Rozhovory

Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý: Začít podnikat v Česku? To je jako vyplout s vorem na rozbouřenou řeku…

Redakce

Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý: Začít podnikat v Česku? To je jako vyplout s vorem na rozbouřenou řeku…

Nedávno to byl rok, co Vladimír Dlouhý (62) usedl do čela Hospodářské komory ČR. Co si myslí o EET. Proč právě nedoporučuje začínat s podnikáním v Česku? A s čím se na něj můžete obracet?

V kontaktu s podnikateli napříč spektrem jste denně. S jakými palčivými tématy se na vás nejčastěji obrací?

Podnikatelé si stěžují především na stále rostoucí nadbytečnou byrokracii a nutnost neustále něco přizpůsobovat opakovaným a často nepředvídatelným změnám. Na počátku jsou velice obtížné a zdlouhavé procedury, které musí absolvovat každý, kdo chce začít podnikat nebo naopak s podnikáním skončit. Neodůvodněně dlouhá doba pro založení firmy, nepatřičná byrokracie a způsob nakládání s informacemi podnikatele. A kdo tento běh na dlouhou trať nevzdá, toho za cílovou páskou čeká džungle neustále se měnících zákonných i podzákonných norem, tedy zákonů, nařízení, vyhlášek. Kromě toho nově přijaté zákony příliš často zvyšují administrativní zátěž pro podnikatele a poskytují prostor pro vznik korupce.

Na co ještě si podnikatelé při vašich návštěvách stěžují?

Na výkon nejrůznějších kontrolních aktivit, trestajících formální malichernosti a přehlížejících závažná provinění. Do fatální situace se mnohdy dostávají firmy přijímající peníze z evropských fondů. Zatímco jedna kontrola odejde se závěrem, že je vše v pořádku, kontrola následná nařídí korekci, což může být pro podnikatelský záměr i jeho vlastníka naprostý konec. Pochopitelně jim vadí také vysoké náklady daňové evidence, nákladná komunikace s finančními úřady, vysoké zatížení práce, které poznamenává konkurenceschopnost firem, neefektivní podpora výzkumu, vývoje a inovací, diskriminace malých a středních podniků v oblasti proexportní podpory, odkládání reforem zdravotnictví a důchodového systému, zastavení rozvoje dopravní infrastruktury brzdící podnikání a našly by se i další problémy.

Přesto se z vašich projevů zdá, že vy chválíte vládu a vláda chválí vás. Je to tak?

Já vládu nechválím, naopak ji dost kritizuji. Viz třeba můj desetibodový apel, který si na konci května na 27. sněmu HK ČR vyslechli představitelé vlády (premiér, dva vicepremiéři, ministr financí a ministr průmyslu a obchodu) za přítomnosti prezidenta republiky Miloše Zemana. Anebo mé kritické sloupky v Hospodářských novinách a dalších periodikách. Chválit vládu budu až poté, co vyřeší problémy, kterým musí dennodenně podnikatelé čelit, a které snižují konkurenceschopnost naší země.

Oproti tomu ale tvrdíte, že je s vládou dobrá řeč...

To ano, komunikace s vládou je skutečně dobrá a my to v Hospodářské komoře České republiky oceňujeme. Určité zklamání ale pociťuji z pomalého postupu při projednávání v podstatě všech věcí, které souvisejí s hospodářskou politikou. Navíc se až v příliš mnoha případech legislativní změny i regulace podmínek pro podnikání v České republice spíše zhoršují, než zlepšují. O nějakém chválení vlády tedy nemůže být řeč.

Na zmíněném sněmu jste svůj apel na vládu odstartoval kritikou vzdělávacího systému a voláním po prosazování technického vzdělávání. Proč?

Mnohé firmy poukazují právě nedostatek technicky vzdělaných pracovníků. Počet, struktura a kvalita absolventů stále více neodpovídají potřebám jejich praktického uplatnění. Nůžky mezi nabídkou škol a potřebami podnikatelů se stále rozevírají.

Je třeba prosadit spolupráci mezi školami všech stupňů a zaměstnavateli

A jak to chcete řešit?

Je třeba prosadit spolupráci mezi školami všech stupňů a zaměstnavateli, a to nejenom firem, ale i veřejného sektoru. Více koordinovat obsah výuky, osnov, otevírat studijní obory v počtech, o které bude ve střednědobém výhledu zájem, zvýšit podíl praxe na výuce, zintenzivnit praktikantská místa, posílit systematické stáže či podniková stipendia.

Vy si myslíte, že i tato otázka je problémem vlády?

Nedostatek technicky vzdělaných především mladých lidí samozřejmě není jen důsledkem vládní politiky financování vzdělávacího systému v podobě přidělování peněz na žáka, nýbrž i postoje rodičů, v nichž představa výsledku technického vzdělání vyvolává odpuzující představu vlastního dítěte v montérkách a se šroubovákem v ruce. Jde ale o to, jak někteří politici a odboráři nahlížejí na živnostníky, jak je vykreslují ve svých projevech. Jsem přesvědčen, že i kvůli vládní rétorice je obraz podnikatele velice pokřiven. Vytváří se nepříjemné klima. Přitom to jsou právě podnikatelé, kteří jsou tvůrci hodnot a po státu nic nechtějí.

Počty OSVČ se neustále snižují. Za první kvartál letošního roku jich ubylo skoro 10 tisíc. Naopak počet OSVČ, kteří živnost provozují při zaměstnání roste. Co podle vás nejvíce přispívá k tomuto trendu?

Řada lidí se pustila do podnikání, tedy přijala statut OSVČ kvůli tomu, že během nedávné recese přišla o zaměstnání. Za úbytkem tzv. osob samostatně výdělečně činných tedy může být to, že se část majitelů takových firem vrátila po nastartování hospodářského oživení do zaměstnání.

A už podle vás nastupuje ta doba, která přeje novým podnikatelským začátkům?

Začít v České republice podnikat, je jako pustit se na primitivním voru do neznámých vod a bez kompasu. A hned na samém počátku se dostat do peřejí. Neříkám, že to nejde, ale je to velice obtížné a ne každý má na to odvahu. Proto podle mého názoru řada lidí podniká v souběhu se zaměstnáním kvůli bezpečí a jistotě příjmu z pracovního poměru. Nezanedbatelné není ani to, že v takovém případě lze optimalizovat i odvody na sociální a zdravotní pojištění. A samozřejmě řada zaměstnanců si pořizuje živnostenský list kvůli příležitostným přivýdělkům.

Patrříte k těm, kteří otevřeně podporují EET (elektronickou evidenci tržeb) navzdory tomu, že obrovské množství podnikatelů je zásadně proti zavedení. Proč vy ji tolik obhajujete?

Postoj HK ČR lze popsat slovy opatrná podpora a napjaté očekávání. EET musí být opatřením ve prospěch poctivých podnikatelů a já i Hospodářská komora ji vidíme jako opatření, jak omezit nekalou konkurenci. Nekalou v tom, že podnikatelé, kteří zatajují tržby a tedy neplatí daně ani zdravotní a sociální pojištění, jsou silně zvýhodněni vůči těm, kdo jsou řádnými plátci daní a pojištění. Podle HK ČR je klíčové, aby EET pomohla narovnat konkurenční prostředí v boji s nepoctivci.

Co konkrétně znamená ta opatrná podpora?

Respektujeme, že se ministerstvo financí rozhodlo pro takovýto způsob řešení problémů s neplacením daní a věcmi s tím spojenými. Na druhou stranu je očekávání takové, že jsme si od začátku říkali, že Komora chce být blízko debaty o přípravě systému, aby mohla upozorňovat na případná rizika.

Jsou to právě podnikatelé, kteří jsou tvůrci hodnot a po státu nic nechtějí

A těch rizik není málo...

Uvedu dvě. Tři měsíce na zabezpečení technické stránky je málo. Oceňuji, že ministerstvo financí vyslyšelo v souvislosti se zavedením EET náš požadavek, aby podnikatelé dostali šanci se na novinku připravit. Bez možnosti dostatečně dlouhého pilotního provozu hrozí projektu EET problémy na straně podnikatelů i orgánů státní správy. Hospodářská komora ale stále trvá na alespoň šestiměsíční lhůtě mezi vyhlášením zákona a nabytím jeho účinnosti. Zároveň upozorňuje, že vyhlášení účinnosti zákona nutně neznamená, že systém bude po technické stránce rovněž v tentýž den připraven k pilotnímu provozu.

A to druhé riziko?

EET by skutečně mohla být zneužita k šikaně. Velké obavy podnikatelů z možného šikanózního zneužití budí v zásadě časově neomezená opatření k vynucení nápravy při porušení povinností EET ze strany podnikatele, tedy uzavření provozovny nebo pozastavení výkonu činnosti.

A co nezanedbatelné náklady spojené s EET, ty vám nevadí?

Komora uznává, že EET zvýší zátěž podnikatelů, proto pro podnikatele už vybojovala kompenzace za tuto zvýšenou zátěž. Kompenzací má být třeba snížení DPH. Komora požadovala, aby náklady na nákup a provoz technického zařízení a administrativu byly podnikatelům kompenzovány snížením jiné byrokratické zátěže nebo snížením daní, např. aby byla poskytnuta přiměřená sleva na dani z příjmů nebo snížená DPH. Díky tomu budou podnikatelé moci jednorázově uplatnit slevu na dani 5 000 Kč a restauračním zařízením klesne daň z přidané hodnoty z 21 na 15 %. To ale považujeme za nedostatečné. Pětitisícová sleva na dani kvůli nákupu a provozu zařízení je málo. A pokud jde o daňové úlevy, stát by měl podle nás snížit daňové zatížení v souvislosti se zavedením EET plošně. Na tom trváme.

Opakovaně se vyjadřujete k otázkám konkurenceschopnosti našeho hospodářství a našich podnikatelů. Jak jsme aktuálně na tom?

Nejnovější výsledky průmyslu, stavebnictví a zahraničního obchodu ve spojení se snižujícím se počtem nezaměstnaných potvrzují, že české hospodářství je ve výborné kondici a na vzestupu. Zaměstnavatelé jsou ale v České republice zatíženi vysokými odvody, cena práce je tak pro ně vysoká, což brzdí hospodářský růst a snižuje konkurenceschopnost českých podniků a České republiky. Vláda by podle Hospodářské komory proto měla přistoupit k reformním krokům, které povedou ke snížení celkového zatížení práce. Nejlépe se takové reformy začínají dělat právě v době hospodářského růstu. Další kapitolu tvoří inovace.

Jak to myslíte?

Pro český podnikatelský sektor je oblast inovací klíčová. Inovační potenciál českých firem je sice vysoký, ale své nápady mnohdy nedokážou úspěšně komercionalizovat. Zlepšení podmínek zejména pro živnostníky, start-upy i malé a střední podniky je správná cesta. Rizikem ale je, jak už jsem zmiňoval, a více zapojit podnikatele do vzdělávacího procesu. Hospodářská komora prosazuje, aby podnikatelé měli podíl na schvalování soustavy oborů vzdělání, podíl na rozhodování o tom, jaké obory vzdělání a v jakých počtech budou otevírány v daném školním roce, podíleli se na určování obsahu praxe žáků v rámci rámcových vzdělávacích programů a školních vzdělávacích programů SOU a SOŠ. Zaměstnavatelé, kteří vstoupí do kvalifikačního modelu, by měli být státem podpořeni, třeba daňově.

Jaká by podle vás byla ideální výše odvodů za zaměstnance, vezmete- li v úvahu, že cena práce je jedním z klíčových parametrů pro stanovení konkurenceschopné ceny výrobku nebo služby?

Mezinárodní srovnání ukazují, že čeští podnikatelé nesou kvůli odvodům za zaměstnance na zádech těžké břemeno. Vláda by si měla plně uvědomit dopad vysoké ceny práce na konkurenceschopnost českých podniků v Evropě i ve světě a sebrat odvahu to změnit. Nebudu hovořit o konkrétních číslech, aby nebyla zneužita jako jakýsi strop či mantinel. Zdanění práce v zemích OECD v roce 2014 ukazuje, že si dobře stojí třeba Švýcarsko, Jižní Korea nebo Velká Británie. Nejhůře na tom jsou právě Češi, Francouzi nebo Italové.

Chceme mladým mimo jiné ukázat, že i řemeslo má smysl

Je minimální mzda v ČR nutností, nebo si dovedete představit její úplné zrušení či nahrazení jiným mechanismem?

Osobně bych si přál, aby minimální mzda v naší zemi nebyla vůbec, jako tomu je v Rakousku nebo Skandinávii. Jako Vladimír Dlouhý si myslím, že minimální mzda je prostě špatný koncept, ale dnes je to v Evropě až na některé výjimky všeobecně přijímaný koncept. Je to také koncept přijímaný dlouhodobě i v České republice a koncept, který jistě tato vláda zpochybňovat nebude. Čili já jako prezident Hospodářské komory nevolám po zrušení minimální mzdy, i když jako ekonom a soukromá osoba si myslím trošku něco jiného. Nicméně s minimální mzdou a jejím zvyšováním bychom měli zacházet velmi opatrně.

V jakém smyslu opatrně?

Od počátku krize na konci roku 2007, během roku 2008 a až do dneška, jsme dokázali udržet vývoj nominálních i reálných mezd na uzdě. To je jedna z nejcennějších věcí, které máme, protože nám to pomáhá udržet aspoň trochu naši konkurenceschopnost. Když v důsledku recese produktivita práce klesala, právě růst mezd třeba v Řecku a v dalších zemích na jihu Evropy před rokem 2008 byl jedním z hlavních důvodů jejich dnešní hluboké krize.

Odbory ale křičí po tom, že je čas na růst reálných mezd...

My jsme velmi rezervovaní k názoru odborů, že by se minimální mzda měla zvýšit o dalších 1 000 korun. Z hlediska politického i z hlediska ekonomického panují v souvislosti s minimální mzdou různé názory. A já opakuji, buďme opatrní.

Nedávno jste prohlásil, že byste chtěl Hospodářskou komoru zatraktivnit pro mladé podnikatele. Jaké konkrétní kroky v tomto směru připravujete?

Chci omladit členskou základnu. Mladí draví podnikatelé a start-upový byznys představují pro Hospodářskou komoru zajímavou kapitolu. Navíc i majitelé českých firem a drobní podnikatelé aktuálně stojí před otázkou nástupnictví a generační obměny. Ti zkušenější mají mladým co předávat a Hospodářská komora se bude na sdílení těchto zkušeností podílet. V této chvíli jsme ve fázi přípravy několika projektů, kterými chceme mladým mimo jiné ukázat, že třeba i řemeslo má smysl, je potřebné a ve společnosti ceněné. Začali jsme také omlazovat i Hospodářskou komoru jako takovou...

Diskuze