Rozhovory

Workoholismus mě málem zabil, říká šéfkuchařka a majitelka teplické restaurace Zahrada

Renata Lichtenegerová

Workoholismus mě málem zabil, říká šéfkuchařka a majitelka teplické restaurace Zahrada

Dnes je přezdívána první dámou zdravé výživy v Česku, pořádá kurzy vaření a často vystupuje v kulinářských pořadech. Než ale vystudovala vyhlášený Kushi institut a otevřela v Teplicích netradiční restauraci, čelila LUCIE TOMÁŠKOVÁ BEYEROVÁ začínající rakovině. Za uzdravení prý vděčí kvalitní stravě, které následně zasvětila své další podnikání.

Čím je váš podnik specifický?

Vaříme tak, aby se lidé seznamovali s tím, co je zdravé jíst, ale aby na to mohli přicházet postupně a nenásilně. Restaurace je nekuřácká a zaměřujeme se na alergiky a různé životní styly, například vegetariány a zájemce o makrobiotickou stravu. Zároveň ale máme v nabídce vždy i jeden pokrm z masa, ovšem i ten připravený podle zásad kvalitní přípravy s postupným zařazováním zdravých prvků. A nabízíme také netradiční zákusky. Vymyslela jsem spoustu dobrot, k jejichž přípravě není potřeba živočišných produktů a cukru.

Co přesně znamená pojem makrobiotická strava?

Makrobiotika je životní styl. Jde o to pochopit přírodní zákony jin a jang a zanést do denní rutiny. Naučit se opravdu vnímat to, co děláme, jak žijeme, ale i co dáváme do úst.

Moment, co to znamená v praxi?

V případě stravy a vaření to znamená především vynechat pseudopotraviny. To se týká například konzumace masa ze zvířat držených ve výkrmnách a ládovaných antibiotiky a nepřirozeným krmivem. Takové maso lidskému organismu velmi škodí. Kvalitní maso je jinak také součástí makrobiotické stravy, ale v mnohem menší míře, než ho lidé běžně konzumují, a navíc by se mělo jednat především o bílé ryby a mořské plody. Třeba losos a jiné sádkové ryby už sem nepatří. A pro zajímavost ani kuře, mnohdy označované za dietní potravinu, není v našem pásmu dobré jíst, zvláště pak v zimě, protože jeho maso má ochlazující efekt. To může spolu s dalšími podobnými potravinami vést k oslabení imunity.

A co tolik diskutované mléčné výrobky?

Nejsme telata, abychom potřebovali pít kravské mléko. Většině z nás navíc doba kojení dávno skončila. Abychom byli schopni vstřebat vápník z kravského mléka, museli bychom trávit celé dny venku na slunci, což jediní správní příjemci, tedy telata, většinou přirozeně jsou. Pro nás lidi jsou ale lepším zdrojem vápníku třeba sezam, mák či brokolice. Mléko na pultech obchodů navíc nemá s tím přírodním mnoho společného a lidé si na ně vytvářejí návyk kvůli rychlým cukrům. Co se cukru týče, ten je ve dvojici se solí typickým příkladem jinu a jangu. Tyto dvě složky se vzájemně vyrovnávají a v těle hledají rovnováhu. Takže čím více solím, tím více cukru potřebuji. Dáte si brambůrky a dostanete chuť na sladký nápoj. A protože jsou brambůrky smažené, bude to chuť na nápoj studený. Z tohoto těží například fast foody.

Jak tedy vypadá běžná denní nabídka v Zahradě?

Vždy nabízíme tři jídla, vegetariánské, makrobiotické a maso. Základem naší kuchyně jsou celozrnné kvalitní obiloviny, jako je rýže, špalda, oves či kamut. Dále dobrá zelenina pocházející z našeho zeměpisného pásma, fermentované potraviny, například tempeh, a samozřejmě nechybí bílkoviny v podobě luštěnin.

Co vás vedlo k založení takto zaměřené restaurace?

Byly to osobní důvody, především vážné zdravotní potíže. Dříve jsem totiž působila v oblasti reklamy a byla jsem ukázkový workoholik. Kdybych pokračovala v původním stylu života, který bohužel vede mnoho lidí, tak bych na sto procent nemohla mít děti a bez prášků a častých návštěv lékařů bych nemohla existovat. Vyčerpání organismu v kombinaci se špatnou životosprávou vedlo k řadě zdravotních problémů a vyvrcholilo hrozbou rakoviny děložního čípku. Pevně věřím tomu, že právě díky makrobiotické stravě se mi podařilo nemoc porazit. Jiné metody léčení jsem ani neabsolvovala. Během svého stonání jsem navíc zjistila, kolik lidí má nejrůznější potíže, jako je třeba intolerance laktózy či lepku. Rozhodla jsem se proto otevřít restauraci, kam by se mohli spolu se zdravými chodit stravovat i lidé s různými dietami a chutnalo jim tam.

Kde jste načerpala potřebné znalosti o makrobiotické stravě?

Odjela jsem studovat Kushi institut do Amsterodamu, což je tvrdá japonská škola, kde se člověk učí nejen o vaření a kvalitních potravinách, ale také o pokoře a úctě k životu.

Otevírala jste v roce 2007. Jak v Teplicích přivítali netradiční restauraci? Vzpomenete si na nějaké komplikace v začátcích?

Začátky byly několik let velmi obtížné a bez půjček od nadšeného kamaráda, kterému jsem předtím také pomohla se zdravotními obtížemi, by Zahrada dnes nejspíš neexistovala. Potenciální hosté si nás dlouhou dobu pletli s vegetariánskou jídelnou, až jsem ze sebe udělala chodící reklamu a venku na náměstí a v ulicích nosila nápis „Ema má maso, maso má restaurace Zahrada“. Dále byla restaurace doslova pranýřovaná za používání slůvka bio. Pravděpodobně na popud konkurence se o nás šířilo, že ve skutečnosti bio suroviny nepoužíváme. Tak jsem to jednoduše vypustila z textů a nahradila slovním spojením „kvalitní suroviny“, to už nikoho nepopouzelo. V současné době podnik kvete, ale nepřikládám to trendu „jiného“ stravování, spíše už jsme si za ty roky vybudovali věrnou klientelu. Naši zákazníci rádi experimentují a já mohu popustit uzdu fantazii a vařit, co mě baví. Je to ale hodně tím, že mě osobně znají například z kurzů vaření a získala jsem si postupně jejich důvěru.

Diskuze