Podnikání

Snížená sazba DPH firmám vyšší zisky nepřinesla, zato jim přidělala spoustu práce

Renata Lichtenegerová

Snížená sazba DPH firmám vyšší zisky nepřinesla, zato jim přidělala spoustu práce

Prvních sedm měsíců platnosti má za sebou druhá snížená sazba DPH ve výši deseti procent na vybrané zboží. Vláda Bohuslava Sobotky při jejím zavedení slibovala, že se uleví nejen spotřebitelům, ale i podnikatelům, kteří daný sortiment prodávají. Realita je ovšem poněkud jiná.

Praktické dopady druhé snížené sazby DPH, která se vztahuje na knihy, kojeneckou výživu, léky pro lidi i zvířata a také na zvláštní výživu pro osoby s celiakií a fenylketonurií, jsou jen stěží postřehnutelné. Snížení cen pro koncové uživatele u vybraných produktů nenastalo, a zvýšení zisků hlásí podnikatelé jen minimální, a to ještě jen někteří.

„Snížení sazeb DPH tržby v mé lékárně nijak zásadně neovlivnilo. Běžně vydávané léky nejsou drahé, navíc jich mnoho plně nebo částečně hradí zdravotní pojišťovny, a tak malý rozdíl v sazbě DPH se v konečné ceně projeví velmi málo. Zvlášť drahé léky, u nichž je změna více patrná, jsou doménou velkých nemocničních lékáren a my se s nimi téměř nesetkáme,“ přibližuje například Leona Štěpková, majitelka Alphega lékárny Medea v Hostomicích nad Bílinou. Zároveň dodává, že to hlavní, co jí změna přinesla, je výrazné zvýšení nákladů na administrativu.

Její slova potvrzuje Blanka Štarmanová, daňová poradkyně společnosti TaxVision. „Negativum nové sazby DPH vidím především právě v náročnější administrativě. Ta je spojená s novou kategorizací produktů a stojí podnikatele vícenáklady, které promítají do nových ceníků. Koncových uživatelů se proto snížení DPH kromě výjimečných případů nijak nedotklo,“ konstatuje.

Papíry a zase papíry

Jedním z hlavních důvodů zvýšené administrativní zátěže pro podnikatele je podle Štarmanové obtížnost rozlišování, na které zboží se skutečně vztahuje „supersnížená“ sazba DPH 10 procent a které naopak zůstává v původní snížené sazbě 15 procent. Situaci ilustruje na další skupině dotčeného zboží, a sice zvláštní výživě pro lidi s celiakií. Těm měla supernízká sazba DPH alespoň mírně ulevit v nákladech na potraviny, které jsou cenově vysoko nad běžnými komoditami. Desetiprocentní sazba se však nevztáhla na věci denní spotřeby, jako je například chléb, ale pouze na suroviny, ze kterých se bezlepkové produkty vyrábějí, tedy mouku, různé směsi na pečení, strouhanku a podobně. „U těchto produktů se pětiprocentní úleva na dani rovná haléřům až korunám, které pohltí klasická inflace, takže spotřebitel ani žádné zlevnění nemůže poznat,“ upozorňuje poradkyně.

Ani v případě dětské výživy se pokles cen nekonal a ze snížené sazby DPH profitují především výrobci. „Rozlišení nízkých sazeb DPH u příkrmů pro nejmenší je opět velmi záludné a administrativně nákladné. Kojenecká mléka spadají do 10procentní sazby, u kojeneckých kaší už to však není tak jednoznačné. Suchary, již hotová kojenecká mléka či zeleninové příkrmy zůstávají s DPH na 15 procentech. Každý produkt každé značky je jiný a zákon jej přesně nedefinuje, proto je velmi obtížné u některých produktů stanovit, do které sazby patří,“ dodává Štarmanová.

Knihy jako světlá výjimka

Jediní, kdo se z daňové „novinky“ radují, jsou podnikatelé z oblasti knižního trhu. Ten hlásá větší poptávku po knihách i levnější publikace. Podle Svazu knihkupců a nakladatelů se nyní na pultech objeví více kvalitních knih pro užší publikum, které by dřív nemohly být vydány. Šance se tak naskytla pro odbornou literaturu nebo neznámé nadějné spisovatele.

To potvrzují i jednotlivé firmy. „Přínos snížení sazby DPH vidím především ve větší pestrosti knižní produkce. Čím je sazba DPH vyšší, tím více titulů je při výchozí kalkulaci ekonomicky nevýhodných. Na postupné zvyšování DPH doplácela hlavně překladová beletrie či poezie pro náročnější čtenáře, ale i řada odborný či naučných knih. Snížení sazby tedy minimálně zpomalilo trend určité unifikace knižní produkce směrem k mainstreamu a sázce na jistotu,“ říká Josef Žák, obchodní a marketingový ředitel nakladatelství Albatros Media.

Sazby DPH se měly původně podle dřívějšího zákona z dob Nečasovy vlády pouze sjednotit, a to od příštího roku na 17,5 procenta. Sněmovna však v roce 2014 schválila zákon současné vlády Bohuslava Sobotky, který toto sjednocení zrušil a sazby ponechal na dosavadní úrovni. Kromě toho zavedl právě druhou sníženou sazbu.

Diskuze