Příběhy

Ceny pro vítěze Tour de France vyrábí zlaté české ručičky. Patří jednomu velmi sympatickému živnostníkovi

Kateřina Kotalová

Ceny pro vítěze Tour de France vyrábí zlaté české ručičky. Patří jednomu velmi sympatickému živnostníkovi

Když si sklář Petr Novotný v roce 1983 zakládal v přízemí rodinného domku v Novém Boru malou sklářskou dílničku s jednou píckou, pravděpodobně ho ani nenapadlo, že za pár let bude vlastnit uznávanou sklářskou firmu s milionovými obraty a jeho sklo budou držet nad hlavou i vítězové slavné cyklistické soutěže Tour de France. Že ale brzy padne komunismus a on jako jeden z prvních nastartuje podnikání, tím si byl jistý.

Zatímco ráno vstával do Crystalexu, večer v té dílničce vznikala jeho první vlastní umělecká díla. Na melouch, pochopitelně. „Hrál jsem si tam, dělal repliky historického skla, spolupracoval s muzejníky a filmaři, dokonce jsem i vymyslel, jak vyrobit kolečka do gotických oken,“ vzpomíná v rozhovoru pro časopis Ekonom. Ještě před revolucí dílnu vybavil lepší pecí, začal spolupracovat s Bořkem Šípkem a šprtat angličtinu, němčinu a francouzštinu. Ani na chvíli nepřipustil, že by se mu to jednou nehodilo. A nemýlil se. S partou vybraných sklářů jenom čekal, až to buchne. V květnu 1990 zažádal o živnostenský list a krátce na to s kamarádem Liborem Fafalou založili firmu. Zaměstnali 15 sklářů a pronajali pec v Kamenickém Šenově na tunu skla.

Úspěch přinesly komplikace

Raději by privatizovali některou z existujících skláren, ale to se dík jejich nedůslednosti nepodařilo. Rozhodli se proto postavit si sklárnu vlastní. Vybudovali ji ze staré textilky a vrazili do ní veškeré své peníze. „Vzpomínám, jak jednou manželka říkala, tady bylo sto tisíc, a už tu nejsou. A já na to, o to se nestarej. Peníze, které máš, jsou na domácnost a tohle jsou prostředky na podnikání, budeme tomu tak říkat,“ vzpomněl v rozhovoru jeden z klíčových momentů rodinné debaty nad podnikáním. Nezmohla nic, sklář měl před očima jasný úspěch a za ním šel. „Neměl jsem cíl dělat vagony skla a být velký podnikatel. Já chtěl dělat pěkné sklo. Jak se nám dařilo, tak jsme měli víc zakázek, a tak jsme rozšiřovali o další a další pícku,“ tvrdí Novotný, který od počátku věděl, že se potřebuje odlišit od běžné sériové výroby a zaměřil se na výrobu uměleckého skla. Chtěl dělat složité věci v malých zakázkách, které jiné sklárny nebraly, protože jejich výroba byla složitá, pracná a komplikovaná. „Tak jsme si založili firmu na komplikace,“ směje se.

Z Lindavy na Tour de France a zpět do Boru

Jeho a Fafalova firma Ajeto sídlí v severočeské Lindavě. Dnes zaměstnává kolem šedesáti lidí a vloni se její tržby vyšplhaly na 46 milionů korun. Většina její produkce jde ven. Exportují 80 % výroby hlavně do USA, Nizozemska, Francie a Skandinávie. V hutích firmy Ajeto vznikají i ceny pro vítěze prestižních soutěží. Ze stupňů vítězů si ji odnáší nejlepší cyklisté Tour de France a z Národního divadla s nimi odchází laureáti Cen Thálie.

Petr Novotný současně podniká i jako živnostník. Z rodinného domu v Novém Boru udělal unikátní muzeum, jehož součástí je mimo jiné i sklářská huť pro veřejnost. Patří k němu i restaurace, apartmány pro klienty a sklářský klub.

Diskuze