Názory

Místo zákazu nezdravých potravin patří do škol více motivace a selského rozumu

Ivo Valenta

Místo zákazu nezdravých potravin patří do škol více motivace a selského rozumu

Mnoho z nás zažilo na vlastní kůži dobu socialistického školství. Já si například dodnes vzpomínám, jak nám učitelé zakazovali nosit dlouhé vlasy a džíny. Jenže my jsme se nedali a právě proto, že před nás učitelé postavili tak banální a zcela nesmyslný zákaz, dělali jsme pravý opak.

Nosili jsme džíny a dlouhé vlasy. Byli jsme rebelové a mezi kamarády velcí hrdinové. Nebyl to však vzdor proti všem pravidlům, jenom těm, které postrádaly zdravý selský rozum. Když jsem si však přečetl návrh školského zákona, který zavádí regulaci prodeje tzv. nezdravých potravin a který bohužel i přes kritiku jak mně, tak dalších kolegů včera Senát podpořil, měl jsem pocit, jako bych se opět vrátil do doby svých studentských let. 

Opravdu si myslíme, že tímto zákazem odradíme děti od toho, aby jedly „nezdravá“ jídla? Opravdu chceme 25 let po Sametové revoluci mít zákony, které nás budou vracet mezi soudruhy učitele a soudružky učitelky? Opravdu jsme natolik rezignovali na nezastupitelnou roli rodičů, jejich soudnost a zdravý rozum, že si stát musí hrát na dobrodějce a vytvářet umělé zákazy, které fakticky nic nevyřeší a pouze vytvoří dojem, že se úředníci maximálně snažili problém vyřešit?

Podle mne by se skladbě jídel ve školách a potravinách, které se zde budou prodávat, měla domluvit přímo škola s rodiči. Centrální a paušální pravidla nikdy nic nevyřešila a opravdu nevím, proč by měli ministerští úředníci házet všechny školy do jednoho pytle a plošně určovat, co se smí a nesmí ve školách jíst. Navíc máme za sebou hodně zkušeností, kdy nám „odborníci“ nejdříve tvrdili, že máslo je nezdravé, a proto máme jíst margaríny, po pár letech nám zase začínají říkat přesný opak. Lepší by proto bylo nechat školám a rodičům, kteří nejlépe znají konkrétní děti v dané škole, aby se sami domlouvali na pravidlech. Místo toho bychom měli raději víc přemýšlet o tom, jak děti více motivovat např. ke sportu a aktivnímu způsobu trávení volného času. 

Měli bychom si také uvědomit, že zakázané ovoce vždy nejvíc chutná. A pokud tedy dětem něco násilně zakážeme a místo diskuse o případné škodlivosti vše odstraníme a budeme se tvářit, že problém neexistuje, ještě více posílíme jejich motivaci k tomu, aby zákaz porušovali. Stejně jako já se svými dlouhými vlasy a džíny. 

A ještě jedna podstatná věc. Za zcela absurdní pokládám to, že má nějaký úředník od stolu a podle zcela nejasný kritérií rozhodovat o tom, co je a co není zdravá potravina a podle tohoto posouzení regulovat, jestli daný výrobek může nebo nemůže být dětem nabízen. Navíc co vyřeší nějaký zákaz pouze ve vlastním prostoru školy, když si děti po cestě do školy mohou koupit de facto cokoliv a takřka na každém kroku mohou být bombardovány o to více agresivnější reklamou.

Diskuze