Zprávy

Farmářské sítě poškozují naši pověst, rozčilují se malí farmáři. Jak poznat ty pravé? Mají jen dvě ruce!

Kateřina Kotalová

Farmářské sítě poškozují naši pověst, rozčilují se malí farmáři. Jak poznat ty pravé? Mají jen dvě ruce!

Nedávná kauza kolem farmářské sítě Sklizeno, která odhalila prodej výrobků z velkovýroben pod označením farma, pořádně hnula žlučí malým farmářům. Prodejci takových výrobků jim prý kazí pověst a matou spotřebitele. Ten má totiž často jen malou šanci takový výrobek ve farmářské síti odhalit.

Ceny jako od farmáře a na etiketě drobným písmem zmínka o jakémsi dodavateli - to farmáře, u nichž kontroloři na etiketách řeší každé slůvko, vytáčí do běla. Není divu, na svých statcích a polích produkují tolik, kolik jejich dvě ruce od rozbřesku do soumraku stihnou, o strojové výrobě si často mohou nechat zdát, a tomu odpovídají jejich ceny. „Lidé jsou často překvapeni cenou, ale já se svými 35 ovci nerozložím náklady tak, jako velkovýroba, pořídit si víc ovcí nepomůže, víc mléka bych už nestihla zpracovat,“ vysvětluje farmářka Jana. Svoje výrobky prodává na farmářských trzích, ale i ty už musela omezit, neboť v čase, který stráví na trhu, doma stojí výroba. Dodávat do farmářské sítě je pro ni nemyslitelné. Odhaluje tak skutečnost, kterak tyto sítě prakticky nemohou nabízet výrobky malých českých farmářů, a když, pak přes přeprodejce.

Farmářská velkovýroba

To potvrzuje i food publicistka Petra Pospěchová. „Problém je to u specializovaných obchodních sítí, protože se velmi rychle rozrostly a mají problém naplnit množství, které potřebují. Hledají silné dodavatele, kteří by to obstarali. Určitě je pro ně pohodlnější spolupracovat s někým, kdo jim toho dodá víc, než s množstvím malých farmářů,“ vysvětlila v rozhovoru pro DVTV.

Že kauza Sklizeno, během níž se zjistilo, kterak síť část produkce prodává pod značkou někoho jiného, než odkud fakticky pochází, není jen tak vycucaná z prstu, dokládá osobní zkušeností. „Jedna moje čtenářka měla zkušenost, že tam koupila kuře a zjistila, že firma Zelenka, jež byla na etiketě, kuřata nepěstuje, tak tam zavolala a zjistila, že kuře je z Vodňan, tedy z Agrofertu. Zboží Sklizena není špatné, ale když tam jdu, chci mít pocit, že se nemusím dívat na etiketu a že moje peníze jdou malým férovým výrobcům,“ dodala.

Jistotu dávají trhy?

Kde tedy vzít jistotu, že to, co je označené jako farmářské, skutečně z farmy pochází? Brát si lupu na etiketu a číst ji odpředu dozadu a zase zpátky? Z podstaty věci jsou bezpečnější farmářské trhy. „Tam je výskyt problematického zboží relativně malý. Většinou jsou to prvoproducenti,“ vysvětluje Pospěchová.

Ale ani to není stoprocentní. "Hodně se mezi sebou na trzích známe, vím, kdo na trhu jenom prodává a kdo i vyrábí. Divím se lidem, že od některých kupují. Ale nic se s tím nedá dělat. Kontroluje se, jestli jsou správně vystavené cenovky a jestli na etiketě nejsou nepovolená slova, ale po původu se moc nejde," povzdychne si Jana.

Diskuze