Podnikání

10 nejběžnějších omylů OSVČ v přiznání k dani z příjmů

Zuzana Bartůšková

10 nejběžnějších omylů OSVČ v přiznání k dani z příjmů

Víte v čem nejčastěji chybují OSVČ, když sestavují přiznání vlastními silami? Přečtěte si deset nejběžnějších omylů, kterém potkávám stále dokola v diskuzních fórech a jak je to s nimi doopravdy.

1. úroky z hypotéky si uplatním vždycky, když mám potvrzení

Banka nebo stavební spořitelna nemá možnost posoudit splnění podmínek a vydá potvrzení o výši zaplacených úroků vždy. Na poplatníkovi je, aby zjistil zda splňuje všechny podmínky § 15 odst. 3 a 4. Nejčastější chybou je, že se uplatňují úroky z hypotéky u nemovitosti, která slouží k pronájmu. Pokud nemovitost slouží k podnikání nebo pronájmu nelze úroky z hypotéky uplatňovat. Zaplacené úroky z hypotéky však mohou být uplatněny jako skutečný výdaj k příjmům z pronájmu podle § 9. Pokud slouží částečně k bydlení a částečně k podnikání nebo pronájmu uplatňují se úroky z hypotéky v poměrné výši. Další častou chybou je, že poplatník, který si uplatňuje úroky z hypotéky není vlastníkem nemovitosti.

Příklad rodiče si vezmou hypotéku a koupí byt, který nechají v katastru nemovitostí zapsat na dítě. V takovém případě si úroky z hypotéky nemůže uplatnit nikdo – rodiče nesplní podmínku vlastnictví nemovitosti, děti nejsou účastníky úvěrové smlouvy.

2. plátce DPH nemůže uplatňovat paušální výdaje

Paušální výdaje může uplatnit jakýkoliv poplatník, který má příjmy ze samostatné činnosti podle § 7 (případně i příjmy z pronájmu podle § 9). § 7 odst. 7 a 8 nestanoví zákaz uplatňování paušálních výdajů pro plátce DPH. I plátce DPH může uplatňovat paušální výdaje daně z příjmů. Stejně tak může paušální výdaje uplatňovat OSVČ, která má zaměstnance. V paušálních výdajích jsou obsaženy veškeré výdaje a není možné uplatňovat žádné další navíc.

3. při přechodu z paušálních výdajů na skutečné a naopak nemusím nic řešit

Ohledně přechodu z paušálních výdajů na skutečné a naopak koluje hodně mýtu. Jeden z nich je, že je třeba na začátku roku hlásit FÚ jaké výdaje budu uplatňovat. To není třeba. Poplatník může celý rok vést daňovou evidenci a na konci roku se rozhodnout zda uplatní výdaje skutečné nebo paušální. Při změně metody uplatňování výdajů je třeba podat dodatečné přiznání za předchozí rok a provést úpravu základu daně o stav některých položek k 31.12. předchozího roku. Při přechodu z daňové evidence na paušální výdaje se zvýší základ daně předchozího roku o hodnotu pohledávek, cenu nespotřebovaných zásob a zůstatky vytvořených rezerv. Základ daně lze snížit o závazky. Pokud dojde k úhradě pohledávek v dalším roce, tak se příjem již podruhé nezdaňuje.

Příklad OSVČ vedl ve 2013 daňovou evidenci a ve 2014 se rozhodl uplatnit paušální výdaje, protože jsou výhodnější. V přiznání 2013 evidoval tyto stavy k 31.12.2013: pohledávky 10 000 Kč, zásoby zboží na skladě 20 000 Kč, závazky 15 000 Kč, rezervy 0 Kč, všechny pohledávky a závazky z roku 2013 budou ve 2014 uhrazeny. Podá dodatečné přiznání na rok 2013 a v tabulce E příloze 1 zvýší základ daně o pohledávky 10 000 Kč a zásoby 20 000 Kč, zároveň může snížit základ daně o závazky 15 000 Kč. Pohledávky z roku 2013, uhrazené v roce 2014 již nebude zahrnovat do příjmů roku 2014 v přiznání za rok 2014.

Při přechodu z paušálních výdajů na skutečné se základ daně zvýší o neuhrazené pohledávky. Pokud již při sestavování přiznání za rok 2014 poplatník ví, že ve 2015 bude chtít uplatnit jinou metodu uplatňování výdajů může výše uvedené úpravy základu daně promítnout do přiznání za rok 2014 a nebude muset pak při sestavování přiznání za rok 2015 podávat dodatečné přiznání za rok 2014.

4. skutečné výdaje se zjistí tak, že sečtu přijaté faktury

Pokud se OSVČ rozhodne uplatňovat skutečné výdaje, má povinnost vést daňovou evidenci podle § 7b Zákona o dani z příjmů. Daňové evidence musí obsahovat informace o příjmech a výdajích v členění potřebném pro zjištění základu daně (minimálně je třeba sledovat odděleně příjmy a výdaje daňové a nedaňové). Výdaji se rozumí platby peněžní i nepeněžní uskutečněné v daném zdaňovacím období. Dále musí daňová evidence obsahovat informace o majetku a dluzích (závazcích). Majetkem se rozumí dlouhodobý majetek hmotný i nehmotný, zásoby a pohledávky.

5. příjmy se zjistí tak, že sečtu vydané faktury

Pro účely daně z příjmů u fyzických osob jsou podstatné příjmy – peněžní nebo nepeněžní. Nikoliv vystavené faktury. Zdaňují se platby obdržené v daném zdaňovacím období.

Příklad vystavím fakturu 31.12.2013, kterou mi zákazník uhradí 5.1.2014. Půjde o zdanitelný příjem roku 2014.

Navíc je třeba vést evidenci příjmů. To platí i pro poplatníky uplatňující paušální výdaje. v § 7 odst. 8 je řečeno, že poplatník, který uplatňuje paušální výdaje má povinnost vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek.

6. podnikatel s paušálními výdaji si nikdy nemůže uplatnit slevu na dítě ani slevu na školku

V § 35ca je zakotveno omezení pro uplatňování daňového zvýhodnění na dítě a slevy na manželku pro poplatníky uplatňující paušální výdaje. Toto omezení se nijak netýká slevy na školku. Takže školkovné může uplatnit i poplatník, který má pouze příjmy, u kterých uplatňuje paušální výdaje. Co se týče daňového zvýhodnění na dítě a slevy na manželku, tak ho nemůže uplatnit poplatník jehož základ daně, u kterého používá paušální výdaje je vyšší než 50% celkového základu daně.

Příklad poplatník má příjmy z podnikání 300 tisíc, uplatňuje paušální výdaje 60 % tzn. 180 tisíc Kč, příjmy z pronájmu 10 tisíc, uplatňuje paušální výdaje 30% tzn. 3 tisíce Kč a základ daně ze zaměstnání 250 tisíc Kč podle potvrzení od zaměstnavatele. Může uplatnit daňové zvýhodnění na dítě a slevu na manželku bez příjmů? Základ daně z podnikání bude 120 tisíc Kč + základ daně z pronájmu 7 tisíc Kč. = 127 tisíc Kč příjmy u kterých jsou uplatněny paušální výdaje + 250 tisíc Kč základ daně ze zaměstnání = 377 tisíc Kč celkový základ daně. Základ daně u příjmů u kterých se uplatnili paušální výdaje činí 34% celkového základu daně (127/377 * 100), takže poplatník může uplatnit daňové zvýhodnění na dítě i slevu na manželku.

7. podnikatel si do nákladů může dát všechno

§ 24 odst. 1 Zákona o daní z příjmů uvádí základní pravidlo pro uplatnění výdajů: “Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů se pro zjištění základu daně odečtou ve výši prokázané poplatníkem a ve výši stanovené tímto zákonem a zvláštními předpisy.” Pro posouzení zda je možné výdaj uplatnit je třeba být schopen prokázat (prokázat, nikoliv pouze to říct), že daný výdaj slouží k dosažení, zajištění a udržení příjmů. Jedná se o výdaje prokazatelně související s podnikáním. Nelze uplatnit výdaje, které slouží k uspokojování osobní potřeby poplatníka nebo členů jeho rodiny. Pokud nějaký výdaj slouží současně k soukromému i podnikatelskému využití (např. auto, nemovitost) uplatňují se výdaje v poměrné výši. Kromě toho je v § 24 a § 25 uvedená celá řada výdajů, které jsou nedaňové i když slouží k zajištění a udržení příjmů nebo jsou daňové jen při splnění podmínek. Např. stravenky pouze do výše 55% nominální hodnoty stravenky a je limit i na maximální výši stravenky (§ 24 odst. 2 písm. j), výdaje na pracovní cesty do limitu (§ 24/2 k), daňové nejsou výdaje na pořízení hmotného majetku nad 40 tisíc Kč (§ 25/1a)) – majetek se do výdajů dostává prostřednictvím odpisů, penále, úroky z prodlení hrazené státním orgánům  (§ 25/1 f), pojistné na sociální a zdravotní pojištění OSVČ (§ 25/1 g), výdaje na reprezentaci a na občerstvení (§ 25/1 t) atd.

8. u paušálních výdajů dám do příjmů vždycky to, co mi přijde na účet

V některých případech přijde poplatníkovi na účet částka příjmů již ponížená o provizi za zprostředkování nebo jiné služby. Takto funguje např. Slevomat, Naučme se apod. Zdanitelným příjmem je však celková částka příjmů před snížením o provizi. Pokud poplatník uplatňuje paušální výdaje jsou v nich zahrnuty veškeré výdaje, které mu vznikly. Tedy i provize za zajištění obchodu.

9. faktury uhrazené zápočtem se v přiznání nezohledňují

Vzájemný zápočet pohledávek a závazků je forma úhrady. Proto se v přiznání v příjmech musí vykázat i pohledávky hrazené zápočtem. Toto je zvlášť důležité u poplatníka, který uplatňuje paušální výdaje. Nemůže si tudíž uplatnit výdaje hrazené zápočtem. Ale má povinnost zdanit příjmy z vydané faktury hrazené zápočtem. Poplatník, který uplatňuje skutečné výdaje, zvýší příjmy o pohledávky hrazené zápočtem a zároveň zvýší výdaje o závazky hrazené zápočtem.

10. příjmy do 30 tisíc Kč za rok se nedaní, protože to není podnikání

§ 420 Nového občanského zákoníku definuje podnikání takto: “Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.” Podobná definice je i v živnostenském zákoně. Nikde v žádném předpise není uvedeno, že podnikání je definováno od určité hranice příjmů. Při určování zda jde o podnikání, tedy není podstatná výše příjmů, ale výše uvedené znaky. Hlavním kritériem při určování, zda jde o příjem z podnikání dle § 7, nebo ostatní příjem dle § 10 je soustavnost. Soustavnou činností se nemyslí nepřetržitá činnost, ale činnost vykonávaná s úmyslem jí opakovat. Může tedy jít i o činnost, která je vykonávána např. jen jednou za měsíc nebo několikrát za rok. U příjmů z podnikání zákon o dani z příjmů nestanoví žádnou hranici pod kterou se příjmy nezdaňují. O osvobození příjmů do 30 tisíc Kč za rok hovoří § 10 a týká se pouze příjmů z příležitostných činností (nebudou se opakovat) nebo z příležitostného nájmu movitých věcí (příjem z nemovitých věcí se zdaňuje podle § 9 vždy i když je příležitostný) a příjmů ze zemědělské výroby a lesního a vodního hospodářství, které nejsou provozovány podnikatelem. Sem patří např. příležitostný prodej zahrádkářských přebytků.

Příklad poplatník sklidil jablka ze zahrádky. Poté co většinu použil pro osobní potřebu svojí a členů své rodiny, zjistil, že mu ještě několik kilo jablek zbývá a prodal je na místních trzích za 3 tisíce Kč. Poplatník nepěstoval jablka s úmyslem je prodat a nemá v úmyslu jít na trh znova. Jedná se o příležitostný příjem podle § 10 osvobozený od daně. Příklad žena na mateřské dovolené se rozhodla vylepšit rodinný příjem tím, že bude pěstovat jablka a jednou měsíčně je prodávat na farmářských trzích. Takto vydělala za rok 3 tisíce Kč. Jedná se o soustavnou činnost za účelem dosažení zisku tedy o podnikání. Příjem bude zdaněn podle § 7. Navíc se musí registrovat k platbám sociálního a zdravotního pojištění.

Soustavnost je třeba posuzovat i u různých prodejů přes internet (např. Aukro, fotobanky), uměleckých činností (Flér), doučování apod. Vždy je podstatné, zda jde o soustavnou činnost. Pokud jde o soustavnou činnost, příjem se zdaňuje jako příjem z podnikání bez ohledu na částku a další okolnosti (např. že činnost vykonává žena na mateřské dovolené, zaměstnanec, student apod.). Až když jde jednoznačně o příležitostnou činnost řeší se limit osvobození do 30 tisíc Kč za rok.

O autorovi

Bc. Zuzana Bartůšková je účetní s více než desetiletou praxí v oblasti účetnictví. V současnosti se zaměřue především na malé firmy a živnostníky. Její specializací je především oblast služeb a malá zakázková výroba.

Více informací o autorce najdete na stránkách společnosti Účetnictví bez starostí.

Diskuze