Podnikání

Zachrání mistrovská zkouška českého živnostníka?

Rudolf Klement

Zachrání mistrovská zkouška českého živnostníka?

V roce 2019 by měla být naplno obnovena mistrovská zkouška. U absolventů učňovských oborů má nahradit maturitu.

Mistrovská zkouška má v Česku staletou tradici a společenské postavení mistrů bylo vždy velmi respektované a ceněné. Mistři řemesel tvořili v živnostenském podnikání nejvyšší stupeň známé posloupnosti: učeň – tovaryš – mistr. Tato tradiční „vývojová řada“ byla počátkem 50. let likvidací živnostenského podnikání přerušena a dosud nebyla obnovena. A to se má za pár let změnit.

Mistrovská zkouška by měla garantovat nejen vysokou profesní kompetentnost nositele, ale i způsobilost přenášet své dovednosti a umění na další generaci. Měla by být podmínkou pro výchovu učňů v živnostech a malých firmách. Nutným předpokladem úspěchu tohoto titulu by měla být změna především živnostenského zákona, která by mistrovské zkoušce jako kvalifikační způsobilosti k podnikání dala jasný a prestižní zákonný rámec.

Pokud bude tato zkouška zavedena, bude to pro studenty 4letých učebních oborů s maturitou, u kterých bude shledáno, že maturita není nutná, znamenat, že místo státní maturity, u které by v dnešní době mnoho nemuselo uspět, bude studium končit stejně jako u 3letých učebních oborůtaké výučním listem. Tím se zvýší šance učňů na to, že studium ukončí zdárně, minimálně tedy alespoň s výučním listem. Po určitých letech praxe (přibližně po 2-3 letech) si pak budou moci složit i mistrovskou zkoušku, a to aniž byste se museli vracet zpět do školy.

Vyhnou se tak skládání zkoušek z povinných předmětů, získají vyšší profesní kvalifikaci a budou tak schopni flexibilněji reagovat na změny na trhu práce. U studentů 3letých učebních oborů by pro složení této zkoušky pak byla pravděpodobně vyžadována delší praxe.

Jako to bývalo u kovářů...

Mistrovská zkouška se v minulosti osvěčila. Například kovářští tovaryši po několikaletém učení u staršího kováře s titulem mistra při skládání mistrovské zkoušky dokazovali svůj um náročným a precizním způsobem provedenou kovářskou prací. Na jižní Moravě, v okolí Plzně, Litomyšle, na Jindřichohradecku to bylo zdobením kraslice okutím. Výzdobnými prvky byly železné obruče a ručně kované malé podkůvky připevňované hřebíčky.

Diskuze