Názory

Uzavření hranic v praxi: Kontroly, fronty a peklo v cestování

Jiří Vítek

Uzavření hranic v praxi: Kontroly, fronty a peklo v cestování

Na konci roku 2007 zmizely z českých hranic kontroly, přesně po osmi letech se tam pomalu ale jistě vrací. Po letech opojení z pozlátka nerušeného cestování přichází čas placení účtů a s ním tvrdé vystřízlivění. V souvislosti s uprchlickou krizí se o uzavření hranic mluví stále častěji a hlasitěji.

O co skutečně přijdeme, až politici rozhodnou o "pozastavení" Schengenu, a kdo uzavření hranic nejvíc odskáče?

Namátkově budeme nuceni absolvovat kontroly na hranicích. Především řidiči převážející zboží přes hranice států budou opět čekat v dlouhých kolonách na hranicích. Zboží se tedy dostane k zákazníkům později. Od roku 2007, kdy z hranic zmizely fronty a kontroly cestovních dokladů, podstatně ožilo české pohraničí. Uzavření schengenského prostoru pochopitelně zasáhne i turistický ruch a nakupování. Téměř každá desátá česká domácnost dnes jezdí alespoň občas nakupovat do zahraničí. Dokážete si asi představit předvánoční několikakilometrové fronty na hraničním přechodu směrem na Drážďany?

Otevřené hranice umožnily spojit množství cyklistických tras a lyžařům daly možnost užívat hory z obou stran hranic. Další výhodou, kterou řada českých rodin ocenila, bylo zjednodušení cestování na dovolenou do Chorvatska, které je od července 2013 členem EU. Pokud by Schengen skutečně padl, mělo by to vážné ekonomické důsledky především pro ekonomického tahouna EU, tedy Německo, které těží z intenzivního obchodu s jinými evropskými státy. A není to jen Německo, celá řada evropských ekonomik se spoléhá na volný pohyb zboží a služeb a změn se obávají například dopravní společnosti, kterým by vzrostly náklady. Vysoké náklady by si také vyžádalo i samotné obnovení hranic.


Diskuze