Názory

Soukromníci, tato levicová vláda je pro nás velmi nebezpečná

Rudolf Baránek

Soukromníci, tato levicová vláda je pro nás velmi nebezpečná

Určitě si všichni vzpomenete, jak se jednotlivé strany dnešní vládní koalice před podpisem koaliční smlouvy vymezovaly. ČSSD nezastírala svoji levicovost, KDÚ-ČSL jako vždy byla připravena být ve vládě jak s levicí, tak s pravicí a určitě měla připraveny obě varianty postupu pro jednání.

ČSSD i KDÚ-ČSL se ale podle předvolebních i povolebních prohlášení chovaly a „názor“ držely i při sestavování vlády a tvorbě jejího programového prohlášení. Třetí „strana“ dnešní vládní koalice, ANO 2011 ústy svého předsedy Andreje Babiše tvrdila, že je „stranou“ pravého středu s velmi silným sociálním cítěním. Po 14 měsících vládnutí je zcela jasné, že politika ANO 2011 je levicová. Velmi zajímavým úkazem je rozdílnost levicových „projevů“ ČSSD a ANO 2011.

Levicovost ČSSD jak v politických, tak ekonomických prioritách navazuje na tradice ČSSD a je až na maličkosti předvídatelná. ČSSD má stálou touhu zvyšovat daně, zvedat minimální mzdu, zvyšovat důchody, hledat oporu a kádry v odborových centrálách atd. atd. Prostřednictvím zákonů, vyhlášek a slibů si tím vytvářet určitou politickou „monopolizaci“ velkých voličských skupin. A samozřejmě stejně jako za 1. republiky být zadobře, otevřeně či zákulisně s největšími firmami. Peníze pro časté volby jsou vždy potřebné a je jednodušší mít za sponzory 5 - 10 velkých firem než oslovovat tisíce drobných firem a jednotlivců.

ČSSD je, stejně jako za 1. republiky, lhostejný osud živnostníků a malých firem, což má ale následky i pro rodinné příslušníky soukromníků a jejich zaměstnanců.

Jedinou výhodou pro pravicového politika nebo voliče je to, že ČSSD je jasně předvídatelná. Jeden klad je ale nutné dnešní ČSSD přiznat. Na rozdíl od buranského chování předsedů Zemana a Paroubka se dnešní předseda Sobotka chová slušně a kultivovaně. Nemluvím o následcích jeho politiky, ale o jeho vystupování. Z historie ale víme, že i mnozí mistři popravčí povzbudivým slovem dodávali odvahu těm, kterým za pár vteřin usekli hlavu. Uklidňovali je jenom proto, aby se jim nevrtěli na špalku. Brát si ponaučení z historie ať dávné nebo nedávné se vždy vyplácí.

Dnes už jasně levicové „kroky“ hnutí ANO 2011 mají ale jiné kořeny. Celoživotním snažením Andreje Babiše je vytvářet monopol v mnoha ekonomických oblastech. Při vytváření jakéhokoliv odvětvového monopolu je průběh vždy a všude stejný. Postupné zkupování menších a slabších konkurentů v oboru v tom lepším případě, v tom horším jejich likvidaci různým způsobem. Při tomto procesu je ale možné téměř vše odůvodnit zákony trhu a konkurenčním bojem. Získat monopol a jednat jménem monopolu má ale určitě vliv také na chování, způsoby jednání a na získání návyků. Prostě to, co řeknu, je pravda 100 % vlastníka a blízké nebo vzdálenější okolí se buď přizpůsobí, nebo jde dobrovolně nebo nuceně z cesty.

Andrej Babiš si tyto návyky a zvyklosti přinesl do vrcholové politiky, navíc do funkce, která je vrcholně mocenská. Ke svému překvapení ale zjistil, že přesto, že má v rukách obrovskou politickou moc, vůbec to neznamená, že to, co řekne, je automaticky pravda. Dokonce zjišťuje, že lidé mají jiné názory, jdou do střetu, hájí svou pravdu a kritizují. Co s tím?

Zde začala Babišova cesta do leva. Stejně jako ČSSD chce získat velké skupiny voličů. Pokud mám politickou moc, tak nejlehčí je to prostřednictvím zákonů, vyhlášek a slibů. Proto mezi ČSSD a ANO 2011 probíhají každodenní závody o to, kdo lépe prodá zásluhy o zvýšení platů, důchodů, přilepšení rodinám, zvýšení minimální mzdy a o sliby všeho druhu. To vše se dá z pozice politické moci regulovat prostřednictvím zákonů a vyhlášek. To je levicová klasika. Regulací se podbízet velkým skupinám spoluobčanů, z nichž cca 80 % je také voličem. Nic ale proti zvyšování platů, důchodů, minimální mzdy a zlepšování podmínek pro rodiny s dětmi. Ale po levicových slibech a po opadnutí euforie se tradičně levice lekne sama sebe a začíná nekompromisně hledat peníze na splnění svých slibů. A mezi důchodci, v rodinách s dětmi a mezi zaměstnanci ať už berou minimální nebo lepší mzdu, peníze nenajdou. A následuje jiný druh regulace a prosazování vlivu prostřednictvím zákonů, vyhlášek a slibů.

A k tomu je nasazena celá ta armáda státních zaměstnanců se zvýšenými platy. Jiný druh regulace tvrdě namířený proti soukromníkům a firmám. To je také velká armáda občanů a voličů. Od listopadu 1989 ale vrcholnými politiky bez výjimky považována z důvodů roztříštěnosti svých zájmů a obav z vlivu eráru za nejvíce bezbrannou. A je jedno, jestli to byl Klaus, Zeman, Gros, nebo dnes Babiš a Sobotka. Přece peníze pro blaho jiných velkých voličských skupin se musí vybrat!

A navíc, soukromník jako volič je už pověstný tím, že obyčejně volí svého budoucího mistra popravčího. Volil Klause, Zemana, Bártu a teď volí Babiše a prý i Sobotku. Zdá se zatím nepoučitelný! Ale možná po 25. letech konečně najdou soukromníci odvahu podpořit Stranu soukromníků České Republiky, která ze své podstaty bude hájit bez výhrad jejich zájmy.

Způsob politického tlaku na soukromníky je 25 let stejný. Propaganda vlády je vaření guláše, do kterého se namíchá podezření z daňových úniků, vnutí se názor, že ti poctiví soukromníci doplácejí na ty nepoctivé a tím mezi ně vrážejí klín. Součástí receptu při vaření guláše je také to, že členové vlády se nechávají utvrzovat o své pravdě představiteli některých zaměstnavatelských svazů a Hospodářskou komorou, kteří sice nezastupují ani 1 % podnikajících firem, ale z různých důvodů říkají, co se ve vládě rádo slyší, a i proto mají přístup do sdělovacích prostředků.

Některé zaměstnavatelské svazy, které do toho mluví, mají pouze předsedu a název, členové jsou dávnou minulostí. Vrcholem záludnosti a drzosti bylo vyjádření předsedy Svazu průmyslu a dopravy Hanáka, který po zasedání Tripartity řekl, že zaměstnavatelé souhlasí se zavedením registračních pokladen a on, Hanák, od nich očekává, že se tak získá 25 miliard korun do státního rozpočtu.

Zástupce Vítkovic, Třineckých železáren, Škody Mladá Boleslav a dalších velkých hledá záchranu státního rozpočtu mezi živnostníky. O odvodech daní a poctivosti „svých“ velkých ani slovo. Samozřejmě to Sobotka a Babiš potřebují slyšet a s podporou tradiční české závistivosti prosadit své cíle.

Jako spoluzakladatel Sdružení československých podnikatelů a Tripartity, tedy Rady hospodářské a sociální dohody ze znalosti věci jasně říkám, že v době, kdy zaměstnavatele v Tripartitě zastupovali pánové Popovič, Fencl, Karen, Matyáš a také Baránek by z Tripartity nikdy nezaznělo něco tak odporného a demagogického, jako z úst předsedy Hanáka. Nikdy v minulosti představitel velkého průmyslu kvůli státním zakázkám nezalezl do řitního otvoru vlády tak hluboko.

Vždy jsme hledali a našli kompromis mezi velkými, malými a zemědělci proto, že naším cílem nebylo po sobě šlapat, ale spolupracovat. Někdy to bylo dramatické, ale vždy to tak bylo. Vláda, ani odbory nás ve svůj prospěch nikdy nerozdělili.

Strana soukromníků České republiky jako stavovská politická strana zásadně nesouhlasí se zavedením tzv. registračních pokladen, s placením prvních 3 dnů nemocenské zaměstnavatelem, povinným měsíčním „zveřejňováním“ tržeb plátců DPH, se zákazem prodeje stáčených vín, plošným zákazem kouření v restauracích a dalšími nápady této levicové vlády, která si snad neuvědomuje, že likvidací tisíců soukromníků přijdou o práci i desetitisíce jejich zaměstnanců. Těch současných více jak 500 000 nezaměstnaných jim asi nestačí.

Pro svůj odpor hledáme a čím dál tím více i nacházíme politiky se stejným názorem. Naši naději na úspěch zvyšuje i to, že jsme poctivě prostudovaly připravené zákony a se vší zodpovědností prohlašujeme, že tak špatně a zmatečně připravená legislativa zde od listopadu 1989 ještě na scéně nebyla. Navíc jsme přesvědčeni, že i ve vládní koalici jsou poslanci a senátoři, kteří si zakládají na své pověsti, která jim nedovolí pro legislativní paskvily zvednout ruku a nestydět se vyjít z parlamentu mezi lidi.

Osobně si myslím, že připravované zákony jsou na velmi třaskavá témata a jsou tak špatně připravené, že následkem budou zásadní spory v koalici a je možný i rozpad této levicové vlády.

Diskuze