Revue

Československý vynález všech dob byl prodán za pár dolarů, dnes vydělává miliardy

Jiří Vítek

Československý vynález všech dob byl prodán za pár dolarů, dnes vydělává miliardy

Kontaktní čočky jsou produktem, který se využívá v každém koutě naší planety. O tom, že soudruzi byli ekonomičtí blbci dokazuje osud tohoto tuzemského vynálezu, který za pár "šušňů" socialistický stát prodal do USA. Tam se musí do dnešních dnů popadat za břicho, protože druhý podobný blbec se narodil už jen v Rusku, jmenoval se Alexandr, byl carem a prodal stejné zemi Aljašku za sedm milionů dolarů.

Génius z Prostějova

Prof. Ing. RNDr. Otto Wichterle, DrSc. se narodil 27. října 1913 v Prostějově a pocházel ze zámožné rodiny. Zemřel 18. srpna 1998 na Stražicku (do této oblasti jezdil Otto Wichterle údajně každé léto, měl to tady moc rád). Byl celosvětově známý vědec, který se proslavil zejména výrobou silonu a měkkých kontaktních čoček.Na Vánoce 1961 si sestavil pomocí dětské kovové stavebnice Merkur první prototyp odstředivého odlévacího zařízení, které poháněl dynamem z jízdního kola, zapojeným na zvonkový transformátor.

Od roku 1963, kdy už byly metody výroby dovedeny téměř k dokonalosti, se zájem o kontaktní čočky a také důvěra v ně zvyšovaly. Dostavila se i odezva z USA a po několika měsících jednání byla 12. března 1965 v Praze podepsána licenční smlouva s Robertem Morrisonem a National Patent Development Corporation (NPDC), zastupovanou Martinem Pollakem a Jeromem Feldmanem.

Ti založili akciovou společnost Flexible Contact Lens Corporation, jejímž sublicenčním partnerem se pak v roce 1966 stala firma Bausch & Lomb, jeden z nejvýznamnějších výrobců kontaktních čoček dnešní doby.

Když v březnu 1971 Food and Drug Administration vydala povolení k uvedení čoček na americký trh, akcie firmy B & L stouply tak prudce, že akciový kapitál firmy narostl přes noc o 250 milionů dolarů.

Přestože měl Wichterle všechny své vynálezy spolehlivě zajištěny patenty, mnoho firem napříč Amerikou tyto patenty vědomě porušovalo.

Šlo především o výrobu čoček soustružením z tvrdého xerogelu a jejich následné bobtnání ve vodě. NPDC v 70. letech začala vést mnoho soudních sporů proti velkým firmám, které patenty porušovaly. Žalované firmy na svou obranu podávaly zrušovací žaloby proti platnosti daných patentů, byla to pro ně jediná šance, jak uniknout těžkému finančnímu postihu.

Nejdůležitějším svědkem měl být přirozeně Otto Wichterle, k čemuž byla samozřejmě nutná cesta do USA. Vzhledem k Wichterlově přítomnosti na černé listině české komunistické vlády to nebylo vůbec jednoduché. Cestování do zahraničí totiž bylo Ottovi Wichterlemu za dob normalizace zakázáno. Kdyby následně nepřišly soudy v USA o pravost patentů pro výrobu kontaktních čoček, měl by už snad profesor doživotní zákaz cestování.

Když však vládě došlo, že i ona by prohrou v soudních sporech o patenty ztratila velké množství peněz, bylo Wichterlovi konečně dovoleno vycestovat.

U federálního soudu, kam až se spor dostal, Wichterle během několika málo dní vyvrátil veškeré pochybnosti o pravosti patentů. Až v únoru 1982 vydal federální soud, nejvyšší instance, proti jejímuž rozhodnutí nebylo odvolání, rozsudek potvrzující platnost Wichterlových patentů, a to nejen v USA, ale i ve všech ostatních zemích. Firma NPDC tak postupně inkasovala desítky milionů dolarů.

Protože Československé akademii věd (ČSAV) ovšem prodala z nepochopitelných důvodů Wichterleho patenty bez jeho vědomí americké firmě National Patent Development Corp.

Tím chtěli tehdejší mocipáni zrušit účast Akademie na tomto sporu a sprovodit ze světa všechny úspěchy spojené s jménem Otto Wichterle, který se stavil proti režimu.

Dokonce tehdejší vláda souhlasila se zrušením licenčních smluv a tak už se firma NPDC nemusela dělit s českou Akademií věd o výdělky a tím český stát přišel řádově o miliardy korun.

Profesor Otto Wichterle sám, nebo s pomocí svých kolegů, podal neskutečné množství patentů, z nichž většina se týkala samotných kontaktních čoček, jejich materiálů a způsobů výroby. Prvním zaregistrovaným patentem se stal roku 1945 „Způsob zhotovování přesných rotačních vnějších ploch na skleněných trubkách“.

V podávání patentů byl prof. Otto Wichterle neskutečně aktivní až do roku 1989, kdy jejich celkový počet dosáhl sto padesáti dvou řádně zapsaných a schválených patentů.

Diskuze