Podnikání

Živnostník do důchodu o žebrácké holi, tak pozor!

Redakce

Živnostník do důchodu o žebrácké holi, tak pozor!

Drobní živnostníci musejí počítat s tím, že se jim v důchodovém věku výrazně sníží životní úroveň. Tedy pokud platí pouze důchodové pojištění, které po nich vyžaduje stát. Málokterý živnostník dosáhne na částku vyšší než 10 tisíc korun, již má zajištěnu většina státních zaměstnanců s průměrnými příjmy.

Zatím to společenský problém nepředstavuje. Pokud v současnosti živnostníci do penze odcházejí, jedná se o ty, kteří minimálně polovinu života pracovali jako zaměstnanci a zaměstnavatel za ně odváděl povinné odvody. Proto mají nárok ještě na normální penzi.

Do penzijního věku se ale pomaličku a po lehoučku blíží i ti živnostníci, kteří jinak než sami na sebe nikdy nepracovali, odvádějí díky odpočtům minimální daně a také si na penzi platí jen zákonné, tedy minimální pojištění. A to již sociální problém bude. Počet živnostníků s minimálními důchody v blízkosti životního minima bude totiž logicky vzrůstat. Obtížné životní situace budou pak řešit veřejné rozpočty a sociální dávky. Myslíte, že na tohle stát myslí nebo bude jako vždy překvapen? 

Praktický příklad

Jestliže bude mít OSVČ za rok 2014 příjem 800 tisíc Kč a výdaje 400 tisíc Kč, tak zisk bude činit 400 tisíc Kč. Pro důchodové účely se nebude započítávat ani příjem 800 tisíc Kč ani zisk  400 tisíc Kč (800 tisíc - 400 tisíc Kč), ale 200 tisíc Kč. Jestliže má OSVČ vyměřovací základ 200 tisíc Kč za rok, tak je na tom pro důchodové účely stejně jako zaměstnanec s měsíční hrubou mzdou 16 667 Kč.

Osobní vyměřovací základ u OSVČ na zisku

V přiložené tabulce máme pro názornost vyměřovací základ OSVČ dle dosaženého zisku a jaké hrubé mzdy zaměstnance odpovídá.

ZiskVyměřovací základHrubá měsíční mzda
200 000 Kč 100 000 Kč 8 333 Kč
300 000 Kč 150 000 Kč 12 500 Kč
400 000 Kč 200 000 Kč 16 667 Kč
500 000 Kč 250 000 Kč 20 833 Kč
600 000 Kč 300 000 Kč 25 000 Kč
700 000 Kč 350 000 Kč 29 167 Kč
800 000 Kč 400 000 Kč 33 333 Kč
900 000 Kč 450 000 Kč 37 500 Kč
1 000 000 Kč 500 000 Kč 41 667 Kč
2 000 000 Kč 1 000 000 Kč 83 333 Kč

 Většina dnešních živnostníků se snaží optimalizovat výši odváděných daní a pojistného na co nejnižší úroveň. Základ daně z příjmů fyzických osob vyčíslují jako zisk, resp. rozdíl mezi příjmy a výdaji (které mohou být i paušální, od 30 % do 80 %). Vyměřovací základ pro účely zdravotního a sociálního pojištění je pak polovina rozdílu mezi příjmy a výdaji uvedenými v daňovém přiznání. Zde je nutné připomenout, že se jedná o minimální vyměřovací základ.Podnikatel si ve svém přehledu o příjmech a výdajích může stanovit i vyšší vyměřovací základ, popř. se přihlásit k placení nemocenského pojištění. Od uvedeného vyměřovacího základu se pak odvíjí výše odváděného pojistného na důchodové pojištění. V roce 2014 činí minimální zálohy na důchodové pojištění 1.894,- Kč, při účasti na důchodovém spoření 1.700,- Kč.

Podnikateli nebrání nic v tom, aby si zvolil vyšší vyměřovací základ a odváděl vyšší platby na důchodové pojištění. Otázkou je, zda má takovýto postup smysl. Živnostník, který dnes ví, že půjde do důchodu v 68 letech, zřejmě minimální dobu pojištění 35 let splní. Teoreticky by si mohl 30 let před dosažením důchodového věku zvýšit vyměřovací základ. Takže by si od svých 38 let zvýšil vyměřovací základ a odváděl by vyšší částky na důchodovém pojištění. Zálohy na důchodové pojištění lze však „doplatit i zpětně“. Před podáním žádosti o starobní důchod by tak lze doplatit zálohy a zvýšit si tak vyměřovací základ.

Jak se vypočítává důchod

OSVČ: Kolik mám platit, abych měl průměrný důchod?

Otázka

Jsem živnostník a moje záloha na sociálním pojištění činí v posledních letech mezi 3000 Kč až 4000 Kč (podle toho, jaký mám v předchozím roce příjem). Do důchodu mi zbývá 15 let. Vím, že si mohu dobrovolně platit vyšší sociální pojištění, abych dosáhl na vyšší důchod. Rád bych dosáhl na průměrný důchod (což je dnes 11000 Kč, za 15 let to může být možná 15000 Kč – vycházím z dosavadního vývoje průměrných důchodů, kdy v roce 2001 činil průměrný důchod asi 6000 Kč, počítám tedy, že za 15 let může průměrný důchod vzrůst na oněch 15000 Kč).

Jestliže nyní platím na sociálním pojištění okolo 3000-4000 Kč (loni to bylo 3560 Kč, na letošek mi záloha vyjde o trochu méně), na kolik bych si měl zálohu navýšit a v jaké výši příštích 15 let hradit, abych na ten průměrný důchod dosáhl?

Domnívám se, že je třeba orientačně vycházet z průměrné mzdy, která nyní činí 25000 Kč, z toho jsem vypočítal, že sociální pojištění činí 7800 Kč (1600 Kč platí zaměstnanec, 6200 Kč zaměstnavatel). Pokud je můj předpoklad správný, měl bych si na sociálním letos platit zhruba těch 7500 Kč a každý rok to trochu navyšovat, aby moje záloha odpovídala průměrné mzdě a tedy i průměrnému důchodu.

Odpověď

Důchod se počítá ze všech výdělků od roku 1986 a ze získaných dob pojištění. Výdělek v každém roce má svůj koeficient, kterým se přepočítává na současnou hodnotu. Zprůměrováním se dostaneme na průměrný měsíční výdělek v současné hodnotě peněz (nazývaný osobní vyměřovací základ – OVZ). Pokud bychom při výpočtu důchodu počítali s OVZ 25.000 Kč a 46 lety pojištění (tolika muži dnes běžně dosahují), vyjde nám starobní důchod 12.864 Kč. Z výše uvedeného vyplývá, že abyste se dostal na průměrný důchod (dnes skutečně zhruba 11.000 Kč), nemusíte dosahovat průměrné mzdy. K tomu, aby vám při 46 letech pojištění vyšel důchod 11.000 Kč, vám stačí mít OVZ pouze 15.000 Kč, tj. o 10.000 méně.

Proč je tak malý rozdíl na důchodu při tak velkém rozdílu na průměrné mzdě (OVZ)? Je to způsobeno tím, že OVZ je výrazně redukován. V roce 2015 se do částky 11.709 Kč hodnotí vše (100 %) a od částky 10.710 do 106.444 hodnotí pouze 26 %. Zjednodušení řečeno, cokoliv nad částku 10.709 OVZ se vám při výpočtu hodnotí pouze jednou čtvrtinou (do částky 106.444).

Podle výše záloh, které uvádíte se váš určený vyměřovací základ pohybuje okolo 150.000 Kč. To odpovídá hrubé mzdě zhruba 12.500 Kč měsíčně (při srovnání se zaměstnancem). Stále ale nesmíte zapomínat, že se hodnotí všechny výdělky od roku 1986 a dost záleží i na předešlých výdělcích. Je dobře, že si neplatíte pouze minima, ale uměle navyšovat váš určený vyměřovací základ nemá smysl. Vaše platby jsou, dá se říci, optimální – nebudete mít nízký důchod, ale ani zbytečně neodvádíte částky, které výši důchodu ovlivní už minimálně.

Diskuze