Příběhy

Příběh úspěchu díky změně rozhodnutí. Chtěli dovážet vína, ale otevřeli pekárnu. A zákazníci jim rvou ruce...

Dagmar Klimovičová

Příběh úspěchu díky změně rozhodnutí. Chtěli dovážet vína, ale otevřeli pekárnu. A zákazníci jim rvou ruce...

Země galského kohouta dokázala inspirovat mnoho českých podnikatelů. Někdo dováží sýry, někdo parfémy a někdo odjede do Francie s nápadem dovážet víno a pak si po návratu domů prostě otevře pekárnu. Pravou francouzskou a hříšně voňavou. Ten nápad měli Jan Ivanco a Filip Nyklíček. Petite France otevřeli v Praze záhy. Dnes jim zákazníci trhají ruce...

Původně skutečně chtěli dovážet do Česka kvalitní francouzská vína pro svoji restauraci. Domů z Alsaska se vrátili nejen s několika kartony vína, ale také s nápadem, jak dopřát Pražanům to, co dělá Francii Francií – kvalitní, jak říkají prémiové pečivo. Přibližně takový je příběh nejkřupavější bagety s francouzským rodokmenem, stejně jako lahodného mandlového croissantu. Takový je příběh La petite France.

„Obrovsky nás chytla místní atmosféra. Pekárny, cukrárny a kavárny ve Francii mají i v zimě otevřené dveře a díky tomu tam ulice krásně voní,“ vzpomíná Ivanco. To byl jeden z nejsilnějších impulzů, který oba společníky přivedl na myšlenku začít péct bagety a croissanty. Během našeho cestování za vínem jsme si oblíbili hlavně ty křupavé bagety, které lehce řežou do jazyka. Říkali jsme si, že je škoda, že se nedají koupit v Česku, a tak nás napadlo, že bychom je zkusili péct sami,“ doplňuje.

Bagetu musíte slyšet

Ivanco tvrdí, že správná bageta musí být křupavá, mít pořádně velká oka a být slyšet, když se do ní zakousnete. Stejně jako pravou italskou pizzu z české mouky prostě neupečete, i pravý croissant si žádá svoji kvalitu. A protože kvalita tkví v surovinách, pro mouku jezdili první měsíce s dodávkou do mlýna ve Štrasburku. Bylo to strašně komické, když jsme s naší dodávkou stáli ve frontě mezi kamiony, v té obrovské mlýnici, a vysvětlovali, že chceme jenom jednu paletu,“ směje se Ivanco. Dnes už do Francie pro mouku nemusejí, podařilo se jim najít v Česku mlynáře, kteří namelou perfektní českou mouku pro perfektní francouzské croissanty.

Výrobu začínali se dvěma pekaři a jednou pecí. Dnes mají pece tři, pekařů sedm, z toho jeden peče jenom croissanty. Denně jich vyrobí okolo devíti set, baget se upeče přibližně tisíc. K tomu ještě několik druhů chlebů a sladkého pečiva. To všechno i přesto, že jejich ceny nejsou nízké. „Nemůžeme a ani nechceme být levní. Záleží nám na kvalitě, kvalitních surovinách a ruční práci. Naši zákazníci od nás nic jiného už ani nečekají,“ vysvětluje Ivanco. Pro představu, bochník ořechového chleba stojí 70 korun a na trzích se prodá jako první.

Z trhů přes hotely do vlastní cukrárny

Svoje první pečivo začali prodávat na pražských farmářských trzích. A protože jejich verze francouzského pečiva zachutnala Čechům i místním rezidentům, netrvalo dlouho a dostali objednávku z hotelu Hilton. Dnes zásobují nejluxusnější hotely a restaurace v Praze a letos v únoru otevřeli v centru Prahy vlastní cukrárnu. „Dlouho jsme hledali vhodný objekt. Věděli jsme, že to musí být rohový dům se širokým chodníkem, abychom tam v létě mohli postavit stolky,“ popisuje Ivanco. A takový dům našli v pražské Myslíkově ulici. Vzít za kliku znamená odjet do Francie. Aspoň na chvilku...

Diskuze