna ve vedení. Jejímu synovi Tomášovi, který stojí v čele představenstva rodinné firmy, totiž už táhne na sedmdesát, a tak je na čase, aby za sebe našel adekvátní náhradu. „A nejen představenstvo čeká radikální výměna. Myslím si, že významné změny budou zahrnovat celé vedení. Myslím velmi brzy, během roku či dvou,“ prozradila v rozhovoru s tím, že obměna personální bude jen začátek, Baťa podle ní bude už brzy zanechávat jiné stopy. „Domnívám se, že bychom se měli vrátit k baťovské zásadě: kvalita za přiměřenou cenu,“ přeje si.

Problém ve firmě? Příliž mnoho konzultantů!

Je až neuvěřitelné, s jakým elánem stále přistupuje k byznysu a jak o něm přemýšlí. Staromódními principy tedy rozhodně netrpí, a přestože už by mohla starosti o firmu nechat na mladších, pořád se o ni zajímá a neváhá přiznat i neúspěchy. „Zatímco v Pákistánu, Indii, Číně nebo Malajsii se nám daří skvěle, v Evropě to není dobré. Vezměte si naše výsledky ve Francii, ty byly katastrofální. A je to bohužel i hodně naše vina. Myslím, že jsme najali příliš konzultantů, kteří radili každý něco jiného,“ přiznává v rozhovoru Baťová problém, se kterým se potýká řada firem. Přesto odmítá, že by firma měla být jen „one man show“. Svoje spolupracovníky si u Baťů ale vždycky pečlivě vybírali. A i díky nim si paní Baťová zachovává mladého ducha. „Sázím na práci s mladými,“ tvrdí s tím, že je velkým zastáncem flexibilních pracovních úvazků. „Není třeba trávit život vysedáváním ve sterilních kancelářích. Myslím, že nás čekají velké změny. A je na nás podnikatelích, abychom s tím začali,“ šokuje moderním viděním chodu firmy.

Moderní babička

Přestože má Sonja Baťová devět vnoučat a dokonce tři pravnoučata, nikdy nebyla a zřejmě už asi nikdy nebude typická babička. Přestože s vnoučaty tráví víc času než v minulosti s vlastními dětmi, nyní ji nejvíce vytěžuje projekt nové Batawy. Jde o místo v Kanadě, ze kterého chce po vzoru Zlína vybudovat průmyslové a zároveň malebné město tak, jak by si to její muž přál. „Když se rozhodlo, že se továrna, kterou tu kdysi Tom nechal vybudovat, zavře a srovná se zemí, odkoupila jsem ty pozemky a pustila se do obnovy. Tak aby vzniklo město, které bude stát na principech trvalé udržitelnosti. Myslím, že už teď to funguje docela dobře. Využívají solární energii, recyklují vodu. Já to chci ale posunout ještě dál, změnit systém práce. Batawa už dnes funguje jako komunita lidí, kteří si vzájemně nabízejí služby a produkty a pracují z domova. Já se snažím jim pro to vytvořit podmínky.“ Umíte si představit, že s vámi takhle mluví vaše devadesátiletá babička?

Její den je od rána do večera nabitý činností. „Mé dny jsou dlouhé, často začínám pracovat krátce po šesté hodině, neboť jsem zjistila, že se mi ráno pracuje nejlépe. Mimo práci pro naše muzeum jsem zapojena do mnoha dalších činností a dobročinných výborů, aktivně se zajímajících o vzdělávání, zdraví a životní prostředí. Večer se často věnuji různým společenským povinnostem,“ vypráví.

Ve jménu Baťa

Svoje činnosti Sonja, které byste nehádali ani sedmdesátku, zasvětila odkazu svého chotě Tomáše Bati mladšího. Toho si vzala po roční známosti a prakticky den po svatbě naskočila do tehdy už velmi dobře prosperující firmy. Láska na první pohled to teda ale rozhodně nebyla. Poprvé se potkali jako malé děti, podruhé už je dohromady svedla firma. Sonjin otec totiž pracoval pro Tomášova otce. Tehdy mladý Tomáš potřeboval ubytování ve Švýcarsku, kde Sonja s rodiči Wettsteinovými žila, a tak mu Sonjina matka nabídla ubytování v jejich domě. Bohužel v ne úplně šťastnou chvíli. Sonjin tatínek, kterého velmi milovala, umíral na rakovinu. „Tomovu návštěvu jsem považovala za totální neomalenost a byla jsem kategoricky proti. Jenže mamince bylo hloupé mu nevyhovět, otec by ho nikdy neodmítl,“ tvrdí. Byla to také paní Wettsteinová, která později dala Sonju s Tomem dohromady díky společné zimní dovolené. Rok na to se brali. Nejprve spolu mluvili francouzsky a německy, Baťa měl ale po válce k němčině odpor, a tak doma i ve firmě zavedli angličtinu, ačkoliv zpočátku jí nikdo pořádně neovládal.

Žít pro firmu až do posledního dechu

Po boku Tomáše Bati strávila Sonja Bata dvaašedesát let. Byla při něm i ve chvíli jeho smrti. „Byli jsme v divadle a najednou se mu zablokovalo srdce. Hned z divadla ho převezli do nemocnice, ale už mu nebylo pomoci. Umřel rychle po té srdeční události, posledních několik hodin ani nebyl při vědomí,“ vzpomněla vdova před časem v televizi. Než odešli do divadla, Tomáš Baťa prý celý den pracoval.

Ve firmě Baťa pracují také všichni jejich dospělí potomci. „Máme rodinnou tradici, že rodina vždycky byla součástí podniku. Jeden ze synů je generálním ředitelem a dcery jsou v různých výborech v rámci našeho podniku. Jedna je v Itálii, druhá v Latinské Americe a ta třetí často jezdívá do Zlína, kde máme nadaci, která se nachází v naší rodinné vile,“ říká pyšně paní Baťová. A ještě jednu pěknou tradici mají. „V rodině zůstává i jméno Tomáš. Můj syn je Tomáš i jeho syn je Tomáš. Všichni věří v principy organizace, která byla založena mým tchánem, který byl také Tomáš, ve třicátých letech.“

Diskuze